Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Die Ornamente der griechischen Grabstelen klassischer und nachklassischer Zeit by HansMöbiusReview by: K. SvobodaListy filologické / Folia philologica, Roč. 60, Čís. 4/5 (1933), pp. 395-397Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23455870 .

Accessed: 15/06/2014 09:14

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 09:14:45 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Nové archeologické nálezy na půdě řecké. 395

sity), která odkryla parthský palác a zkoumala nekropoli, kde se

našly vázy, terakoty a zlaté a stříbrné mince z I. stol. po Kr.1

V Palmyre, kde byli činni před válkou a za války němečtí

archeologové2, pracují dnes badatelé francouzští. Jde nyní hlavně o restaurování a konservování zřícenin, na něž syrská vláda poskytla prostředky. Začalo se s chrámem Bélovým a

triumfálním obloukem. Při tom se našly četné architektonické

články, reliefy a nápisy. V nekropoli objeveny byly cenné zbytky maleb, dosud neznámých3.

Na ostrově Kypru, o jehož výzkum se velmi zasloužila švédská

mise vedená E. Gjerstadem4, prozkoumal Dikaios na sev. břehu

ve Yunoi u Kerynie četné hroby s keramikou, jejíž nejstarší kusy jsou z doby asi 2000 př. Kr.5. Výtěžky kampaně švédské vydal Gjerstad v Summary of Swedish Éxcavations in Cyprus, 1932.

1 Forsch. u. Fortschr. V, 1929,133 п., VI, 1930, 220 п., Richards, Art & Archaeol. 1932, 36 n.

2 Výsledky prací vydal Th. Wiegand se svými spolupracovníky

r. 1932 v dvousvazkovém díle: Palmyra, Ergebnisse d. Expedition von 1902—1917.

3 Notiziario di scavi 1931, 203, A. A. 1931, 588 nn. 4 Rev. archéol. 1928, 137, 247. 6 Journ. d. sav. 1932, 382.

Úvahy. Hans Móbius: Die Ornamente der griechischen Grabstelen

klassischer und nachklassischer Zeit. Berlin-Wilmersdorf 1929, H. Keller. Str. 97 a tab. 72. Cena 60 M.

Vedle malby nebo reliefu byly řecké náhrobní stély zdobeny nahoře velikou plastickou palmetou. Tvarový vývoj této ozdoby

sleduje ve své knize H. Mobius, jenž podal již několik cenných příspěvků (v Alh. Mitt.) к dějinám řeckého sochařství. Nesle~

duje celý ten vývoj: nehledí к archaické době, kdy tato výzdoba vznikla (mezeru tu vyplňuje do jisté míry jeho článek v Realenz. III A sl. 2307 п.), nýbrž začíná vyspělou dobou klasickou, 2.

polovicí V. stol., kdy se v Attice náhle objevují tyto stély po přestávce více než půlstoleté. Nejprve je spatřujeme vyobrazeny na bílých lekythech a z doby kol. r. 430 pocházejí první zacho vané stély. Ve vývoji jejich výzdoby liší M. za doby klasické

paterý sloh: raný (asi do r. 410), bohatý (410—S90), prostý (390—365), klasický (356—340) a pozdní (340—317). Zákonem Demetria Falerského, zakazujícím nádherné náhrobky, byl na

čas přerušen vývoj stély a byl obnoven až v II. stol. Od té doby se vyráběly stély až do II. stol. po Kr.; celou tu dobu shrnuje Μ. v období helenistické. Pro časové a slohové třídění stel, jež

bývají jen zřídka datovány nápisem, užívá obdob z ornamentiky

43

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 09:14:45 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

396 Úvahy.

jiných umění, hlavně vázového malířství a stavitelství. Tak

oněch pět slohů klasické doby srovnává postupně s ornamen

tální výzdobou t. ř. athénského chrámu na Delu, s výzdobou

Erechtheia, Asklepiova chrámu v Epidauru, Apollonova chrámu v Delfech a Lysikratova pomníku. Slohová období, jež stanoví,

nejsou od sebe ostře odlišena a nejsou ani zcela jednotná: v kla

sickém i pozdním slohu zjišťuje dvojí souběžný proud, plastický a plošný. Těchto rozdílů nezakrývá, u některých slohů — raného,

pozdního a hellenistického — se ani nepokouší o jednotnou cha rakteristiku a spokojuje se popisem památek a seřaděním jich ve vývojovou řadu. Přitom zkoumá zevrubně tvar palmetových listů, volut, úponků, akanthu, květů, které bývají vkládány mezi

úponky, a pozoruje též lištu, oddělující palmetu od vlastní stély. Otázku o původu palmety neřeší, neboť ornament ten byl již vy tvořen dávno před klasickou dobou; jen u akanthu, který vznikl

až v té době, odmítá (str. 13) A. Rieglův výklad (Stilfragen, 212 п.), že akanthový list je obměnou palmety, a zavrhuje též často opakovanou myšlenku, že akanthos (Acanthus mollis) byl obětován zemřelým a že býval sázen u hrobů; sám usuzuje z některých památek, že к palmetovým volutám byly nejprve

připojovány listy s hladkým okrajem a že ty pak dostaly zubatý okraj i význačné nervstvo, čímž se přiblížily akanthu.

Po attických stélách probírá M. stély z ostatních krajin vlastního Řecka, z ostrovů Egejského moře, z Makedonie,

Thrakie, Illyrie a již. Ruska. Kdežto pro attické stély mohl užiti bohatého souboru A. Conzeova (Die attischen Grabreliefs) a i pro jejich utřídění měl předchůdce v A. Bruecknerovi (Orna ment und Form der attischen Grabstelen), musil neattické stély

vybírati z rozmanitých publikací a částečně i z místních sbírek.

U většiny těchto stel zjišťuje silný vliv attický — často se v nich udržují attické tvary i tehdy, když byly doma již opuš těny

—■ a někde, na okraji řeckého světa, nalézá i prvky bar

barské. V synthetickém závěru svého spisu vytýká obdoby mezi

slohem stelového ornamentu a sochařským slohem ve stejné době; tak v letech 430—420 shledává ve výzdobě stel touž

vážnou harmonii jako-v sochách feidiovských, na konci V. stol.

nalézá u stel tak vzrušený sloh jako na reliefech zábradlí chrámu

Niky, na počátku IV. stol. vytýká u stel jakési umdlení, příznačné pro dobu před vystoupením Skopovým a Praxitelovým, v polo vici IV. stol. zjišťuje oživení harmonie a využívání stínu jako u oněch dvou sochařů a za Alexandra Vel. pozoruje plnou plas tičnost a živost stel jako u Lysippa.

Jak viděti, podařilo se spisovateli na úzkém, ostře ohrani čeném námětu ukázati leccos zajímavého ze slohového vývoje řeckého umění. Své výklady provází hojnými údaji knihopisnými a zdařilými fotografiemi téměř 200 památek. Škoda, že jeho kniha je svou cenou málokomu dostupná. Okázalá výprava

44

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 09:14:45 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Úvahy. 397

nových německých děl z klasické archeologie učiní brzy z tohoto

oboru výsadu několika málo vědeckých středisek; bude to na

škodu i vědě i obecné vzdělanosti. К. Svoboda.

Winifred Lamb: Greek and Roman bronzes. (Methuen's hand books of archaeology). London 1929, Methuen & Co. Str. XXIII a 261, tab. 96 a obr. 37. Cena 25 s.

Kniha W. Lambové, vydaná v nové sbírce anglických

archeologických příruček, líčí vývoj řeckých a římských bronzů.

Pojmy „řecký" a „římský" béře spisovatelka široce, neboť po jednává též o památkách minojských, etruských —- kromě

nejstarších — a pozdních provinčních. S tímto rozšířením látky

lze souhlasiti: od kretského umění vedou četné nitky к řeckému,

etruské památky nelze vždy přesně odlišiti od řeckých a pro vinční od římských. Pod pojem bronzu zařazuje spisovatelka

—

v souhlase s musejní praxí — vše, co bylo vyrobeno z bronzu

s výjimkou velikých soch a předmětů zcela užitkových, nezdobe

ných. I tak je látka velmi široká a různorodá, neboť zabírá sošky,

reliefy, ryté práce, nádoby, trojnože, spony, zrcadla atd. Hle

disko umělecko-dějepisné tedy ustupuje látkovému, archeo

logickému. Spisovatelka člení látku tak, že v každém období, v něž dělí celý vývoj, jedná odděleně o soškách a o ostatních pa mátkách a v nich zase činí různé skupiny, takže líčení vývoje toho neb onoho výtvarného druhu je stále přerušováno. Nehledě

к této zásadní pochybnosti o výběru látky, vyhovuje kniha

velmi dobře svému úkolu. Z nesmírného množství bronzových

památek, rozptýlených po sbírkách celého světa, vybírá Lam

bová významná díla a popisuje je stručně, ale výstižně, hledíc

jak к jejich námětu, tak i к tvaru, třebas nevěnuje slohovému rozboru tolik místa, jako to dělávají noví němečtí badatelé. Vy brané památky třídí podle původu a doby vzniku. Je to úkol

velmi nesnadný, neboť bronzové předměty mívají jen zřídka

nápisy a ani staří spisovatelé mnoho o nich nemluví. Určení

původu je ztíženo i tím, že u mnohých památek místo nálezu,

na př. Dodona nebo Olympie, není ještě místem výroby a že

u jiných památek našich museí je naleziště vůbec neznámo.

Je tu třeba vycházeti od děl, jejichž původ je zjištěn, а к nim řaditi příbuzná díla neznámého původu. Dobu vzniku lze někdy určiti podle předmětů, jež byly zároveň s bronzy nalezeny, ale

zpravidla třeba ji určovati srovnáním s obdobnými výtvory

jiných odvětví uměleckých, hlavně s velikými sochami a vázami, které můžeme lépe datovati. Při třídění bronzů těží spisovatelka ze starších prací (Furtwángler, Pernice, Neugebauer, Langlotz, De Ridder, Walters, Richterová a j.), ale užívá jich kriticky a

mnohdy jde vlastní cestou. Její závěry o původu památek bývají

přesvědčivé, zato její datování — umisťuje památky někdy do

rozpětí 15, 10, ba i 5 let (str. 142, 144, 147) — bývají příliš od

45

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sun, 15 Jun 2014 09:14:45 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions