Österreicher, Rumänen, U ngarn, Türken, Ägypter.Dazu kommen noch die Inhaber einiger Einkaufshäuser, die ihren Sitz in F rankreich, Amerika usw.haben und sich vorübergehend, meist jedoch mehrereMonate in G. aufhalten. " •"

Dem Berufe nach sind Juden vorwiegend als Exporteure tätig. Sonst sind Juden hier als Erzeuger,als H ändler von Industrie Rohmaterialien (Metalle,G lassteine) als Kaufleute, Ärzte, Advokaten, Professoren, H andelsangestellte und H andwerker tätig.

Was die politische G esinnung der G ablonzer Ju lenanbelangt, so muß erwähnt werden, daß dieselbe jahrzehntelang in ihrer Mehrheit assimilatorisch (deutächdemokratisch) gesinnt war. D ie rührige zionistischeG ruppe war stark in der Minderheit. Die zähe Arbeit der hiesigen Zionisten und die Erfolge der Organisation in der Welt haben aber in den letzten Jahren neue Anhänger in das zionistische Lager geführt.In den bisherigen K. G. Vertretungen kam jedoch diese GesinnungiS'Zugehörigkeit • nicht • gebührend zumAusdruck, da veralterte Wahlbéstimiruingen nebenvielem U nrecht auch den zahlreichen jüd. Ausländerndas Wahlrecht verweigerten. N ach. jahrelangen erbitterten Kämpfen der Zionisten gegen die Wahibestimmungen, gelangte endlich ein neues, demokratischesWahlsystem zur Annahme. Die am 12. Feber 1928stattgefundenen Wahlen brachten ; nun zum er3tenMale ein den tatsächlichen Verhältnissen entsprechendes Ergebnis. Nach erbittertem Wahlkampfewurde folgendes Stimmenresultat erzielt: 254 Stimmen F ortschrittspartei (Assimilanten), 235 Zioidstenund 62 Orthodoxe. In den Vorstand wurden somit gewählt: 8 Fortschrittliche, 8 Zionisten, 2 Orthodoxe u.zw.: Ing. Isidor Blum (Zionist), Ignaz Brada (Fortschrittl.), Adalbert Braun (F .), Simon Eisner (F .),Komm Rat Ludwig H ojtasch (Z.), H . 0. Jewnin (Orthodoxer), Karl Kafka (Z.), Simon Katzburg (0.) , D r.Paul Löwy (Z.), Felix Rafael (Z.), Felix Schindler(Z.), Komm. Rat Julius Schindler (F .), Siegfried Weil(Z.), D r. Alois Zeller (F .). Zum K. G. V. wurde derZionist Siegfried W e i l gewählt. Dieses Wahlergebniskrönt die jahrelangen Bemühungen der hiesigen zionistischen Ortsgruppe, in\ deren H änden auch die zionistische Kreisleitung liegte

Wenn nun die religiösen Anstände in G. als durchaus gelockert bezeichnet werdelumiissen, so muß es

uns um so eher freuen, daß wenigstens in nationalerBeziehungen das jüd. Empfinden im Anwachsen begriff en ist. . •

Neben dem Zionistischen • Volksverein „TheodorH erzl" hat sich um das jüd. Geistesleben die 1927gegründete Ortsgruppe der Landesorganisation Jüdischer F rauen, insbesondere deren Präsidentin F rauLotte S c h i n d l e r , große Verdienste erworben.

. . * '

Zum Schlüsse will ich mich der angenehmen Pflichtentledigen, folgenden H erren zu danken, die meineArbeit in liebenswürdigerer Weise gefördert' haben:Dem bekannten nordböhmischen H istoriker Bürgermeister D r. Karl R. F ischer, Gablonz und OberlehrerF idelio. Firike, Reichenberg; Bürgermeister W. Tamm,G rünwald; dem ehemaligen Kúltusgémeindevors eherAdolf F ried, Kültusgemeindevorsteher Siegfried Weil,ferner den H erren Rudolf H ermann und D r. ArthurF r e u n d . . • • " . . •

* . ' . . ... .. "

Quellenangaben:Adolf Benda: Geschichte der Stadt Gablonz. (Gablonz 1877.)

*•) Leider war es m ir n ich t möglich , dieses P ro t o ko ll imOrigin al auszuforschen . I m Klein skaler Schloßarchiv, wo es sichn ach Ben da 1877 n och befun den h aben soll, ist es, wie m irH er r Bürgerm eist er F isch er G . bestät igt , der das ganze Arch ivgenau durch forsch t h a t , ' n ich t vo rh an den . _ ' _ „ _ _ •

2) Aus welchen D okum en ten . Lilie sein Wissen schöpft , gibter n ich t an . I n G rün wald ist ein derar t iges D o ku m en t n achM it teilun g des dor t igen Bürgerm eist eram tes n ich t auffindbar,und ist . auch n ich t s darüber bekan n t , flerr O ber leh rer F idelioF in ke , der bekan n t e Verfasser der G rün walder H eim at skun de,teilt m ir m it , daß er ke in e Spur vom Vorkom m en von Ju denin dieser Z eit finde, m ach t aber darauf aufm erksam , daß sichsehr wen ig Akt en im dort igen G em ein dearch iv finden , die überdas J a h r 1828. zu rückreich en . D a jedoch Lilie gen aue D a t enun d N am en an gibt , un d seine C h ron ik m it großem E rn st un dgroßer Sach lichkeit verfaßt h a t , ka n n seinen Angaben wohlG lauben geschen kt werden .

3) An fan g der n eun ziger J a h r e des vergan gen en Jh t eslebte in M orch en st ern ein alt an geseh en er Bürger, R ößler , Besitzer des H auses, in dem sich damals die P ost befan d. D iesererzäh lt e m ein em Vater, der sich zu jen er Z eit in M orch en st ernn ieder ließ , d aß d ie M orch en st ern er Bevölkerun g u rsprün glichdie An siedlun g von J u d en verh in d er t u n d dadu rch den Aufschwun g von G ablonz vor M orch en st ern veru rsach t h a t t e .

148

Geschichte der Judenin Glosau.

Bearbeitet von

Josef Salz, Prag.

Dějiny Židů v Dlažově.Zpracoval

Josef Salz, Praha.

vJbec Dlažov, okres Kdyně, lež na úpat Šumavybl že státn silnice Klatovy—Domažlice. Ze státn silnice od Klatov u 9. km u osady Vraz odbočuje okresnsilnice na D., která vede přes Miletice, kde se pak podobc rozděluje na dva směry, a to na Janovice nadUhlavou a druhá pak vede přes Běhařov do Pocinovic.

P řed státn m převratem jmenovala se obec Dláž ov,teprve pak se zjistilo na okresn správě politické v Domažlic ch (nynějš m okresn m úřadě), že «právně pojmenován obce jest Dlažov; tak jako všechna m stabyla přeložena do němčiny, nazývala se obec německyG l o s a u . Obec sama č tá dnes na 500 obyvatel, k n žovšem přinálež na státn silnici lež c osada Nová V ska (obecně nazývaná Vob ralka) a D ráhy.

V obci D . nacház se 1 kostel katolický s farn m úřadem, synagoga, obecná 3 tř dn škola, poštovn úřad(co telegr. a letefonn úřad př sluš obec pod Pocinovice). V obci pak nacház se četnická stanice, 2 hostince, 3 obchody, bednář, klemp ř, krejč .

Do školy do D. byli a jsou přičleněny následuj cokoln obce a osady: M i l e t i c e , S o u s t o v, P l eš i n y , N o v á V s k a , D r á h y a Vr a ž . Pošta listovn a bal ková dováž se ze stanice Janovice nadTJhlavou a dodává se v m stě samotném dvakrát denně,do ostatn ch vesnic pak jednou denně, jsou to následuj c n áta:. Miletice, Soustov, Plešiny, Vraž, Struhadlo.Buková^ Noyá V ska, Nevěk, D ráhy, dř ve se pak téždodávala, pošta do Libkoya. dále pak dodává se poštapro poštovnu, zř zenou již po několik let, do bl zkýchSlayócoyic. P řed zř zen m poštovn ho úřadu v D. v r.1907 dodávala se do m sta samotného jakož i do okoln ch, m st. pošta ze Kdyně a z Janovic n./ Úhl..; M stn obyvatelstvo skládá se hlavně ze zemědělců a

jest.národnosti české. Po převratu a zř zen m Státn hopozemkového úřadu v Praze byly polnosti, patř c bývalým: majitelům z H oheňzollernů, s dlem v Bystřici,pole a louky jakož i zdejš zámek, vyvlastněny a přiděleny zdejš m a okoln m občanům. V zámku samotném . jest nyn um stěna četnieká stanice.

' . ' . . ' Ž idé v D lažově.Kolem r. 1840 nastěhovali se sem Židé z bl zkého a"

dalekého okol a živili se hlavně obchodován m různým zbož m, které sem dováželi z větš ch měst, jakoz Klatov a z Domažlic, později pak z Plzně. VětšinaŽidů vlastnila v pozdějš ch letech své domky, pole aluka, nebo při svém obchodě měli též malá hospodářstv .

Od r, 1840 vyskytuj se v D. tito Ž idé:: Samuel G p l d b a c h, Joachym G o l d b a c h, Abra

ham K a n d 1, Šimon S c h w a r z k o p f , Ludv k H u tt e r ; který měl 7 dět , Marek B a ü m a n n , DavidH o l u b , Leopold L e d e r e r, Josef S eh wa r z se 12dětmi, Abraham W e i n t r a u b s 11 dětmi, AbrahamF e l d m a n n , Samuel' G o 1 d b a c h, Ignác H a h n ,Ignác S a c h s a Leopold H 'e ' in .

Vzhledem k tomu, že Židé zdejš byli již tehdy velminábožn , scházeli se k bohoslužbám a tak zvané „Vinopalně"; byl to domek slaměnými došky pokrytý, nakonci obce úst c k obci Soustoyu, dnes jest ovšem jižna onom m stě obytný dům jiný. Z okoln ch vesnicpřicházeli sem Ž idé k pravidelným sobotn m bohoslužbám o velkých svátc ch. Byli to hlavně Ž idé: v L i bk o v e : Michal Lažanský s 5 dětmi ai Leopold Schwarz,majitel hospodářstv , který měl 9 dět . V M o d l n ě :Adam H ahn a Mořic Kirschner. Ve L h o t ě : JakubBack, řezn k, Leopold Sčhnurmacher, "Ignác Schnurmacher, oba .obchodn ci. S m r ž a v i c e : JakubSčhnurmacher a Jonáš Schnurmacher, posledn měl9 dět a přestěhoval se pak do Louč mi, ŠalomounKahn. M e z h ó 1 é zy : Josef Schräm, obchodn k, aDavid Bloch. P o l e n : Ignác Bloch. M i l e t i c e :Ignác H utter, obchodn k (a do dnes jsou tam D.avidH ahn, maj. hosp., a Jindřich Salz, majitel hospodářstv ) . B ě h a ř o v : D avid Sčhnurmacher & 8 dětmi,Jasef Steiner s 10 dětmi, Abrah. Wachtel se 4 dětmi,a byl obchodn k, Joachim G reiner, Šalomoun Sicher,Joachim Salz, se 7 dětmi, Eliáš H ahn, Lazar Salz aJoachim Katz (snad Salz?). L o u č m : Josef Löwenthal, Jakub Leffler, Ig. Bloch se 7 dětmi, který tambyl kolem r. 1860 kupcem, pak Ig. Huitter se 4 dětmi,David Kohn, Šimon Bloch á Rudolf Lažanský kolemr. 1872 se 7 dětmi který zasedal v ž. o. ve Kdyni (odli), srpna 1894). Mimo toho byli též Židé ve Spůli,Soustově, Nové Vsi, Usilově, Uboči, Slav kpyice, Čern kově, kde jest jen 1 rodina H ynka :H ahha; y ostatn ch m stech, ani v samotném D . nen již dnes anijediného Žida. ;

V letech 1890 "a později jsou v Běhařo.vě Ž idé: AdolfGlaser, obch. dobytkem, který měl 9 dět , H eřmanSčhnurmacher, který měl rovněž 9 dět , posledn z nichbylo narozeno v r. 1912, byl majitelem hospodářstva současně měl obchod sm šeným zbož m,

V r. 18 8 3. Byla postavena nová synagoga v D., azakladateli byli: Abraham Feldmann z D., daroval parcelu, na n ž dnes synagoga stoj , Ludv k H utter, JosefSchwarz, Abraham Weintraub, Samuel G oldbach,Abraham Kandl, Moses Arnstein, Leopold Brandeisz D., David Hahn, Lazar Salz, Joachim G oldbach z Miletic, Josef Steiner, David Sčhnurmacher z Běhařova,Leop. Schwarz z Libkova, Jonáš H ahn, Čern kov,Mořic H ahn, Üsilov, Jonáš Schnurmacher, Louč m,Karel ScJmurnnacher, Polen. . • . : . .

Dále přispěli na postaven synagogy: Max Blum,V deň, Michael a Betty Klein z Pocinovic, JindřichSčhnurmacher z«Prahy, rodák z Běhařova. Ž. o. v Poleni (kde stávala dř ve malá ž. o.). Spolek žid. žen v D.

Zbytek peněz byl pak vybrán zesnulým panem Ludv.H utterem na výročn ch trz ch, kde svým známým aobchodn m přátelům nab zel k tomu účelu vydanédluhopisy, které zněly na 5 zlatých, jichž hodnota všaknikdy se nevracela, byl to vznešenějš způsob milodarů. • • . . . ' .

1 4 9

P ři synagoze, která byla, jak již uvedeno, vystavěnav r. 1883, bylo pamatováno, aby modlitebna byla rozdělena na odd l pánský a dámský, dále pak zde stávám stnost, která sloužila co škola, s právem veřejnosti,vyučovac řeč byla tehdy německá, dále pak jest zdebyt pro učitele. V doln ch m stnostech bylo skladiště

Syna.gq.gti (vnějšek)

pro uhl a dř v . Bylo též pamatováno na pekárnu macesů, při které byly př slušné svátečn stroje, peklo setam až do r. 1926. Učitelé tana 'působili:]

Ignatz Sachs, Julius Munk, Moses Reitler, ArielFriedlärider, Adolf Tieger, Heinrieh Wadenberg, Rotter, Ziegler.

Synagoga (vnitře.

Matriky byly vedeny v D. od r. 1849 až do 1895; dlenich narodilo se tam 145 dět , úmrt bylo 52, a to zevs : Dlažova, Louč me, Běhařova, Libkova, Miletic,Spůle. Soustova, Vsi Nové, Smržovic a Lhoty.

Výnosem ministerstva kultu a vyučován ze dne1. července r. 1895, č. 25.211 ex 1894, bylo nař zenona základě tak zvaného židovského zákona z 21. března 1890, ř. z. č. 57, zř diti nové obvody ž. o. Nastalatud ž změna v Nové Kdyni a zř zen nový obvod ž. o.Dle nař zen múéeli býti k dosavadn m členům obcpřibráni dva členové, které z řad Židů jmenovalo okr.hejtmanstv , tak zvan důvěrn ci, a dále musel býtik' poradám zván i rb.

Nové volby vykonány 15. "srpna 1894 a zvoleniv Nové Kdyni: Mořic Klauber ze Kdyně, Josef Aug

stein ze Kdyně, Jakub Weisl ze Kdyně, Mořic Hojtáschze Všerub, Michal Klein st. z Pocinovic, Volf gangSchwarz z Kolovče, Rudolf Lažanský z Louč mi, Ludv.H utter ze Kdyně, Josef Weisl ze Všerub, Josef Schwarzz D., Lazar Salz z Miletic, Michal Klein ml. z Pocinovic, Ludv k H utter z D., Leopold Brandeis z D. (Za

David Hahn

Heinrich Salz Josef Salz

znamenáno dle volebn listiny ze dne 15. srpna 1894.)

Nový obvod ž. o., kterýdle nového zákona byl stanoven, zab ral následuj cobce:

Kdyni, Kout, Prapořiště,Stařec, Dlažov, Pocinovice, Všeruby, Koloveč, Louč m, Hlubokou a Lhotu.Rb. měl s dlo ve Kdyni.

P ři volbách konanýchdne 29. ř jna 1892 zvolenibyli do výboru ž. o. veKdyni: Abraham Weintraub, Adolf Glaser, Leop.

Salz, David H ahn, Eliáš Schnurmacher.Dozorcem templu zvolen Ludv k H utter z D., byl to

prvn z průkopn ků, pro postaven nové synagogy,o němž již bylo dř ve psáno.

Dle platebn ch archů platili m stn Židé v r. 1902:Leopold B r a n d e i s z D. K 9975, David H a h nz Miletic K 81 90, Mořic H a h n z Üsilova K 8190,Ezechiel H a h n z Čern kova K 37'80, Samuel Feldm a n n ze Spůle K 8190, Ludv k H u t t e r z D.K 117 60, Leopold H u t t e r z D. K 14590, JindřichS a 1 z z Miletic K 90'30, Lazar S a 1 z z Miletic K 1890,Heřman S c h n u r m a c h e r z Běhařova K 11760,Leopold S c h wa r z z Libkova K 11760, JosefS c h w a r z z D. K 144'60, Abrahám W e i n t r a u bz D. K 5460. Nelze zjistiti, mnoho li platili náb. daně

150

následuj c členové této obce: Michal K l e i n st. a ml.z obce Pocinovic, Vilém K l e i n z Pocinovic, Heřmana Rudolf L a ž a n s k ý % Louč mi a Zikmund W a c ht el z Pocinovic.

Podle zápisu z 1. listopadu 1909 bylo plat c ch členůz D. 10, y čemž jsou zahrnuti členové dlažovšt , miletičt , běhařovšt , louč mšt a polenšt . Po Ludv kuHutterovi měli v synagoze D. dozor Josef Schwarz,Leopold Hutter a jako posledn př. byl zvolen HeřmanSchnurmacher z Běhařova, až do nynějška vede správusynagogy David Hahn z Miletic.

Z D. odstěhovaly se následuj c rodiny: JosefS c h w a r z do Plzně, Leopold H u t t e r do Klatov.Zikmund B r a n d e i s do V dně, A. W e i n t r a u b doPrahy, takže dnes z početné obce D. tam nikdo nezůstal, jen okoln Židé, a to miletičt a běhařovšt .

Pohřb ván Židů dalo se zčásti na hřbitovy Janovice n./ Ü. a do Louč mi.

Nutno ještě podotknouti, že posledn volby konalyse ve Kdyni dne 27. dubna 1923. Za zdejš obec zvolendo výboru Rudolf Lažanský a Artur Klein; v širšm výboru Jindřich Salz, revisor David Hahn, člen platovékomise Zikmund Wachtél. Dozorcem templu, jak jiždř ve naznačeno, byl určen David Hahn.

Odchodem Židů z D. ä okol jakož i ze samotnéKdyně a okol obce jsou č m dále t m slabš , takže seani rb. ve Kdyni nemůže udržovati; tu nařizuje okresnúřad v Domažlic ch př pisem ze dne 15. listopadu 1922,č. j . 54.670,3, aby se obec připojila k Domažlic m.O této záležitosti pojednáno na schůzi dne 7. prosince1922 a návrh o sloučen obce s Domažlicemi jednomyslně zam tnut, o čemž byl okresn úřad v Domažlic ch vyrozuměn. Př pisem okresn ho úřadu ze dne30. května 1923 žádá se o vydán soupisu jměn a abyse spojila s Domažlicemi; také tato výzva zam tnuta ažádáno o jednoročn lhůtu k podán odpovědi. V lednu1925 došel nový připiš okresn ho úřadu v Domažlic ch.v němž se obec.vyzývá, aby se přičlenila do Domažlic,nebo se rozhodla pro jinou obec, se kterou by chtělasplynouti. Ve schůzi dne 20. března 1925 bylo o tétozáležitosti pojednáno a znovu žádáno o odklad na jedenrok. Okresn úřad v Domažlic ch nepřistupuje však natento návrh a rozhodnut m ze dne 2. května 1925,č. j . 20.615/3, rozpoušt se o. ž. ve Kdyni a nařizujese připojen k jiné ž. o.

Na návrh předsedy Josefa Augsteina vyjednávános ž. o. v Klatovech a to s p. JUDr. Eugenem Lowým,advokátem v Klatovech, jako plnómocn kem tamějšž. o., o připojen Kdyňska ke Klatovům. Stanovenypodm nky jako pro jiné přespoln židy. Obec ve Kdynia k n přináležej c obec D. nebudou požadovati žádných zvláštn ch úkonů náboženských, rb. pak budem ti vedlejš př jmy ze svateb a pohřbů a pod. Projednán této záležitosti provedli páni Mořic Augsteinze Kdyně a Artur Klein z Pocinovic. Ž. o. klatovskáchtěla hned synagogu ve Kdyni a v D. prodati, cožbylo jmenovanými zástupci zam tnuto.

Na schůzi širš ho výboru ze dne Í6. dubna 1926usneseno, ve Kdyni a odhlasováno připojen Kdyněs vedlejšmi obcemi v D., ve Všerubech a Kolovči opřipojen ke Klatovům. Protokol o tomto sepsán apodepsán oběma stranami a zn následovně.

P r o h l á š e n .My podepsan př slušn ci ž. o. ve Kdyni, v Dlažově,

ve Všerubech a v Kolovči, zavazujeme se, že na svůjnáklad a bez nároků na náhradu od kohokoliv, zejména od ž. o. v Klatovech, budeme udržovati vesvých obc ch dosavadn kostely israelitské.

Jakmile však my, naši dědici nebo jin př slušn cio. ž., bydl c ve Kdyni, v Dlažově, ve Všerubech av Kolovči, přestanou udržovati tyto kostely, je o. ž.v Klatovech oprávněna o dalšm jejich osudu rozhodnouti, tedy bu je zachovati, nebo prodati, krátce dlesvých stanov s nimi naložiti.

V př padě však, že ž. o. v Klatovech jakýmkolivzpůsobem by je zpeněžila, jest povinna z úroků kapitálu takto z skaného v prvé řadě udržovati israelitskýhřbitov v Louč mi.

Na doklad závaznosti tohoto prohlášen naše vlastnoručn podpisy.

Spis podepsán v Klatovech i ve Kdyni 16. dubna1926.

Podpisy ze Kdyně jsou. M.U . Dr. Arnošt P o l l a ts c h e k, Mořic A u g s t e i n , Josef A u g s t e i n ,Vikt. K o h n, Arnošt N e u m a n n , Jos. S c h w a r zk o p f, Jindřich S a l z , Rudolf S c h w a r z , MořicK l e i n , Zikmund W a c h t e l .

Posledn m t mto aktem konč zápisy o. ž. ve Kdynidne 17. května 1929.

Tohoto dne konala se posledn schůze o. ž. veKdyni, kde Mořic Augstein přečetl dopis okresn hoúřadu v Domažlic ch ze dne 11. prosince 1928, č s.j . 711/ 3, kterýmž se úředně prohlašuje spojen o. ž.ve Kdyni s ž. o. v Klatovech.

Synagoga v D,_. zůstala tud ž okoln m Židům zachována, kde se o velkých svátc ch konaj bohoslužbyt m, že si okoln Židé obstaraj předřikávače modlitbya z vlastn ch peněz jej odměňuj . • . •

V budově samotné jest nyn (v bývalé škole av bytě) um stněn poštovn úřad, při němž tam stávábyt pro úředn ka, resp. rodinu. Ze z skaného nájmu,který jest tak nepatrný, hrad usedl židé,. daně aopravy, které jsou zapotřeb .

K vůli zaj mavosti ještě uvád m, že v kostele samémbyl krásný křiš álový lustr, který byl darován, anižk tomu měl někdo oprávněn , nově postavenému kostelu v Lubenci, stalo se tak teprve před několika roky.Nutno též uvésti, že na východn části synagogy jestmalá zahrádka, která nálež též k synagóze], sousedvšak si ji nějakým způsobem přivlastňuje ä bylo byzáhodno, aby věc tato byla objasněna," nežli "by nabyla právn moci, což by záleželo již na ž. o.v Klatovech.

Synagoga byla všm, pěkným, co bylo k bohoslužbám zapotřeb vybavena, jsou tam. dodnes tory(sv. P smo) s př slušnými plášti, které bylý darovány při př ležitostech dámami zdejš ho dámskéhospolku, stř brné korunky jakož stř brné desky, azvonky. Mimo toho tam bylo mnoho starých velkýcha malých modlitebn ch knih. Vlastn též pěkné závěsyke schránce svatého P sma, oltář zdob dva krásnésv cny. Dále vid me na estrádě zvláštn sedadla propř. obce a na straně druhé pro učitele (předřikávačemodlitby), n žeji pak jsou sedadla pro pány,, jest jich10, rozděleny ha stranu pravou a levou, uprostřed jestulička, m sta tam bylo na 50 sedadel pro muže. Zalivicemi jest ještě prostranná část, takže i tam semohly ještě dalš lavice postaviti, bohužel k tomu všakjiž nedošlo a m sta bylo v posledn ch letech dosti. Dodámského odd lu jde se kamennými schody doprvého poschod , kde jsou rovněž velmi pěkná sedadla. Mimo toho jest tam jedna m stnost, která sloužila pro školu a v zimn ch měs c ch se tam konalysobotn bohoslužby a vyučovalo se tam náboženstv .Dále jest tam půda, kam se uskladňovalo různé potřebné nářad .

Soužit Židů s tamn m a okoln m obyvatelstvem bylovždy velmi dobré až na nepatrné výjimky.

151 plaiov'3