Komunikujc spoleenstv

Komunikujc spoleenstv.

Sjednocovn politickho prostoru pozdn stedovkho Slezska

Opava 2012 Martin apsk

KOMMUNIZIERENDE GEMEINSCHAFTEN.

Einigungsprozess des politischen Raumes des sptmittelalterlichen Schlesiens

Whrend des Hoch- und Sptmittelalters wurde ein Prozess der allmhlichen politischen Integration des schlesischen Raumes gestartet. Die ursprnglich parallel aufgetretenen Frstentmer wurden in Bundesreihen gekoppelt und spter kam es zur Herausbildung der ersten zentralen ganzschlesischen Organe. Am Anfang des 16. Jahrhunderts hat die schlesische Landesreprsentation bereits als gleichwertiger Partner gegenber den brigen Vertretener der bhmischen Kronlnder aufgetreten. Die Identitt der politischen Gemeinde wurde in Schlesien auf ganz unterschiedliche historische im Zeit und Raum verankerte Wahrnehmungsmustern, auf ein profiliertes Modell der Kompetenzbertragung und auf gemeinsames Auftreten gegenber der Welt hinter eigener Grenzen gesttzt. Dieser Vorgang hat widerholt die Aufmerksamkeit mehrerer Forscher geweckt. Schlesien stellt ein Modellfall des historischen Gebietes dar, in dessen Untersuchung interdisziplinre Forschungsmethoden Anwendung finden. In der vorliegenden Abhandlung wird vor allem das Konzept der hierarchisch strukturierten Stdtelandschaften verwendet, die politische, wirtschaftliche und rechtliche Ebene der Wirkung von politischen Institutionen bercksichtigt haben. Das bei Untersuchung von Stdtebnden und ihrer Mischformen eingesetzte Interpretationsmodell wird auf das Modell der als politische Partner fungierten Frstentmer bertragen und es wird ihre Kommunikationsbandverteilung nher beobachtet. Auf diese Art und Weise formiertes Kommunikationsnetz wurde durch mehrere Kommunikationsknoten mit unterschiedlich groem Gewicht (Konektivittsgrad) gebildet. Bei der Formbildung der Landesgemeinschaft wurden die Netzwerkforschungsmethoden und autopoetische Systeme eingesetzt. Die Aufdeckung von Kommunikationsverbnden, nebenbei auch von politischen Verbnden, hat dazu beigetragen, dass es teils zur Eliminierung der ungleichmigen Quellenaufbewahrung aus der Zeit des Sptmittelalters kam und dass sich auch eine andersartige Interpretation von Breslau und ihrer Rolle im Einigungsprozess der schlesischen Frstentmer darbietet. Bei der Formierung Schlesiens haben die allwichtigste Rolle die schlesischen Frsten gespielt.

vod7

I. Zem, region, komunikace22

Komunikace a region23

Komunikan centra pozdn stedovkho Slezska38

Komunikan potencil politickch instituc55

Knec dvory59

Vratislavsk biskupstv70

Vratislav83

Panovnk a jeho zstupci100

Dl shrnut106

Vnitn a vnj vazby politickho prostoru110

Slezsko vdob interregna128

Zpas o esk trn vrchol nebo pd Vratislavi vroli komunikanho centra?144

II. Politick promny pozdn stedovkho Slezska 160

Nastolen esk krlovsk moci161

Slezsk knectv v jednnch mezi eskm a polskm krlem (13351339161

Pevzet vratislavskho knectv a ustaven lucembursk sprvy169

Vratislav a Jan Lucembursk174

Spor s biskupem Nankerem a upraven postaven niskho knectv176

Lucembursk pokus o pilenn vratislavsk diecze182

Lucembursk politika vi knatm184

Postaven svdnickho knectv192

Namyslovsk mr194

Vytvoen soustt zem Koruny esk201

Upevnn esk krlovsk moci (13481389)207

Svdnick a javorsk knectv na cest k bezprostedn podzenosti esk korun207

Lucembursk vztahy s Polskem v edestch letech211

Posilovn hospodsk dominance Vratislavi214

Promny centrln moci v Pood na potku vldy Vclava IV.224

Promny slezskch knectv do konce lucembursk ry229

Minsterbersk knectv do roku 1428229

Promny beskho a lehnickho knectv do konce vldy Lucemburk230

Vvoj hlohovskho knectv do konce vldy Lucemburk238

Promny olenickho knectv242

Opolsk knectv246

Promny hranic bytomskho knectv251

Osvtimsk a tnsk knectv252

Vvoj opavskho vvodstv a ratiboskho knectv256

Slezsko knec a krlovsk (1389 1419)260

Slezsk knectv v promnch stedoevropsk politiky pelomu 14. a 15. stolet260

Spolky slezskch knat a jejich partnei265

Spory opolskch Piastovc a poslen instituce knecho soudu268

Vratislavsk povstn v roce 1418 jako pznak oslaben krlovsk autority271

Pokraujc sjednocovn Slezska v dob husitskch vlek275

Sprva korunn domny v prvnch letech Zikmundova panovn275

Promny knecho spolku do konce roku 1427281

Slezsk knectv za vrcholc husitsk ofenzivy287

Slezsko za vldy Albrechta Habsburskho294

Nov proudy laick zbonosti a promny crkevn sprvy299

Slezsk knectv v dob oslaben stedn moci (14391457)305

V asech bezvld305

Promny slezskho obchodu311

Vzestup Jiho z Podbrad a korunovace Ladislava Pohrobka316

Protiidovsk pogromy v roce 1453318

Poslen postaven Vratislavi za kralovn Ladislava Pohrobka322

Slezsk knectv mezi dvoj krlovskou volbou327

Volba Jiho z Podbrad327

Vyvolen msto330

Slezsk politika Jiho z Podbrad334

Vratislav komunikanm a intelektulnm centrem pozdn stedovkho Slezska339

Pijet krle Mayte Korvna344

Za dvou eskch krl346

Vlda a sprvn reformy krle Matye Korvna348

Lenn knectv v zvru stedovku356

Kladsko a minsterbersk knectv356

Besk a lehnick knectv358

Hlohovsk knectv361

Olenick knectv362

Opolsk knectv364

Opavsk vvodstv a ratibosk knectv365

Osvtimsk a tnsk knectv368

Zvren vahy373

Prameny379

Literatura382

vod

Vprbhu vrcholnho a pozdnho stedovku proel prostor stednho Pood nkolika zsadnmi mocenskmi promnami. Znkdejch piastovskch dl se postupn vyvinula rodov knectv, kter se ji za zmnnch podmnek spojila do jednoho politickho prostoru zem. Na prahu 16. stolet u zemsk reprezentace Slezska vystupovala jako rovnocenn partner vi dalm zstupcm eskho korunnho soustt. Jako zem, kter svoji identitu oprala o odlinou historickou pam ukotvenou vase i vprostoru, svyprofilovanm modelem delegace pravomoc a spolenm vystupovnm vi svtu za svoj hranic. dn ze zmnnch ukazatel nebyl samozejm a strukturln promny pozdn stedovkho Slezska pipomnaj, u sodstupem nkolika stalet, pekotn dohnn nskoku, kter si vi nmu udrovaly zemsk obce zMoravy i ech. Kdybychom mli zcelho pozdn stedovkho vvoje slezskho teritoria vyzdvihnout jeden rys, nejsp bychom si vybrali dynamiku, je svdila o obrovskm potencilu zemsk obce a souasn o jejm neustlm podncovn vnitnm soupeenm, kter probhalo vrmci slezskho politickho prostoru. Jinmi slovy by se dalo ci, e podoba pozdn stedovk korunn zem Slezska nevznikla koncensem urujcch sil jeho politickho pole, ani jako dsledek dlouhodob uplatovan strategie vldnoucho rodu, ale byla dna prudkmi stety o politickou, hospodskou a kulturn dominanci ve sledovanm regionu. Vedle sil o zskn urujcho postaven pitom hrla klovou roli i otzka, kdo bude formovat institucionln pam spoleenstv.[footnoteRef:1] [1: Ble A. RTHER, Episode, Epoche, Ewigkeit? Zu Fremdsicht und Selbstbild der mitteralterlichen Luxemburgerdynastie in den bhmischen Kronlnder, in: L. Bobkov J. Zdichynec (edd.), Geschichte, Erinnerung, Selbstidentifikation. Die schriftliche Kultur in den Lndern der Bhmischen Krone im 14.-18. Jahrhundert (=Die Kronlnder in der Geschichte des bhmischen Staates, B. V.), Praha 2011, s. 26-50 a L. BOBKOV, 7.4.1348 Ustaven Koruny krlovstv eskho. esk stt za Karla IV, Praha 2006.]

Jet ve tinctm stolet se pitom legitimita vldnoucch knat vpolskm Pood odvjela od jejich pslunosti kpiastovsk dynastii. Kad zknat si udroval teoretick nroky na polskou krlovskou korunu a knata ze Slezska soupeila se svmi piastovskmi pbuznmi o ovldnut Krakova i stamnm krlovskm trnem. Stety odehrvajc se vrovin velk politiky a pitahujc pozornost soudobch letopisc by nm vak nemly brnit ve vnmn dalch, vdel asov vln probhajcch proces. Piastovsk knata si postupn upevovala okruh svch stoupenc zad loklnch elit a jejich moc se stle vce teritorializovala. Slezt Piastovci navc tili zpchodu nov lechty pochzejc zskho prosted. Implikace prvk manskho prva inila tyto rody mnohem zvislejmi na kneti, ne tomu bylo u starch elit. Formln odlien vychzejc zdvou paraleln fungujcch prvnch systm se vak brzy zaalo strat a ob skupiny rod spolu zaaly splvat. Pro domc elity, alespo voblasti psoben vratislavskch knat, se stvalo vhodnjm pejmat nov prvn systm. Nov upevnn lechtick obce si vynucovaly vt vliv a po jejich boku stanula i stle vznamnj Vratislav. Nebylo by vak sprvn tento proces zcela zobecovat. Vjednotlivch dlech probhal sodlinou dynamikou a vdomn opolskch knat (budoucm Hornm Slezsku) nememe hovoit ani o rozshl vln pchodu sk lechty, ani o vzniku politicky aktivnch mstskch obc. I zde se vak po postupnm ochladnut ambic smovanch ke krakovskmu trnu naplno rozbhl proces svn knecho dvora a loklnch elit.[footnoteRef:2] [2: Ble T. JUREK, Vom Ritterrum zum Adel. Zur Herausbildung des Adelsstandes im mittelalterlichen Schlesien, in: J. Harasimowicz M. Weber (edd.), Adel in Schlesien, B. I. Herrschaft Kultur Selbsdarstellung, Mnchen 2010, s. 53-76; T, Obce rycerstwo na lsku, Pozna 1998 a A. BOGUSZEWICZ, Corona Silesiae. Zamki Piastw frstenberskich na poudniowym pograniczu ksistwa jaworskiego, widnickiego i zimbickiego do poowy XIV wieku, Wrocaw 2010, s. 107-183.]

et panovnci pomohli dlouh proces teritorializace knec moci zavrit. Lenn slib a psahu vrnosti skldanou ze strany knat eskmu (a polskmu) krli Janovi Lucemburskmu doprovzelo ve dvactch a tictch letech 14. stolet vydn pslunch lennch smluv, kter vi sob vymezovaly jednotliv lenn knectv. Ani tehdy (a mon tm spe) nebylo slezsk Pood vnmno jako jeden celek. Dikce pramen vznikajcch na eskm krlovskm dvoe hovoila o polskch knatech. Souasnci sice po