Integrovaná střední škola automobilní Brno,

příspěvková organizace

Obecné informaceNázev školy: Integrovaná střední škola automobilní Brno,

příspěvková organizace

Adresa školy: Křižíkova 15, 612 00 Brno

Zřizovatel: Jihomoravský kraj

Ředitel školy: Ing. Milan Chylík

Počet žáků: cca 860

Kontakt pro komunikaci se školou: Tel.: +420 533 433 146-9

Email: sekretariat@issabrno.cz

www.issabrno.cz

KRIZOVÝ PLÁN ŠKOLYŠKOLNÍ ROK 2018/2019

Zpracoval: Ing. Blanka HalbichováSchválil: Ing. Milan Chylík - ředitel školy Platnost: od 1. 9. 2018

Krizový plán školy 2018/2019 vychází z této platné legislativy:

Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy  k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních (č.j. MSMT-21149/2016)

Metodický pokyn MŠMT k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních, č.j.:21291/2010-28.

Metodický pokyn MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, č.j.:22294/2013-1.

Metodická doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č.j.:21291/2010-28.

Metodický pokyn MŠMT k jednotnému postupu při omlouvání nepřítomnosti žáků ve škole a při prevenci postihu záškoláctví,č.j.:10 194/2002-14.

Vyhláška MŠMT č.72/2005 SB., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních.

Metodický pokyn MŠMT k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance č.j.:14 423/99-22.

Pravidla pro rodiče a děti k bezpečnému užívání internetu č.j.: 11 691/2004-24.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákonů č. 383/2005 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 158/2006 Sb., č. 161/2006.

ÚVOD

Krizový plán vymezuje výchovné problémy, které se na naší škole vyskytují, a poskytuje stručný návod zaměstnancům školy, co dělat v těchto krizových výchovných situacích. Kromě tohoto návodu seznamuje s problematikou šikany, kyberšikany a záškoláctví.

Krizový plán školy je sestavován za pomocí členů poradenského centra na naší škole, které je nově vytvořeno. Členové poradenského centra jsou: Mgr. Kateřina Marková, Mgr. Lucie Kafková, B.Sc., Ing. Blanka Halbichová. Toto poradenské centrum úzce spolupracuje s odborníky a odbornými centry. Je možné nás navštívit při jakýchkoliv problémech v našich konzultačních hodinách, které jsou umístěny na webových stránkách www.issabrno.cz.

2

Školní poradenské pracoviště:Mgr. Lucie Kafková, B.Sc - školní psycholog , Mgr. Kateřina Marková - výchovný a kariérový poradce,Ing. Blanka Halbichová – školní metodik prevence

Správné zhodnocení situaceJakmile zjistíte, že se něco děje, jste postaveni před některou z těchto voleb:

Je to nutné řešit hned? Je nutné řešit to vůbec? Nešlo by to odložit? Máme o tom mluvit? Je třeba to někomu hlásit? Nemůže to vyřešit někdo jiný? Mají o tom vědět rodiče?

V první řadě mějte připravený seznam klíčových otázek, které si každý zaměstnanec, který je nucen vzniklou problémovou situaci řešit, má okamžitě položit. Na každou otázku máte připravená vzorová řešení pro odpovědi ANO i NE. Takto postupujete pomocí klíčových otázek, až dospějete k rozhodnutí.

Příklady klíčových otázek:1) Došlo k nějakému zranění? Je akutně ohrožen něčí život nebo zdraví?ANO: Soustřeďte se pouze na první pomoc. Pošlete kohokoliv pro další dospělou osobu. Podle situace volejte záchranku.

NE: Situaci není nutné řešit okamžitě, máte čas se rozmyslet. Uklidněte se, nespěchejte a položte si další otázku:2)Mohu, chci a dokážu to řešit právě já a právě teď?ANO: Začněte se ptát dětí, co se přesně stalo. Problém rozkryjte, pojmenujte a rozmyslete si řešení.NE: Problém nechejte otevřený, kontaktujte školního metodika prevence a řešení s ním konzultujte. Jste-li sám školní metodik prevence, kontaktujte třídního učitele, výchovného poradce a vedení školy. V týmu situaci zhodnoťte a řešte.

V každé fázi rozhodování mějte na paměti, že musíte stále sledovat nejvyšší zájem. Situace, kdy dojde k akutnímu ohrožení života nebo zdraví, je sice nanejvýš hrozivá, ale pro rozhodování zdaleka nejjednodušší. V ostatních případech totiž neplatí, že každé řešení je lepší, než pasivita. Některá řešení jsou mnohem horší než neřešení. V každé jiné chvíli, než je akutní stav, musíte totiž myslet na více věcí současně:

- musíte ochránit oběť

3

- musíte ochránit pověst školy - musíte ochránit své kolegy - musíte ochránit sami sebe

Důležité body pro rozhodování: - naučte se "třídit raněné" - v situaci akutního ohrožení neváhejte, konejte rychle a jednoznačně bez ohledu na to, co to pro školu bude znamenat - naučte se pokládat klíčové otázky - - jestliže nejde o akutní situaci, dobře si promyslete další postup - když nemůžete situaci zlepšit, alespoň ji nezhoršujte - buďte znalí svých oznamovacích povinností - než žáka ze školy vyloučíte, mějte na paměti, že předčasné ukončení školní docházky je významný kriminogenní faktor

POSTUP V JEDNOTLIVÝCH KRIZOVÝCH SITUACÍCH

1. Žák je v ohrožení života: zaměstnanec školy, který je přítomen této situaci nebo je informován jiným žákem,

neprodleně poskytne první pomoc informuje vedení školy, volá záchrannou službu 155 vedení školy bude informovat zákonné zástupce žáka

2. Rvačka zasahovat rozumně až ve chvíli, kdy se účastníci trochu unaví když je po boji a aktéři na sebe jen něco pokřikují a nadávají si, moc se do toho

neplést, to patří k věci soustředit se na zranění a ošetření udělat věcný zápis s vysvětlením, že se to dalo řešit i jinak rvačkám žádnou prevencí nezabráním

3. Jsem svědkem šikany udělat rázně přítrž zastavit šikanu ochránit jednotlivce či skupinu obnovit dodržování společenských norem informovat zástupce ředitele informovat ŠPP třídní učitel informuje zákonného zástupce jak žáka, který byl útočníkem, tak žáka,

který byl obětí

4. Zaměstnanec školy má podezření na zneužití návykové látky u žáka:

4

zaměstnanec informuje metodika prevence a třídního učitele – na základě informovaného souhlasu zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, může podle platného žáka škola orientačně testovat přítomnost návykových látek

třídní učitel informuje zákonné zástupce žáka vedení školy se zákonnými zástupci dohodne další postup:a) pro žáka si neprodleně přijdou do školyb) pokud zákonní zástupci nemohou přijít, vedení školy zajistí žákovi zdravotní ošetření

5. Zaměstnanec školy u žáka nalezne legální drogy při přistižení žáka je nutné mu v další konzumaci zabránit zaměstnanec informuje metodika prevence žák sám uloží na vyzvání alkohol nebo cigarety v ředitelně školy za přítomnosti 2

svědků v případě, že je žák ohrožen na zdraví a životě, okamžitě se volá záchrannou službu pokud žák není schopen pokračovat ve výuce, vyrozumí škola zákonného zástupce a

vyzve jej, aby si žáka vyzvedl třídní učitel informuje zákonné zástupce žáka i v případě, že je žák schopen vyučování

a vyzve jej k převzetí nalezené látky vedení školy provede šetření a o daném šetření informuje zákonné zástupce žáka,

může informovat o možnostech odborné pomoci

6. Zaměstnanec školy u žáka zjistí vlastnictví ilegální drogy zaměstnanec informuje vedení školy a metodika prevence žák sám uloží na vyzvání podezřelou látku za přítomnosti 2 svědků do obálky se

záznamem o situaci, tato obálka se uschová do ředitelny školy třídní učitel informuje zákonné zástupce žáka vedení školy či metodik prevence událost oznámí Policii ČR a oddělení sociálně

právní ochrany příslušeného městského úřadu vedení školy provede šetření a zápis o události

7. Zaměstnanec školy přistihne žáka při distribuci ilegální drogy: nikdy mu zaměstnanec neodebere látku, zajistí jeho izolaci od ostatních žáků, zavede

jej do ředitelny, kde je pod dohledem (nesmí se provádět osobní prohlídka ani prohlídka věcí, to je v kompetenci policie)

vedení školy zavolá Policii ČR vedení školy či metodik prevence provede záznam o případu, vyrozumí orgán sociálně

právní ochrany dětí třídní učitel informuje zákonné zástupce žáka

8. Zaměstnanec školy v areálu školy nalezne drogy nebo vybavení k jejich užívání: zaměstnanec zajistí bezpečné uložení drogy nebo vybavení zaměstnanec informuje vedení školy a metodika prevence vedení školy či metodik prevence kontaktuje Policii ČR a předá jí nález

5

vedení školy provede záznam o případu v případě, že se látka našla u žáka, který se jí intoxikoval, předá se látka přivolanému

lékaři

9. Žák se zaměstnanci školy svěří s tím, že užívá drogy: zaměstnanec oznámí informaci školnímu metodikovi prevence, ten rozhodne o dalším

postupu

10. Hrozba bombového útoku ve škole: většinu nahlášených bombových útoků ohlašují žáci školy, především na konci

školního roku, na začátku školního roku, během maturit a velkých písemek ihned vyrozumět Policii ČR na tel.158 , že na školu je ohlášený bombový útok informovat v co největším klidu a rychlosti všechny zaměstnance školy informovat žáky přiměřeně jejich rozumové vyspělosti školu evakuovat podle evakuačního plánu. v případě nálezu neznámého, opuštěného nebo podezřelého předmětu (krabice,

aktovka apod., které nikomu nepatří) obsah neprohledávat a kontaktovat policii

11. Hrozba, že někdo má zbraň: ihned vyrozumět Policii ČR na tel.158 a jasně sdělit, že ve škole je zbraň, hrozba

zbraní apod. jestliže zbraň nemá potenciální pachatel u sebe, ale někdo její přítomnost ohlásil,

oddělit pachatele od jeho skříňky nebo tašky potenciálního pachatele zadržet bez dlouhého přemýšlení a izolovat do příjezdu

policie, po celou dobu nad ním zajistit přiměřený dohled (nesmí utéct) informovat v co největším klidu a rychlosti všechny zaměstnance školy informovat žáky

12. Útok ozbrojeného člověka: utéct mimo školu nebo se schovat a ihned vyrozumět Policii ČR na tel. 158 ihned varovat pedagogy podle evakuačního plánu dostat děti ze školy, otevřít všechny únikové východy a okna

v přízemí, nikde se nikdo neřadí a nezastavuje, cílem je dostat se jen ven jestliže se nedá uniknout ze školy, je třeba se ukrýt např. na toaletách nebo ve sklepě

žádný z útoků nebyl na tato místa nikdy veden v patrech, odkud se nedá uniknout, zablokovat dveře zevnitř, zatarasit je nábytkem,

vytvořit velkou barikádu a jde-li, rovněž uzamknout většina mrtvých byla zabita v učebnách, pouhé zamčení nestačí, zátarasy útočníka

odradí, najde si snazší cíl všechny děti si lehnou na zem, rukama si zakryjí hlavu. V případě přímého útoku na

třídu se vědomě zachránili ti, kteří leželi a předstírali, že jsou již mrtví zhasnout světlo a nemluvit, předstírat, že učebna je prázdná

6

v žádném případě se nepřibližují k oknům (přestřelka mezi policií a pachatelem) pedagog s dětmi stále komunikuje a snaží se zabránit panice nebo nepředloženému

útěku na chodbu v případě přímého kontaktu s útočníkem prosit o milost, dát útočníkovi vědomí

převahy a moci nad námi v případě pohybu po chodbě se nesdružovat, pohybovat se jednotlivě a dostat se do

přízemí a oknem ven, nezůstávat na místě – pohybující se terč je těžší zasáhnout

13. Krádež žákem pořídit záznam na základě výpovědi poškozeného předat orgánům činným v trestním řízení (ohlásit na místní nebo obvodní oddělení

Policie ČR), nebo poučit poškozeného žáka (jeho zákonného zástupce), že má tuto možnost

v případě, že je znám pachatel, a jedná se o opakované jednání a kázeňská a další opatření, která zvolila škola, neměla žádný účinek, je třeba nahlásit věc OSPOD (byl-li pachatel mladší 18 let)

JAK ŘEŠIT PŘÍPADY SOUVISEJÍCÍ S KRÁDEŽEMI A VANDALISMEM V PROSTŘEDÍ ŠKOLY

 Krádeže, zejména mobilních telefonů, a ničení školního majetku, jsou nejčastějšími

formami protiprávního jednáním, se kterými se lze v  prostředí škol setkat.

 Jak postupovat preventivně proti krádežím:1)  Ve školním řádu uvést, že krádeže jsou protiprávním jednáním a jakmile se škola o ta-

kovém jednání dozví, bude tuto skutečnost hlásit orgánům činným v trestním řízení, nebo doporučí poškozenému (jeho zákonnému zástupci), aby se na tyto orgány obrátil.

2)  Upozornit žáky a jejich zákonné zástupce, že nošení cenných věcí (zejména věcí malých rozměrů) do školy je rizikové chování, které může vést k jejich odcizení. Škola ve školním řádu, školské zařízení ve vnitřním řádu:

a)   zdůrazní, že (cenné) věci, které nesouvisí s vyučováním a vzděláváním nemají žáci do školy nebo školského zařízení nosit

b) ředitel školy ve školním řádu určí způsob zajištění těchto předmětů na určeném místě  I v případě, že bude žákům doporučeno nenosit do školy věci nesouvisející

s vyučováním, nelze se odpovědnosti za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech jednostranně zprostit a za klenoty, peníze a jiné cennosti se odpovídá do výše 5 000 Kč (§ 1 nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník); pokud budou věci převzaty do úschovy, hradí se škoda bez

7

omezení.     3)  Vést žáky k tomu, aby dokázali protiprávní jednání rozpoznat, byli všímaví vůči svému okolí a v případě, kdy budou svědky takového jednání, ohlásili věc pedagogickému pracovníkovi školy. 

Jak postupovat při nahlášení krádeže žákem1)  O události pořídit záznam na základě výpovědi poškozeného.2)  Věc předat orgánům činným v trestním řízení (ohlásit na místní nebo obvodní oddělení

Policie ČR), nebo poučit poškozeného žáka (jeho zákonného zástupce), že má tuto možnost.

3)   V případě, že je znám pachatel, je třeba nahlásit věc orgánu sociálně-právní ochrany (byl-li pachatel mladší 18 let) a současně věc předat orgánům činným v trestním řízení.

Jak postupovat preventivně proti vandalismu1)   Ve školním řádu uvést, že každý je odpovědný za škody, které svým jednáním způsobil,

a proto po něm bude škola požadovat náhradu, jestliže škodu způsobil úmyslně nebo z nedbalosti.

2)   V poučeních o bezpečnosti a ochraně zdraví je třeba se problematice vzniklých škod vě-novat a žáky opakovaně upozorňovat na jednání, které k poškození majetku vede a jak se takovému jednání vyhnout.

 Jak postupovat při vzniku škody1)   Jakmile vznikne škoda na školním majetku, je třeba o celé záležitosti vyhotovit záznam a

pokusit se odhalit viníka.2)   V případě, že viníka škola zná, může na něm (jeho zákonném zástupci) vymáhat náhradu

škody.3)   V případě, že nedojde mezi zákonnými zástupci nezletilého dítěte a školou k dohodě o

náhradu škody, může škola vymáhat náhradu soudní cestou.

ŠIKANA

Šikana je mimořádně nebezpečná forma násilí, která ohrožuje základní výchovné a vzdělávací cíle školy. Šikana je agresivní chování ze strany žáka/ů vůči žákovi nebo skupině žáků či učiteli, které se v čase opakuje (nikoli nutně) a je založeno na vědomé, záměrné, úmyslné a obvykle skryté snaze ublížit fyzicky, emocionálně, sociálně a/nebo v případě šikany učitele také profesionálně. Šikana je dále charakteristická nepoměrem sil, bezmocností oběti, nepříjemností útoku pro oběť a samoúčelností agrese.

Varianty šikany jsou velmi různé, stejně jako metody, kterými je prováděna. Zpravidla má agresor nad obětí fyzickou či početní převahu. Následky šikany si do dalšího života odnášejí všichni zúčastnění, největší dopad má ale pochopitelně na oběť.

8

Viz.: Školní program proti šikanování

Postup pedagogů při odhalení či podezření na šikanu:

Krizový plán pro vyšetření a řešení šikany1. Odhad závažnosti a formy šikany a oznámení intervenčnímu týmu školy

V případě podezření na výskyt šikany, nebo získání takové informace, je každý z pedagogů povinen nahlásit jej intervenčnímu týmu školy. Intervenční tým zváží, zda je sám kompetentní šikanu šetřit a řešit nebo zdali požádá o pomoc zvenčí (např. pedagogicko-psychologickou poradnu, středisko výchovné péče, neziskovou organizaci).Intervenční tým školy tvoří:

Zástupce ředitele: Mgr. Vladislav Jankových DiS

Výchovná poradkyně: Mgr. Kateřina Marková

Školní metodik prevence Ing. Blanka Halbichová

Třídní učitel Intervenční tým stanoví min. čtyři členy, kteří povedou šetření.

2. Rozhovor s   informátory, s   těmi, kteří na šikanu upozornili a s oběťmi (rodič, kamarád, kolega, žák,..), Chránit zdroj a obsah informací, vnímat i jakoukoli „scifi“ výpověď. Snahou musí být zabránit prozrazení toho, kdo o šikaně informoval, tedy ochránit informátory před pomstou agresorů. Vyšetřování je realizováno tak, aby ostatní nemohli vyhodnotit, co kdo řekl! Zabránění domluvě na křivé skupinové výpovědi; VŽDY ověřit, vše zapsat.

3. Nalezení a vyslechnutí svědků ,

Vytipování svědků, důležití jsou žáci, kteří sympatizují s obětí, individuální vyslechnutí nejlépe mezi čtyřma očima (např. po vyučování, požádat o odnesení pomůcek do kabinetu), aby ostatní o ničem nevěděli (ochrana oběti). Co, kdy, kde, jak, jak dlouho, …provést zápis. (nepřípustné je společné vyšetřování agresorů a svědků a konfrontace oběti s agresory).

4. Zajistit ochranu obětem a ohrožovaným žákům , Rozhovor musí být proveden tak, aby o něm ostatní nevěděli – možná pomsta agresorů (nereagovat obranně, nezpochybňovat, empatie, otevřenost, nedávat rady, jen vnímat i jakoukoli „scifi“ výpověď ověřit), vše si zapsat pro další potřebu. Při

9

řešení by měl být kladen akcent na to, že žák, který je obětí šikany, není jejím viníkem a neměl by tedy být důsledky řešení znevýhodněn. Je důležité se samotným žákem probrat, co škola může udělat pro to, aby se zase cítil bezpečně.Zvýšená pozornost ve školním klimatu (třídním), zpřísnit dozory (ošetřit pohyb dětí na záchodech, cestě do školy) a časté nahlížení do třídy o přestávce (nenápadně),- po dobu šetření je možné se souhlasem vedení nechat oběť doma, - doporučit rodičům odborníka v PPP nebo v jiné instituci zabývající se touto problematikou.

5. Oznámení na policii, paralelně navázání kontaktu se specialistou na šikanu, oznámení rodičům.

6. Předběžné vyhodnocení a volby ze dvou typů rozhovoru: a) rozhovor s oběťmi a rozhovor s agresory – směřování k usmířeníb) rozhovor s agresory – směřování k metodě vnějšího nátlaku

Nutnost poskládané mozaiky informací, (důkazy, musím mít jistotu o tom, co se ve třídě děje - kdy, kde, jak a komu co udělali) Výpovědi k jednotlivým otázkám je nutné důkladně zapsat a uspořádat do kvalitního důkazního materiálu. Musíte mít jistotu, jak šikanování konkrétně probíhalo. Zabránění domluvě agresorů. Případné nahlášení PČR.

7. Realizace vhodné metody

a) metoda usmíření; b) metoda vnějšího nátlaku (výchovný pohovor nebo výchovná komise s

agresorem a jeho rodiči);

8. Třídní hodina

a) efekt metody usmíření

b) oznámení potrestání agresorů

9. Rozhovor s   rodiči oběti i agresora

Rozhovor s rodiči oběti probíhá individuálně. U počáteční šikany, která se dá vyšetřit během jednoho nebo dvou dnů, obvykle proběhne až po jejím vyšetření. Úkolem je rodiče informovat o zjištěních a závěrech školy a domluvit se na dalších opatřeních. Někdy je užitečné připravit rodiče oběti i na třídní schůzku, kde bude podána informace o řešení šikany. Rodiče mají rozhodující úlohu ve výchově dítěte. Dokud se dítě nestane svéprávným, mají rodiče právo usměrňovat své dítě výchovnými opatřeními, jak to odpovídá jeho rozvíjejícím se schopnostem, včetně omezení sledujících ochranu morálky, zdraví a práv dítěte, jakož i práv jiných osob a veřejného pořádku.

10. Třídní schůzka

10

Ve všech případech je potřeba informovat rodiče, že ve třídě byla šikana a škola ji řešila. U počáteční šikany zpravidla stačí podat informaci na pravidelné schůzce, u pokročilé šikany je na místě svolat schůzku mimořádnou. Vždy je důležité, aby byl na schůzce přítomný školou pověřený a vyškolený pedagog pro prevenci a řešení šikany (případně i externí odborník).

11. Práce s   celou třídou

Nastavení ozdravných mechanismů pro všechny, kteří se šikany účastnili, a dále pro celou skupinu (třídu). Pro nápravu situace ve skupině je potřeba pracovat s celým třídním kolektivem. Je nezbytné vypořádat se i s traumaty těch, kteří přihlíželi, ale nezasáhli (mlčící většina či menšina). Dále pracovat s agresorem (vedení k náhledu na vlastní chování, motivy apod.) i s obětí šikany. V případě potřeby doporučit zákonnému zástupci péči dítěte v pedagogicko-psychologické poradně, středisku výchovné péče nebo jiných odborníků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů.

ZÁŠKOLÁCTVÍ

Záškoláctví je poruchou chování, která bývá často spojována s negativním postojem ke škole, s nepřijetím normy pozitivní hodnoty vzdělání, ale může být také projevem šikany nebo reakcí na neprospěch. V některých případech jej lze charakterizovat jako komplex obranného jednání s cílem vyhnout se nepříjemnosti, která je dána konfrontací neúspěšného dítěte s lépe prospívajícími žáky nebo požadavky učitele na práci dítěte nebo očekávanou reakcí rodičů na špatný prospěch. Při hodnocení záškoláctví je velmi důležité zjistit příčinu,

která dítě k útěku ze školy vede, a jaký má dítě postoj ke škole. Poruchou chování není klasifikováno záškoláctví, které je uskutečňováno na základě strachu ze šikany nebo vyplývající ze školní fobie. Důležitým faktorem je četnost záškoláctví, jeho plánovitost a způsob provedení.

Kategorie záškoláctví

1. Pravé záškoláctví - žák se jednoduše ve škole neukazuje, ale jeho rodiče si myslí, že do školy chodí. (Kyriacou, 2003, s 45)

2. Záškoláctví s vědomím rodičů - žák do školy nechodí, ale rodiče jsou o tom informováni a také vědí, že k tomu nemá žádný oprávněný důvod. Žák například strávil jeden den tím, že s něčím pomáhal rodičům v práci nebo se doma staral o někoho nemocného. Někteří rodiče nechávají doma dítě sami (Kyriacou, 2003, s 45).

11

3. Záškoláctví s klamáním rodičů - existují žáci, kteří dokážou přesvědčit své rodiče, že je jim tak špatně, že nemohou jít do školy, i když se ve skutečnosti docela cítí docela dobře. Rodič pak napíše žákovi omluvenku z důvodu zdravotních potíží. Tuto kategorii bývá často obtížné rozlišit od záškoláctví s vědomím rodičů. Pro některé rodiče je stručné prohlášení o tom, že dítěti není moc dobře, dostatečné k tomu, aby omluvenku napsali, často jsou dokonce s dítětem a ve skutečnosti ani podvedeni nejsou (Kyriacou, 2003, s 45).

4. Útěky ze školy - k tomuto druhu záškoláctví (někdy se mu říká „interní záškoláctví“) patří případy, kdy žáci do školy chodí, nechají si zapsat přítomnost, během dne pak ale na hodinu nebo dvě odejdou; přitom někdy zůstávají v prostorách školy, jindy odejdou na krátkou dobu pryč (Kyriacou, 2003, s 45).

5. Odmítání školy - tato kategorie se týká žáků, kterým představa školní docházky činí psychické potíže. Patří sem poruchy pramenící z problémů ve škole, například z pocitu, že učení je moc těžké, strach, že žák bude šikanován, školní fobie nebo deprese. V takovém případě se žák zkrátka tak bojí představy, že by měl jít do školy, že rodiče mohou sotva udělat něco pro to, aby ho přesvědčili o opaku, a na místě bude určitý typ odborné

intervence. Hranice mezi žáky, kteří jsou doopravdy psychicky narušení, a žáky, kteří jednoduše do školy chodit nechtějí a jejichž rodiče nejsou schopni je k tomu přimět, je i zde nejednoznačná (Kyriacou, 2003, s 45)

Příčiny záškoláctví a jak jim předcházetExistuje celá řada příčin záškoláctví. Ty mohou být propojeny s kategoriemi

záškoláctví, které jsou uvedeny výše. Jednou z příčin záškoláctví bývá právě negativní vztah ke škole, žák nemá ke vzdělání pozitivní vztah. Tento negativní vztah ke škole si žák může vybudovat rovněž na základě špatného prospěchu. V některých případech se žáka dotýká také negativní hodnocení jeho výkonů učitelem, tento projev jednání může označit jako komplex ochranného jednání. Mnohdy se stává, že žák přestane docházet pouze na jeden konkrétní předmět výuky nebo na předměty podobného zaměření, ve kterých se mu nedaří. Učitel by měl hodnotit žáka s ohledem na jeho psychiku a vážit slova při jeho hodnocení. Rovněž by u takového žáka měl zjistit jeho kladné stránky a dovednosti a ty se v žákovi snažit rozvíjet. Rodiče by se měli pokusit zajistit doučování v předmětu, ve kterém se žákovi nedaří.

Další příčinou záškoláctví může být strach ze šikany. Žák se pak bojí do školy docházet, aby nebyl šikanován. Vzhledem k tomu, že šikana může zanechat velmi vážné psychické problémy, které si oběť šikanování nese do dalšího života, jedná se o velmi vážný důvod k záškoláctví. Při zjištění tohoto případu je nutné šikanu řádně vyšetřita podniknout veškerá opatření k jejímu vymýcení.

Zvolení špatného studijního směru může s sebou rovněž přinést chuť žáka začít chodit za školu. Výuka na škole, která jej nijak neuspokojuje, se stává něčím „otravným“ a pro něj nezajímavým. Těmto důvodům je možno předejít při výběru studijního směru komunikací

12

mezi rodičem, žákem a výchovným poradcem. Mnohdy se totiž představy rodiče a jejich dítěte o budoucím povolání značně liší.

Lenost jako by sem nepatřila, ale přece jen má mezi záškoláctvím velké zastoupení. Žák se ráno vzbudí a do školy se mu prostě nechce jít, a tak do ní neodejde. Ve většině případů mu pak rodiče napíší omluvenku pro nevolnost nebo z rodinných důvodů. Rodiče by měli velmi zvážit, zda se opravdu vyskytla situace, kdy je potřeba dítě ze školy omluvit.

Velmi oblíbenou příčinou záškoláctví jsou kamarádi a party, jež mají v době dospívání na adolescenta větší vliv než jeho rodiče. Školní prostředí se pak stává pro žáka méně atraktivní než prostředí obchodního střediska nebo prostředí restaurace.

Rodinné problémy bývají rovněž spouštěčem záškoláctví, neboť žák může být jejich vlivem vystaven neustálému tlaku a stresu, kterému se snaží nějak uniknout. V případě řešení nějaké vážné rodinné situace by si měli rodiče uvědomit, že jejich dítě se do této situace nedostalo samo, ale naopak bylo této situaci nedobrovolně vystaveno. A tak jednat s velkým ohledem na své dítě. Na tuto zásadu zapomíná velmi mnoho rodičů.

V podstatě každý typ záškoláctví se stává pro žáka potencionálním nebezpečím, neboť najednou vznikne docela velký časový prostor, který je potřeba nějak vyplnit. Zde se pak nabízí možnosti, jako jsou konzumace alkoholu, gambling, drogy nebo páchání drobné delikvence, jako jsou např. krádeže nebo grafity. Z těchto důvodů by mělo být záškoláctví odhaleno a zjištěna jeho příčina, která by měla být odstraněna.

Řešení záškoláctví Nejdůležitější je zjištění příčiny, proč se žák k záškoláctví uchyluje. Teprve na

základě tohoto zjištění je možné se žákem dále pracovat. Dalším důležitým úkolem je získání rodičů žáka ke spolupráci, nikoliv k boji mezi školou a žákem. Výchovný poradce po poradě s rodiči může žáka odeslat k vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny, která provede jeho vyšetření a případně doporučí řešení dané situace.

Prevence záškoláctví Dle metodického pokynu k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z

vyučování, prevenci a postihu záškoláctví se na prevenci záškoláctví podílí třídní učitel, výchovný poradce a školní metodik prevence spolu s ostatními učiteli a zákonnými zástupci žáka. Součástí prevence je pravidelné zpracovávání dokumentace o absenci žáků, spolupráce se zákonnými zástupci žáka, včasná odhalení příčin záškoláctví žáků a přijetí příslušných opatření, provádění výchovných rozhovorů se žáky, spolupráce se školním psychologem a institucemi pedagogicko-psychologického poradenství, konání výchovných komisí ve škole, spolupráce s orgány sociálně právní ochrany dětí apod.

ZÁVĚR

13

S tímto dokumentem budou seznámeni všichni zaměstnanci školy a bude přístupný i na webových stránkách www.issabrno.cz. Krizový plán bude doplňován či obměňován v případě výskytu nebo zvýšení určitého rizikového chování na škole.

LITERATURAČÁP, J., MAREŠ, J., Psychologie pro učitele, Praha: Portál, 2001. 655 s.KYRIAOU, CH., Řešení výchovných problémů ve škole. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 152 s. ISBN 80-7178-945-3

POKORNÁ, V., Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. 3. vyd. Praha: Portál, 2001. 330 s. ISBN 80-7178-570-9VÁGNEROVÁ, M., Školní poradenská psychologie pro pedagogy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 430 s. ISBN 80-246-1074-4www.poradenskecentrum.cz

www.e-bezpeci.cz

www.spolecnekbezpeci.cz

14