Kè 20,� 5780 BØEZEN 2020 ROÈNÍK 82

ADARNISAN

VÌSTNÍK �IDOVSKÝCH NÁBO�ENSKÝCH OBCÍV ÈESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU

Purimové ráno, Izrael. Foto Karel Cudlín.

TRYZNA A SNÌMV leto�ním roce uplyne u� sedmdesát�est let od nejvìt�í masové vra�dy èes-koslovenských obèanù v moderních dì-jinách. V noci z 8. na 9. bøezna 1944 na-cisté zahubili v plynových komoráchvíce ne� 3700 �idù z terezínského ro-dinného tábora v Osvìtimi-Birkenaua dal�ích nìkolik tisíc èeských �idù za-bili bìhem dvou nocí z 10. na 11. èer-vence a z 11. na 12 èervence 1944.

Pøedsednictvo Terezínské iniciativyzve k úèasti na shromá�dìní, na kterémsi tyto události pøipomeneme a uctímepamátku na�ich obìtí. Leto�ní tryzna seusluteèní v nedìli 8. bøezna v 10 hodinv Pinkasovì synagoze.

Souèasnì Pøedsednictvo Terezínské ini-ciativy informuje, �e leto�ní 30. snìmTerezínské iniciativy se koná v pátek3. dubna 2020 v hotelu DUO v Praze 9,Teplická 492. Zahájení v 10 hodin, pre-zence od 9.15 hodin. ti

JE TO NA�E POVINNOSTFranti�ek Komùrka: Co øekli na�i veli-káni o �idech; Adolf Hitler: Projevy;Dr. Joseph Goebbels: Vom Kaiserhof zurReichskanzlei; Gottfried Feder: Pro-gram NSDAP; �tefan Polakoviè: Z Ti-sovho boja; Walter Jacobi: Golem...metla Èechù; Ernst Hiemer: Jedovatáhouba � to není seznam literatury vydá-vané nacisty a kolaboranty v Protektorá-tu Èechy a Morava. Tyto a dal�í podob-né tituly jsou produkcí souèasnéhoèeského nakladatelství Guidemedia etc,øízeného Pavlem Kamasem. Nejedná setaké o kritická vydání, doplnìná komen-táøem, konstatujícím, k jakým dùsled-kùm antisemitská a rasová nenávistv re�ii nacistického Nìmecka vedla. Alezcela bez komentáøe také nejsou. Vyda-vatel Kamas ho shrnul následovnì:

�Ka�dý politický systém si nárokujemonopol na výklad historie, proto�e ten,kdo smí interpretovat historii, ten má podkontrolou pøítomnost, a mù�e tak libovol-nì otáèet kormidlem budoucnosti. Protodemokracie (= plutokracie = judeokracie)pronásleduje v�echny, kteøí se jakkoli za-sluhují o revizi oficiální historie. Proè?Z jednoduchého dùvodu: Na základnímpodruhováleèném schématu dobra a zla,vytesaném do kamene v roce 1945, stojícelý souèasný svìtový øád. (...)

Abychom pochopili, o èem je øeè, mu-síme jít hloubìji do historie. Demokraciea komunismus jsou siamská dvojèata.

Obì ach tak protikladné ideologie majíspoleèný základní konsenzus. Jak demo-krati (,svoboda, rovnost, bratrství�), takbol�evici (,proletáøi v�ech zemí��) hlá-sají rovnost v�ech lidí, popírají rozdílymezi rasami, národy neznají.

A kdo ovládá dolar? Americká centrál-ní banka Fed. A Fed je od roku 1913 v ru-kou dvanácti soukromých (!) bank, po-chopitelnì èirou náhodou �idovských.V praxi to znamená, �e rubl, jen, lira,marka, libra, euro a koruna = dolar. Kdoovládá dolar, ten doká�e zaøídit, aby zítrastál v Rusku chleba milion rublù. Vidímetedy, �e finanèní a mìnový systém je klí-èem k moci nad souèasným svìtem. Kdoho ovládá, ovládá svìt.

A koho demokracie i komunismusshodnì pova�ují za svého úhlavního ne-pøítele na �ivot a na smrt? Správnì:Adolfa Hitlera a jeho nacionální socia-lismus. Øeèený toti� v roce 1933 vyraziltøetí cestou � autarkie, nezávislosti namezinárodním obchodu, bez úroèenýchpenìz, pùjèek a nekoneèného zadlu�o-vání státu u nadnárodní bankéøské ko-�er-chobotnice. Mnoho státù se jehobezdluhovým sobìstaèným hospodáø-stvím inspirovalo. Proto musel být v�e-mi prostøedky znièen (,Judea declareswar��) a po roce 1945 navìky zdémo-nizován jako ztìlesnìní samotného zla,aby u� nikdy nikoho ani nenapadlo zku-sit snad realizovat jeho koncept, v dù-sledku èeho� by makabej�tí finanèní ba-roni ztratili ve�kerou moc a svého Boha� peníze.�

Co k tomu dodat. V názorech a tvrze-ních øeditele Kamase, tady uvedenýchi na jiných místech formulovaných, na-jdeme snad v�echny hlavní antisemitskéa konspiraèní stereotypy. Nemusí pro nìchodit daleko, v�echny je najde v kni-hách nacistických a antisemitských au-torù, které vydává. Lidé jako on znovua znovu testují míru tolerance, kterou

projevuje demokraticky uspoøádanáspoleènost ve jménu svobody slovaa názoru vùèi lidem, kteøí se ji sna�í zni-èit. Lidem, kteøí sní o nové hitlerovskéøí�i a nových genocidách.

Je na�í povinností tomu èelit, kdekolina to narazíme. Je na�í povinností upo-zoròovat na stra�livé dùsledky, je�z pøehlí�ení a podceòování antisemitis-mu a neonacismu plynou. A doufat, �e sito uvìdomí i ti, kteøí toto nebezpeèí pøisvém rozhodování obèas berou na leh-kou váhu.

Aby bylo úplnì jasno, oè jde, citujmeje�tì jednou neonacistu a antisemitu Ka-mase: �Døíve èi pozdìji vyhrajeme, at�u� v tomto re�imu, co� je nepravdìpo-dobné, nebo v tom pøí�tím, jeho� pøí-chod je nevyhnutelný. Nejpozdìji tennás plnì rehabilituje.� Konec citátu. jd

PROHLÁ�ENÍ F�O V ÈR A �IDOVSKÉHO MUZEA V PRAZE Nakladatelství Guidemedia vydalo v èes-kém pøekladu knihu Ernsta Hiemera �promladé i star�í� Jedovatá houba. Text, pub-likovaný v roce 1938 v nacistickémNìmecku vùdèí postavou proti�idovského�tvaní Juliem Streicherem, je �íøen øadounabídek prostøednictvím e-shopu. Po hrn-cích s portréty Adolfa Hitlera nakladatel-ství Na�e vojsko je tato publikace dal�ímvýsmìchem obìtem �oa. Obracíme se naorgány státní správy s naléhavou �ádostí,aby bylo okam�itým opatøením zabránìno�íøení textu hrubì hanobícího rasu, národa pøesvìdèení. 12. února 2020

Petr Papou�ek, pøedseda F�O v ÈR, Leo Pavlát, øeditel �M v Praze

2 VÌSTNÍK 3/2020

AKTUALITY

OBSAH

Zemøel Lubo� Dobrovský 3Sidra na tento mìsíc 4�5Rusové a domorodcirozhovor s Borisem Zaidmanem 6�7

PEN klub a jeho role95 let èeské poboèky 8�9, 19

Boris Zaidman: Hemingway a mrtví ptáci 10�11, 13Opera Monument 12Králíèek Jojo získal Oscara 13Antisionismus a jeho l�i � na okrajjedné deklarace a petice 14�15

Rabi Nachman z Braslavi 16Cesta do svaté zemì 17�18Anna Ticho: Krajina �ivota 20Izrael: Trumpova vize 21Výbìr z èeských médií 22Kalendárium 23Zprávy, kultura, inzerce 24�27Zprávy ze svìta 28

VÌSTNÍK 3/2020 3

Zemøel Lubo� Dobrovský, novináø, pøe-kladatel z ru�tiny a pol�tiny, ale také disi-dent, signatáø Charty 77 a po pádu komu-nistického re�imu v listopadu 1989 rovnì�politik. Na zaèátku devadesátých let bylministrem obrany ÈSR, poté vedl kanceláøprezidenta republiky Václava Havlaa v letech 1996�2000 byl èeským velvy-slancem v Ruské federaci. Byl ale pøede-v�ím, nebo souèasnì s tím v�ím, schopnýma zároveò èestným èlovìkem, který doká-zal jasnì formulovat své zásady a po-stoje, a zejména se jimi øídit. Pøipo-meòme si jeho osobnost nìkolikapasá�emi z rozhovoru, který s nímpoøídil Jiøí Leschtina. Pod názvemU� zase si zvykáme dr�et hubu a krokvy�el spolu s dal�ími interview (Pit-hart, Pehe, Palán, �antovský, Páneka dal�í) v knize Rozhovory pøes roz-bouøené doby (Prostor, 2019).

* * *Pøedtím, ne� �el otec v roce 1942 dotransportu, jsme �ili v Kolínì, kdetáta nìjaký èas také pracoval jakoúøedník ve fabrice na cyklon B. Ten-krát se je�tì pou�íval jen na hubení�tìnic. Ale chtìl jsem vyprávìt, jakbyl k nám do bytu v Kolínì pøidìlenjakýsi hauptmann z wehrmachtu.Táta se ho zeptal, jestli mu nebudevadit, �e bude pobývat v �idovskérodinì. Hauptmann se stra�nì rozèí-lil: �Proè si myslíte, �e jsem nacista?Jsem zálo�ní dùstojník, byl jsem mobili-zován, musel jsem do armády a s anti�i-dovstvím hitlerovcù nemám nic spoleè-ného.� To byl jeden moment. A pak sitaké velmi dobøe pamatuju, jak sudet�típøíbuzní z babièèiny strany posílali tatín-kovi do koncentráku balíky.

�idovský vìzeò podporovaný Nìmcize Sudet?Jistì, vzájemná podpora v celé té na�í �i-dovsko-árijské rodinì byla obrovská.Vzájemnì jsme si po celou válku pomá-hali, v�ichni jsme byli za v�echny a ne-ztráceli jistotu, �e jednou musí být líp.Ale co tím chci hlavnì øíct? Nìmeètí na-cisté ublí�ili tátovi a celé �ir�í rodinìhrozným zpùsobem. Ale já jsem v tomsamém krutém èase u� jako dítì za�ívala poznával, �e v�ichni Nìmci nejsou stej-ní. Ale také �e Èe�i nejsou stejní. Jednibyli stateèní, jedni byli moudøí, jiní na-opak ani stateèní, ani moudøí. Ti druzí setátovi s �idovskou hvìzdou vyhýbali, tiprvní pomáhali mámì, kdy� zùstala sedvìma dìtmi sama. Co èlovìk v dìtství

pro�ije a procítí v rodinì, to formuje vý-znamnì i jeho budoucí dospìlé postoje.

To v�echno formovalo vá� celo�ivotníodmítavý postoj k divokému odsunusudetských Nìmcù a uplatòování ko-lektivní viny?Pokud jde o vinu nìmeckého národa, takbychom si mìli být vìdomi také toho, �estejnì jako Nìmci v Sudetech volili nacis-tickou stranu, tak Èe�i, a nikoli Rusové

dali po válce nejvíc hlasù stranì komunis-tické. Stejnì jako nacisté prohlásili �idy zaménìcennou rasu, tak komunisté v padesá-tých letech uèinili druhoøadé obèany mimojiné ze zámo�ných sedlákù, které potupnìnazvali kulaky, ukradli jim majetek, mno-hé zavøeli do kriminálù, dal�í poslali dopracovních táborù a dolù nebo je pøesídlili.A byli to èe�tí, a nikoli ru�tí soudci a pøíse-dící, kteøí v zinscenovaných procesech od-suzovali Èechy k smrti nebo k do�ivotním�aláøùm. A tak kdybychom vzali sami prosebe jako normu kolektivní vinu, na jejím�základì ná� stát odsunul sudetské Nìmce,pak bychom mohli z vlastní zemì vystìho-vat celý èeský národ. Ale v�echny národyse dìlí na své zlé, ba dokonce kriminálníjedince èi celé skupiny, a také na jiné, so-lidní, stateèné a mravné, kteøí projevujísvým chováním to, naè mù�eme být hrdi.Tøeba na na�e vojáky, kteøí na obou fron-tách bojovali za na�e osvobození. Kdy� sevrátili, byli mnozí zavøeni, nìkteøí popra-veni. Zavírali a popravovali je Èe�i. Dìsímì, �e se o tom stále málo debatuje. Pokudsi spoleènost nepøizná, co Karl Jaspers po-jmenovává jako politickou vinu ve své

knize Otázka viny, existuje mo�nost, �e tozlé se bude opakovat.

A jak si dnes odpovídáte napøíklad naotázku, zda bylo správné, aby právoa na nìm zalo�ené vztahy z dob komu-nismu platily i pøes zmìnu re�imuv roce 1989?Kontinuitu právního øádu jsem podpo-roval z prostého dùvodu. Nechtìl jsemsi zopakovat to, co jsem za�il bìhem po-

sledních dnù druhé svìtové války,kdy se najednou vyrojila obrovskáspousta vlastencù a zaèali vì�et nalucerny pøevá�nì nevinné pra�skéNìmce. Ti, co byli vskutku vinni,u� dávno utekli. Nechtìl jsem zno-vu na ulicích, na kandelábrech vi-dìt viset lidi bez soudu a bez pro-kázání viny.

Mìli jste tehdy prosazovat zákazKomunistické strany Èeskoslo-venska? Václav Havel mìl takvelký vliv, �e by to asi prosadil.Dávno, v hluboké normalizaci jsmesi s pøáteli øíkali, jak to bude ú�as-né, jestli to jednou praskne, a �epøinutíme komunisty, aby vydávaliRudé právo a aby z toho byli �ivi.Stra�nì jsme se mýlili, kdy� jsmese domnívali, �e by si to nikdo ne-koupil. Tím se dostávám k otázce,

jak se mìla zru�it Komunistická stranaÈeskoslovenska, kdy� nikoli nová moc,ale podstatná èást spoleènosti to ve sku-teènosti nechtìla. Proto�e by tím taképøijala svoji spoluvinu na vzniku a takdlouhém trvání komunistického totalit-ního re�imu.

* * *Jedno v�ak vím pomìrnì jistì. Jestlijsem se nìèemu zavázal poznáním, zku-�eností, èetbou, vzdìláním, tak pøede-v�ím sám sobì. Pova�oval bych za ne-mravné, kdybych se kvùli jakémukoliokam�itému prospìchu vzdal svého pøe-svìdèení, �e se mám chovat tak, jak po-kládám za nutné. A zároveò nepokládámza pøíli� praktické pøedstírat, �e to nedì-lám pøedev�ím sám pro sebe. Jestliz toho nìkdo bude mít nìjaký prospìchnebo pouèení, tak pánbùh zaplat�. Taktojsem podepisoval i Chartu. Svým podpi-sem jsem zachraòoval pøedev�ím sebepøed nebezpeèím, �e bych se nìkdy za-choval tak, �e bych se musel stydìt sámpøed sebou. Ale také pøed lidmi, kteøíChartu vytvoøili a kterých jsem si vá�ilza v�echno, co dìlali.

LUBO� DOBROVSKÝ3. 2. 1932�30. 1. 2020

Foto Karel Cudlín.

POTOM VYJDOU S VELKÝM BOHATSTVÍM (VAJAKHEL)

V par�at Vaera øíká Bùh Mo�emu: Já jsemHospodin. Avrahamovi, Jicchakovi a Jaa-kovovi jsem se zjevoval pod jménem �adaja ve svém jménu JHVH jsem se jim nedalpoznat. Také jsem s nimi uzavøel svousmlouvu, �e jim dám zemi Kenaán, zemi je-jich pobytu, v ní� jen pøebývali. A kdy� jsemsly�el náøek synù Jisraele, je� Micrijci zot-roèují, byl jsem pamìtliv své smlouvy. Øek-ni proto synùm Jisraele: Já, JHVH, vás vy-vedu z micrijského jaøma, zachráním vásatd. a pøivedu vás do té zemì, ji� jsem pøí-sahal dát Avrahamovi, Jicchakovi a Jaako-vovi, a já, JHVH, vám ji dám do dìdictví!

Z textu je zøejmé, �e Bùh splnil slib,který dal praotcùm. Ménì snadné je poro-zumìt tomu, proè to dává do souvislostis tím, �e se jim zjevoval jako �adaj a vesvém jménu JHVH se jim nedal poznat,pøesto�e pøi smlouvì mezi kusy oslovilBùh praotce Avrahama, stejnì jako pozdì-ji Mo�eho: Já jsem JHVH, jen� tì vyvedlz Ur Kasdim, abych ti dal tuto zemi (1M15,7). To znamená, �e Avraham jménoBytí znal, dokonce od poèátku své cesty,je� jej pøivedla do Zemì zaslíbené, kamjej Bùh vyslal. Proto také nesdìluje Mo�e-mu, �e se praotcùm zjevoval jako �adaja nedal se jim poznat ve svém nejvlastnìj-�ím jménu, proto�e by toto jméno neznali,ale proto�e k nim jakoby pøicházelo z bu-doucnosti, a� se slib, �e získají tuto zemi,zaène naplòovat.

Na to poukazují na�i moudøí, kdy� vy-kládají jméno �adaj, obvykle pøekládanéjako V�emohoucí, jako �e daj, ��e dost�.Bùh urèil ka�dému stvoøení meze, a kdy-by napøíklad neøekl moøi �Dost!�, rozlé-valo by se do nekoneèna po celé Zemi,co� by bylo v rozporu s jeho vùlí. Toté�v�ak platí v lidských dìjinách, v nich� sehroutí a zanikají na pohled vìèné øí�e.Jestli�e se dal poznat praotcùm jakoomezující a vymezující síla, zjevil jimtak pøírodní zákon, jen� poskytne racio-nální dùvody k víøe ve splnìní zdánlivìnemo�ného, �e po uplynutí 400 let v pod-ruèí Egypta vyjde jeho potomstvo ze zot-roèení na svobodu, do svìta, v nìm�bude jméno Bytí, JHVH, jménem osobnízku�enosti svobodných lidí, spoluodpo-vìdných za uskuteènìní Bo�í vùle. Teh-dy, po 400 letech, øekne Bùh �Dost!� zot-roèení potomstva patriarchù a na Sinajipøiká�e Izraeli: Já jsem JHVH, tvùj Bùh,jen� tì vyvedl ze zemì Micrajim z domo-

va otrokù, nemìj jiné bohy na mé tváøi(2M 20,2).

Kdy� Bùh tímto svým vlastním jmé-nem oslovil Avrahama a uzavøel s nímsmlouvu, zjevil mu budoucnost a� tam:Ale soudil jsem i ten národ, kterému bu-dou otroèit, a oni potom vyjdou s velkýmmajetkem (1M 15,14). Tím se dostávámek otázce, jak pøi�el lid otrokù k takovémubohatství, které pak v pou�ti vìnoval nastavbu svatostánku, kdy� Bùh pro tentoúèel po�aduje støíbro, zlato a mìï i dal�ícenné materiály ve velkém mno�ství jakopøíspìvek: Toto je pøíspìvek, jej� od nichbudete brát, zlato, støíbro a mìï (�)a udìlejte mi svatyni a usadím se v jejichnitru (2M 25,3�8). Jedinou mo�nou odpo-vìdí je, �e ve�keré toto bohatství jim bylosvìøeno egyptskými sousedy a sousedka-mi, aby ode�li na tøi dny do pou�tì svìtitsvátek svého Boha. Tak�e uèinili dle Mo-�eho slova a vy�ádali si od Micrijcùstøíbrné a zlaté náèiní a pokrývky. A onijim pùjèili, proto�e Hospodin dal tomulidu v oèích Micrijcù pøízeò, a vyklidiliMicrajim (12,35�36). Lze proto shrnout,�e materiální bohatství, které Izrael na

Bo�í pøíkaz vynesl z Egypta, bylo pøetave-no a znovu zformováno v pøíbytek jménuJHVH v jejich nitru na Zemi.

Okolnost, �e jim Egypt�ané to v�e pùjèi-li, svádí k domnìnce, �e �vyklidili Micra-jim� je mírný výraz pro vykradení Egypta.Je tøeba ale vìdìt, �e kdy� Mo�e s Aharo-nem �ádali faraona o povolení oslavit svá-tek na tøi denní cesty do pou�tì, nemìli aninejmen�í tu�ení, jak by se mohli z Egyptado zemì Kenaán dostat, a lid o této mo�-nosti vùbec nevìdìl. Kdy� proto Bùh Mo-�emu je�tì v egyptské pou�ti pøikázal, abyse vrátili, lid uposlechl a vracel se do Ra-meses, odkud vy�el, jak to komentujeRa�i. Utáboøili se mezi pou�tí a Rákoso-vým moøem, kde je dostihlo faraonovovojsko a rozhodlo o tom, �e cennosti, kte-ré si vypùjèili, u� nemohli vrátit. Druhýa vydatnìj�í zdroj bohatství, které si lid Iz-raele pøinesl z Egypta, vyplavilo Rákoso-vé moøe, v jeho� vodách se egyptské voj-sko utopilo. Izrael pak ráno vidìl mrtvýEgypt na bøehu a Mo�eho stálo velké úsilíodtrhnout lidi od koøisti, kterou moøe vy-vrhlo (15,22).

Pøedtím snili o koøisti jejich pronásledo-vatelé, kdy� je pronásledovali mezi vyso-ko vzdutými vodami moøe. Nepøítel øekl:budu je následovat, dostihnu je, koøist roz-dìlím! (15,9) Tím více vypovídá o vztahuIzraele k získanému majetku, �e jejichvùdce vyhlásil, aby na stavbu pøíbytkua jeho zaøízení pøiná�eli jenom ti, kterék tomu vede hlas jejich nitra. Povìz synùmJisraele, �ádalo od Mo�eho svaté jménoBytí v jeho nitru, a vyberou pro mne pøís-pìvek, mùj pøíspìvek vezmìte od ka�dého,jeho� jeho srdce pobízí pøispìt! (25,2) Bùhsi pøál, aby byl materiál ke stavbì Jehodomu od poèátku posvìcen vìdomím dár-cù, �e pøíspìvek pro Nìj je fakticky Jehopøíspìvkem. Nesmìl ne� vycházet ze srd-ce, obsazeného Bo�í vùlí. Aby v�ak bylizajedno s Tím, jen� øekl: Budu, kýmbudu, musili si jeho hlas pøipustit a býts ním zajedno.

A kdy� u� pøinesli v�echno, co bylo za-potøebí, pøi�li mudrci, konající v�echnupráci na svatyni, ka�dý od svého øemesla,které dìlal, a øíkali Mo�emu: Lid pøiná�ívíc, ne� je tøeba k práci na díle, které Hos-podin pøikázal! � a teprve potom pøestalten lid pøiná�et (36,5�6). Z toho se mù�e-me uèit, co je svoboda. Velmi jasnì to vy-jádøil rabi Jehuda Hanasi, kdy� øekl: Uèiòjeho vùli svou vùlí, aby On uèinil tvou vùlijako svoji vùli (Avot 2,4). A to bylo bohat-ství, které si Izrael pøinesl z otroctví.

EFRAIM K. SIDON

4 VÌSTNÍK 3/2020

KOMENTÁØK TÓØE

PRO TENTO MÌSÍC

Kresba Mark Podwal, 1997.

HLEDÁNÍ SMYSLU Vajikra (3M 1�5)Zdá se, �e �ivotní �tìstí a smysl jsou si po-dobné a jsou spjaté: lidé, kteøí nalezli smy-sl �ivota, bývají �t�astní. Ale ne v�dy setyto dvì hodnoty pøekrývají. �tìstí se vìt-�inou týká uspokojování na�ich potøeba tu�eb. Smysl se týká toho, �e nìèím po-zitivním pøispìjeme k �ivotu svému a tìchdruhých. �tìstí se vztahuje k pøítomnosti,smysl k celku � jak hodnotíme své �ivotyv minulosti, souèasnosti i budoucnosti.�tìstí je spjaté s pøijímáním, smysl s dává-ním. Smysl �ivota se netýká toho, co senám dìje, ale jak si my to, co se nám dìje,vykládáme. Lze pro�ívat �tìstí beze smys-lu a existuje smysl bez �tìstí. To nejlépedokázal psychiatr Viktor Frankl, jen� pro-�il tøi roky v Osvìtimi � vìznìní pøe�ila pomohl je pøe�ít i ostatním tím, �e jimpomáhal hledat smysl �ivota i v onompekle. V koncentraèním táboøe formulovalmy�lenky, které pak pøetvoøil v nový druhpsychoterapie, zalo�ené na tom, èemu øí-kal lidské hledání smyslu. ��ivot je úkol,�øíkával. �Zbo�ný èlovìk se od nezbo�né-ho li�í jen tím, �e existenci nepro�ívá jenjako úkol, ale také jako poslání. Po tisícelet se zdroji tohoto poslání øíkalo Bùh.�

To je i význam slova, jím� se nazývána�e sidra a tøetí kniha Tóry � Vajikra:�A on zvolal.� Doslova pøelo�en citát zní:�I zavolal Mo�eho, a mluvil s ním Hospo-din ze stanu setkání, øíkaje�� (3M 1,1).První vìtu o zavolání Ra�i vysvìtluje tak-to: �Poka�dé, kdy� Bùh hovoøil s Moj�í-�em (øekl mu nìco nebo pravil nebo pøiká-zal), nejprve zavolal Moj�í�e jménem.Zavolání je výrazem náklonnosti, je to vý-raz, jej� pou�ívali slu�ební andìlé, nebot�je øeèeno: A jeden zvolal na druhého��Termín poslání èi povolání k nìèemu patøíke klíèovým pojmùm západního my�leníve smyslu výbìru povolání nebo zpùsobu�ivota nejen kvùli tomu, �e ho chceme a jepro nás výhodné, ale proto�e ho vnímámejako �ivotní poslání. Abraham byl zavo-lán, aby opustil svou zemi a rodinu, naMoj�í�e zvolal Hospodin z hoøícího keøe,své volání od Boha sly�el Izajá�.

A proè se toto slovo objevuje právì napoèátku prostøední knihy Tóry? Proto�ekniha Vajikra je o obìtech a poslání spo-èívá v obìtování. Kdy� cítíme, �e obìto-vání patøí k úkolu, k nìmu� jsme povo-láni, neèiní nám potí�e. Nebot� právìkvùli tomuto na�emu jedineènému po-slání nás Hospodin stvoøil.

(Z komentáøù rabína J. Sackse vybrala a pøelo�ila A. Marxová.)

VÌSTNÍK 3/2020 5

BOHOSLU�BYv pra�ských synagogách � bøezen 2020

adar/nisan 5780

Staronová synagoga28. 2. pátek veèerní bohoslu�ba 17.23 hodin29. 2. sobota �ABAT HAFSAKA

TRUMA 2M 25,1�27,29hf: 1Kr 5,26�6,13mincha 17.00 hodinkonec �abatu 18.32 hodin

3. 3. úterý DEN NAROZENÍ A ÚMRTÍ MO�E RABENU6. 3. pátek veèerní bohoslu�ba 17.34 hodin7. 3. sobota �ABAT ZACHOR

TECAVE 2M 27,20�30,10mf: 5M 25,17�19; hf: 1S 15,2�34mincha 17.15 hodinkonec �abatu 18.43 hodin

9. 3. pondìlí pùst Esteøin 4.52�18.39 hodinpøedveèer Purim

10. 3. úterý PURIM11. 3. støeda �U�AN PURIM13. 3. pátek veèerní bohoslu�ba 17.46 hodin14. 3. sobota �ABAT PARA

KI TISA 2M 30,11�34,35mf: 4M 19,22; hf: Ez 36,16�38mincha 17.25 hodinkonec �abatu 18.54 hodin

20. 3. pátek veèerní bohoslu�ba 17.57 hodin21. 3. sobota �ABAT HACHODE�

VAJAKHEL�PEKUDEJ 2M 35,1�40,38mf: 2M 12,1�20; hf: Ez 45,16�46,18mincha 17.35 hodinkonec �abatu 19.05 hodin

26. 3. ètvrtek Ro� chode� nisan27. 3. pátek veèerní bohoslu�ba 18.08 hodin28. 3. sobota VAJIKRA 3M 1,1�5,26

hf: Iz 43,21�44,23mincha 17.50 hodinkonec �abatu 19.18 hodin

V sobotu a svátcích �achrit (ranní modlitba) od 9 hodin.Ka�dý v�ední den maariv (veèerní modlitba) od 19.30 hodin.

Vysoká synagogaVe v�ední dny �achrit (ranní modlitba) v 8.30 hodin,

mincha (odpolední modlitba) ve 14.00 hodin.

Jeruzalémská synagogaBohoslu�by se konají ka�dou sobotu a o svátcích od 8.50 hodin.

Veèerní bohoslu�by se zde konají 6. 3. v 17.34 hodin a 20. 3. v 17.57 hodin.

Vyjma uvedených se zde veèerní bohoslu�by nekonají.

Bejt SimchaKabalat �abat ka�dý pátek od 18.30 hodin.

BORIS ZAIDMAN, narozený roku 1963v SSSR, se s rodièi vystìhoval do Izrae-le v roce 1975. Jeho román Hemingwaya mrtví ptáci zachycuje s humoremi melancholií zku�e-nost, která je v novévlasti vlastní zhrubamilionu Izraelcù po-cházejícím z Ruska.

V Tel Avivu, pokud tonìkomu vyhovuje, nenínutné mluvit jinak ne�rusky � mù�ete si kupo-vat a èíst jen ruské kni-hy (v Izraeli je 19 vyda-vatelství, která vydávajíknihy výhradnì v ru�ti-nì, a 45 publikujícíchjak hebrejsky, tak i rus-ky!), jíst a pít jako v Rusku, a pøitom sedívat na televizní kanál, vysílající v ru�ti-nì. Ka�dý sedmý Izraelec je dnes �Rus�.Pochopitelnì jsou i dal�í spisovatelé �Ru-sové�, kteøí pí�í hebrejsky, napøíklad Alo-na Kimchi, narozená ve Lvovì v roce1966, ale Boris Zaidman je první spisova-tel své generace, který v hebrejsky psa-ném textu vypráví o �ivotì lidí �odtam-tud� �ijících �zde�, o jejich vzpomínkácha obèas i o tom, �e se jim stýská. Jeruza-lémský rodák a autorùv pøítel, spisovatelE�kol Nevo, øekl, �e a� poté, co si pøeèetlHemingwaye a mrtvé ptáky, zaèal mít po-vìdomí o tom, co kdysi pro�il a co pro�í-vá dnes jeden milion jeho spoluobèanù.

(Rozhovor s Borisem Zaidmanem, je-ho� èást zde otiskujeme, poøídil pro LeNouvel Observateur/BibliObs pøi pøíle�i-tosti francouzského vydání knihy He-mingway a mrtví ptáci Bernard Loupias.)

* * *Patøíte k jedné z posledních velkýchpøistìhovaleckých vln, které pøi�ly doIzraele. Kdy jste opustil SSSR?V roce 1975. Alija, která se uskuteènilabìhem sedmdesátých let, byla velmi po-kojná a velmi disciplinovaná. Na�im cí-lem, alespoò tìch mlad�ích, bylo rychlese integrovat do izraelské spoleènosti.A abychom toho dosáhli co nejrychleji,sna�ili jsme na v�echno zapomenout.

To se ov�em dá øíct o v�ech emigran-tech na svìtì.To ano, ale na�e alija se velmi li�ila odtìch, které se odehrály v letech devade-

sátých a kolem roku 2000. Ti, kdos nimi do zemì pøicházeli, mysleli na-prosto jinak ne� my. Mnohem víc bylisvázáni s jazykem a kulturou zemì, kte-

rou opustili.

Nemìli zájem sply-nout s izraelskou spo-leèností?Øekl bych, �e nepoci-t�ovali tu potøebu. Dnesje v Izraeli víc ne� mi-lion �idù pùvodemz Ruska. Kdy� pou�í-váte bankomat, in-strukce k obsluze jsouve tøech jazycích, jed-ním z nich je ru�tina.Mnohé informaèní ta-

bule na ulicích jsou také v ru�tinì. TelAviv je takové malé Rusko.

Jste spisovatel, ale �ivíte se reklamou,pokud se nemýlím?Je to tak. Byl jsem art direktorem v jed-né velké telavivské reklamní agentuøe,ale po èase jsem ode�el a osamostatnilse. Dnes mám v Galileji vlastní reklam-ní agenturu, malý podnik s malým roz-poètem. Zákazníci nejsou �ádní magná-ti, ale jsou to moji zákazníci. To miumo�òuje rozdìlit svùj èas mezi prácia psaní.

Kdy jste zaèal psát?U� v dìtství. V Rusku. Myslím, �e prvníkrátké texty jsem napsal tak kolem sed-mi. Moji prarodièe zmizeli v �oa, mìljsem jen jednu babièku, která zemøela,kdy� mi bylo tìch sedm. Zaèal jsem býthodnì osamìlý.

Jako ten malý chlapec ve va�em ro-mánu.Jako on. Moji rodièe oba pracovali a takjsem chodil sám do �koly a sám se z nívracel. Doma obvykle je�tì nikdo nebyl.V Rusku tomu tak bylo v hodnì pøípa-dech, mnoho prarodièù zahynulo bìhemdruhé svìtové války. Proto�e ve �koláchbylo málo místa, praktikoval se systém,kterému se øíkalo 3 x 8. Èasto jsem bý-val ve druhém sledu, který mìl vyuèo-vání od dvou odpoledne do osmi veèer.V takovém pøípadì jsem byl doma celýden sám. A tak jsem èetl. Ná� dùm byl

plný knih, zejména ruských klasikù.Kdy� jsme u� byli v Izraeli, chodilik nám obèas moji kamarádi, kteøí mlu-vili jen hebrejsky. Prohlí�eli si na�i kni-hovnu a øíkali: �Tohle, to je Dickens,tohle Gogol, tady Èechov a vedle Tol-stoj.� To mi ne�lo do hlavy: �Jak to mù-�ete poznat, v�dyt�nemluvíte ani neèteterusky?� A oni se smáli a vysvìtlili mi to:�V�ichni Rusové mají stejné kní�ky.A tak víme, �e Gogol, to jsou kní�ky sezelenou oøízkou, Èechov tmavozelená,Dickens hnìdá!� V té dobì si lidé, kteøíopou�tìli SSSR, s sebou brali pøedev�ímsvé knihy. Kromì nìkolika osobníchvìcí si vìt�inou také nic jiného odvéztnesmìli.

Kdy� v úvodu knihy vyprávíte o svémnávratu � nebo pøinejmen�ím o ná-vratu vypravìèe, kterému se tolik po-dobáte � do mìsta dìtství, cítí èlovìkv tom vyprávìní stesk po krajinì do-mova, po snìhu, zkrátka nostalgii.Stýskalo se vám hodnì?Je pravda, �e mi to chybí. Ostatnì, ne-dávno jsem mìl ètení ve mìstì, kdejsem se narodil.

Jako postava z va�í knihy, kterou rus-ká sionistická organizace pozvala doRuska, aby tam motivovala kandidá-ty vystìhování do Izraele?To ne. V mém osobním pøípadì jsem bylpozván, abych pøeèetl nìkolik ukázekz románu, který mi právì vy�el, tedyz knihy Hemingway a mrtví ptáci. Bylitam zástupci �idovské agentury, a takjsem se jich zeptal, zda jim nevadí, �eto, co budu èíst, nebude mo�ná odpoví-dat tomu, co oni tady hlásají, proto�e vesvé knize popisuji vìci tak, jak ve sku-teènosti jsou. Byli velmi milí. Odpovì-dìli, �e to v �ádném pøípadì nevadí,proto�e v tom, co se oni tady lidem sna-�í zprostøedkovat, je alija jen jednouz mo�ností mezi nìkolika dal�ími.

Jaké pocity jste mìl, kdy� jste se zno-vu ocitl v rodném mìstì v dne�nímMoldavsku?Myslím, �e jsem byl pøedev�ím pøekva-pený. Nebyl jsem ale ani vzru�ený, anilhostejný. V�echno bylo jiné. Napøíkladv na�em mìstì jezdily malé osmimístnéautobusy, které tu døíve nebyly. Jednímz nich jsem se vydal za soumraku do svéstaré ètvrti. Po�ádal jsem, aby mi zasta-vili na zastávce, kde jsem v�dycky vy-stupoval, øekl jsem ulici a místo, a �ofér

6 VÌSTNÍK 3/2020

RUSOVÉ A DOMORODCIRozhovor s izraelským spisovatelem Borisem Zaidmanem

Foto Dan Porges.

vìdìl, o èem mluvím. I za víc ne� tøicetlet se tedy zase úplnì v�echno nezmìni-lo. Ulice se jmenovaly stále stejnì, jen�sovìtské� názvy vìt�inou zmizely; rus-ké zùstaly. Na�e ulice se jmenuje jakodøív, Zelinského. Naproti tomu Lenino-va tøída u� neexistuje � ale Moskevskáje tu stále. Ze v�ech sovìtských veliká-nù zùstal jen Gagarin.

Tolik, malý hrdina va�eho románu,který zùstal v Rusku, existoval?Existuje, je to syn mého strýèka. Jmenu-je se Schneiderman � krejèí �, to bývaloèasté �idovské povolání. Mívali jsmedøíve dvì pøíjmení: Schneiderman-Zaid-man, ale kdy� pøi�li Sovìti do Moldav-ska, kde rodina �ila, zjednodu�il to otecna Zaidman. Ale jak mi èasto øíkal, na�epravé jméno bylo Schneiderman-Zaid-man. Tolikovi u� musí být kolem pade-sátky, mìl jsem ho moc rád.

�ije stále v Rusku?Ne. Nevím ale, kde se teï nachází.Mo�ná nìkde v Kanadì, nebo v Austrá-lii. Pokou�el jsem se ho najít, ale marnì.

Pøivedly va�i rodinu do Izraele sionis-tické ideály?Øekl bych, �e tehdy, v roce 1975, bylimoji rodièe mnohem víc sionisty, ne�jsou dnes. V Izraeli je populární jednopoøekadlo, které poukazuje na pøíbìhkrálovny Ester a svátek Purim. Øíká sev nìm, �e �kdy� ne pro lásku k Morde-chajovi, at�to je pro nenávist k Hamano-vi�. Myslím, �e otec sem nepøi�el anitak pro lásku k Izraeli, jako pro odpork sovìtskému re�imu. Byl to velký indi-vidualista a tì�ko ten re�im s jeho po-krytectvím sná�el. Matka naopak protinìmu nic moc nemìla, uèila historiia ruskou literaturu, a to �e je �idovka,pro ni moc neznamenalo.

V�dyt�ale v mnoha sovìtských repub-likách existoval silný antisemitismus.V Moldavsku, kde jsem pro�il svá prvníléta, byl nicménì men�í ne� na Ukrajinì,napøíklad. V SSSR v�ak existovalo oprav-dové popírání �oa. Oficiální popírání.Neexistovalo nic jiného ne� Velká vlaste-necká válka mezi nacistickým Nìmec-kem a velkým Sovìtským svazem. Jakochlapec jsem otci jednou nevinnì polo�ilotázku, která mì trápila a pøipadala milogická: �Táto, jestli�e �idi nebyli obìt�-mi �oa, znamená to, �e ru�tí �idé bojova-li proti nìmeckým �idùm, �e ano?�

Kdy� to otec sly�el, zaèal nadávat, dlou-ho se rozèiloval a nakonec mi øekl: �Titví Rusové nás nenávidí stejnì jakoNìmci.� To byl pro mì naprostý �ok.Jestli jsem se mohl takhle ptát, pak jedinìproto, �e existovalo to oficiální popírání.

Kdy� jste opou�tìli Rusko, bylo vámdvanáct. Chtìl jste do Izraele?Nechtìl. Dìti nerady opou�tìjí místa,kde �ijí. A já jsem opravdu vìøil tomu,co nám ve �kole vykládali o záøné bu-doucnosti, o svìtì, kde nebudou penízeani chudí a bohatí. Aby mì pøesvìdèili,øekli mi rodièe, �e v ka�dém pøípadì sejednoho dne prosadí revoluce na celéplanetì a �e, kdy� u� teï dorazila a� naKubu, pøijde brzy i do Izraele, který jepøece mnohem blí�!

Jaké byly va�e první dojmy z novézemì?Pøipadalo mi to podivné i zábavné záro-veò: v�ichni kolem mluvili rusky, byla tota samá kultura. Ostatnì, otec jinde ne�v Tel Avivu �ít nechtìl. Prohlásil: �Jeliko�jsme nuceni odebrat se do této asijské pí-seèné konèiny, nechci �ít nikde jinde ne�

v Tel Avivu, který se pøece jen alespoò tro-chu podobá evropskému mìstu.� Imigraè-ní úøedník mu sdìlil: �Dobrá, dáme vás nì-kam mezi Tel Aviv a Jeruzalém.� Kdy� seotec ptal, kam konkrétnì, polo�il chlápekprst na mapu mezi Tel Aviv a Jeruzaléma potom s ním zaèal ují�dìt smìrem k jihu,k Negevu, a� se zastavil u Netivot. Otectomu týpkovi povídá: �Dobøe, jdu do Neti-vot, ale s jednou podmínkou � �e ty a tvojefamilie se tam usadíte spolu s námi!�Nìkolik dní jsme pak bydleli u známýchv Haifì, a� nakonec dostal, co chtìl. Tako-

vý byl mùj otec. Já dnes �iji v Galileji a TelAvivu se, kdy� mù�u, vyhnu.

Pøíli� obchodù, øíkáte ve svém romá-nu, pøíli� konzumu.Pøesnì tak. Døíve jsem �il ve velkém mìs-tì uprostøed prostøednosti, nyní �iji na se-veru v malém mìsteèku v sousedstvískvìlých lidí. Tel Aviv a Galilea jako kdy-by nebyly ve stejné zemi, stejnì jako NewYork nepøedstavuje celé Spojené státy.

V zajímavém francouzském filmu Vo-yages (Cesty) je jedna pasá�, ve kteréstará ruská �idovská dáma pøicestujedo Izraele, aby se tam setkala se svýmbratrancem, kterého léta nevidìla.Umí jenom jidi� a nikdo jí nerozumí.Po øadì marných pokusù domluvit sese obrátí na jednoho z chodcù: �Øek-nìte mi, pane, kde tady �ijí �idi?� To øíkal mùj otec èasto: �Kde jsou �idé?�Hebrejsky nemluvil, pro nìj to byla tureèti-na. Za �idovský jazyk pova�oval jidi�.�idé, kteøí se pøistìhovali z Ruska v deva-desátých letech, øíkají Izraelcùm �domo-rodci�. Moji ru�tí kamarádi se mì napøíkladptají: �Oho, ty ses o�enil s domorodkou, nes Ruskou?� V souvislosti se svou prací pona�í zemi hodnì cestuji a èasto si øíkám, jakmohou v�echny èásti tohoto slo�itéhopuzzle dr�et pohromadì. Potkávám Etiopa-ny, Syøany, Iráèany, Jemence, Poláky, Fran-couze, Rusy a nyní i Indy. Izrael je ten nej-vìt�í namíchaný chaos na svìtì.

Co teï pí�ete?Pracuji na románu, který se odehrává veFrancii.

Znáte Francii dobøe?Jezdím tam èasto, proto�e mám, pøed-stavte si, také francouzskou státní pøíslu�-nost. Moje �ena se narodila v Izraeli, alemá po otci, který �il léta v Paøí�i, takéfrancouzské obèanství. Francouz�tinujsem tøi roky studoval, slo�il jsem nìkolikzkou�ek a po dal�ích procedurách a �etøe-ních mi byla francouzská pøíslu�nost udì-lena. Ov�em kdy� pøijí�dím do Francie,jsou celníci a kontroloøi v�dy velmi nedù-vìøiví: kdo je ten chlápek, který pøicházíz Izraele a mluví �patnou francouz�tinous ruským pøízvukem? Pova�ují mì vìt�i-nou za nového imigranta. Mám zkrátkas leti�ti skuteèný problém.

Z francouz�tiny pøelo�il jd. Ukázky z knihyHemingway a mrtví ptáci najdete na stra-nách 10�11.

VÌSTNÍK 3/2020 7

Hemingway a mrtví ptáci, vydání v hebrej�tinì.

Kdy� se øekne PEN klub, vìt�inu z násprávem napadne jméno Karla Èapka.Pøitom autor se nìjakou dobu do tétomezinárodní spisovatelské organizace(zalo�ené v Londýnì roku 1921) zdrá-hal vstoupit, nazýval ji �klùbkem�a o jejím významu ho pøesvìdèilo a� na-léhání jazykovìdce a anglisty OtakaraVoèadla a pozvání na londýnské zasedá-ní PEN klubu v roce 1924. Cesta do Vel-ké Británie a seznámení se s významný-mi britskými a svìtovými autory Èapkanadchly (a staly se podkladem pro ces-topis Anglické listy) a uvìdomil si vý-znam úèasti v tomto klubupro èeskou literaturu, spo-leènost i èeskoslovenskýstát. Karel Èapek se pakv únoru roku 1925 v kavár-nì Louvre na Národní tøídìstal prvním pøedsedou èes-koslovenského centra PENklubu, na zakládající schù-zi se se�lo 38 spisovatelù,redaktorù, pøekladatelùa vìdeckých pracovníkù.

Organizaèní i lidské náro-ky kladené na pøedsednictvípro nìj nebyly jednoduché,nìkolikrát se chystal funkcislo�it, nakonec to uèinil roku1933. Na èinnosti èeskoslo-venského PENu se v�ak nadále zásadnímzpùsobem podílel a� do své pøedèasnésmrti. Pøíbìh PEN klubu je poutavý: zabý-vá se pøedev�ím odpovìdností umìlcù zastav spoleènosti èi alespoò snahami do to-hoto stavu zasahovat. Èinnost ovlivòovalya ovlivòují dìjinné zvraty a politické okol-nosti, pøièem� okruh klubu, aè zalo�ený nanejvzne�enìj�ích idejích, tvoøili jen lidé sev�emi lidskými klady a slabostmi.

ÈLENOVÉDìjiny spisovatelského klubu jsou èás-teènì i dìjinami èeské a v èeských ze-mích, na Moravì a na Slovensku psanéliteratury a v�dy do nich patøila øadaosobností �idovského pùvodu. Ostatnìv samotné chartì organizace se její èle-nové mj. zavazují �napomáhat odstranì-ní rasové, tøídní a národnostní nenávistia bránit ideál lidského spoleèenství obý-vajícího v míru tento svìt�.

Oficiálnì zahájil èeskoslovenský PENklub èinnost 30. bøezna 1925 za pøítom-

nosti prezidenta T. G. Masaryka, který slí-bil podporu èesky i nìmecky pí�ícím auto-rùm.

V prvním a nejslavnìj�ím období, je�skonèilo rozpadem republiky a smrtí KarlaÈapka, se se�la pestrá a zajímavá spoleènostspisovatelù, básníkù, dramatikù, hudebnícha divadelních kritikù, výtvarných a literár-ních teoretikù, novináøù, pøekladatelù, re-daktorù, nakladatelù a re�isérù i univerzit-ních profesorù a vìdcù, vyjadøujících seèesky i nìmecky, ale také autorù ruských,kteøí po bol�evické revoluci roku 1917 na�liv Praze útoèi�tì. Z nejslavnìj�ích jmen

zmiòme alespoò tato: Alois Jirásek, Franti-�ek Langer, Josef Èapek, Karel Poláèek, Jo-sef Kodíèek, Otokar Fischer, Viktor Dyk,Marie Pujmanová, Miroslav Rutte, Ed-mond Konrád, Lev Blatný, Adolf Hoff-meister, Ferdinand Peroutka, Milena Jesen-ská, Sa�a Jílovská, Rù�ena Jesenská, JosefKopta, F. X. �alda, Josef �usta a KamilKrofta, Václav Èerný, Vilém Mathesius,Emil Filla, Jan Mukaøovský, Pavel Eisner,Arne Laurin, Oskar Baum, Max Brod, OttoPick, Hugo Salus, Alfred Fuchs, RudolfFuchs, Ludwig Winder, Paul Leppin, JuliusFirt, Otakar �torch-Marien, Karel Hugo Hi-lar, Franti�ek Götz, Jaroslav Kvapil, OlgaScheinpflugová. Nìkteøí z èlenù byli aktivníi politicky (Edvard Bene�, Kamil Krofta,Milan Hod�a, Karel Baxa). Dlouholetou ta-jemnicí klubu byla Jiøina Tùmová, po od-stoupení K. Èapka se stala výkonnou pøed-sedkyní Anna Maria Tilschová.

Roku 1927 mìl èeskoslovenský PENklub 117 èeských a jen 10 nìmeckýchèlenù (roku 1938 bylo èlenù celkem na

150) a klub se nevyhnul sporùm, týkají-cím se napøíklad toho, zda do klubu mo-hou vstupovat i Nìmci. Sám Karel Èa-pek �doporuèoval nabízet èlenství tìmNìmcùm, u nich� není tøeba se obávatodmítnutí�. Hlavními nìmecky pí�ícímipøívr�enci PENu byli pøevá�nì �idov�tíautoøi sdru�ení kolem listu Prager Pres-se a jeho �éfredaktora Arneho Laurina.Èapek inicioval i vznikl slovenské po-boèky, je� vznikla v únoru 1932 v Brati-slavì a tehdy sdru�ovala 19 Slovákùa 13 Èechù. Èe�tí, sloven�tí i nìmeètíèlenové se ztoto�òovali s masarykov-skou republikou.

Èlenem pra�ského PEN klubu byl ruskýemigrant a literární historik JevgenijA. Ljackij, jen� øídil v Praze emigrantské

nakladatelství Plamja. Naakce klubu, ne� emigrovalado Paøí�e, docházela básníø-ka Marina Cvìtajevová. A�na sklonku tøicátých let si keklubu na�li cestu levicovìzamìøení autoøi: Josef Hora,Jaroslav Seifert èi Franti�ekHalas.

VÌK NEVINNOSTI A NADÌJECo bylo hlavní náplní èin-nosti meziváleènéhoPENu? Ve dvacátých letechklub dùslednì dodr�ovalapolitiènost a pøedseda lon-dýnského ústøedí H. G.

Wells toto období proto pozdìji nazvalvìkem �nevinnosti a nadìje�. Èinnost za-hrnovala pøedev�ím autorská setkánív èlenských zemích (po evropských cent-rech a PEN America pøibývaly klubyv zemích Ji�ní Ameriky a Asie, existova-la i jidi� centra) a seznamování se s lite-rárními díly v mezinárodním kontextu.Pro Prahu to znamenalo, �e do ní pøijí�-dìli èetní spisovatelé (a to takového ka-libru jako J. Galsworthy, A. Maurois,R. Thákur, Th. Dreiser, L. Pirandello èiF. Werfel), na kongresy a setkání pak ce-stovali autoøi èe�tí. Pro domácí publikumorganizoval PEN klub literární pøedná�-ky. Organizace se sna�ila také o to, abybyla do svìtových jazykù pøelo�ena(a poté zahranièním nakladatelstvím na-bízena) významná díla èeské literatury.Proto zalo�ila fond urèený na financová-ní pøekladù (dotoval ho prezident TGM,K. Èapek a øeditel �ivnostenské banky J.Preiss) a sestavila seznam dìl, je� mìlabýt pøelo�ena.

8 VÌSTNÍK 3/2020

Pohled na výstavní panely v chodbì Národní knihovny v Klementinu. Foto am.

PEN KLUB A JEHO ROLEVýstava pøipomíná 95 let èeské poboèky spisovatelské organizace

VÌSTNÍK 3/2020 9

Politická témata v�ak do agendyPENu vná�eli ji� záhy maïar�tí delegá-ti, kteøí si opakovanì stì�ovali na èesko-slovenskou �cenzuru� (na Slovensko sez Maïarska nesmìly dová�et knihy, ne-bot�mezi nimi byly iredentistické publi-kace, jejich� autoøi odmítali uznat pová-leèné uspoøádání Evropy). Karel Èapekpopsal �ustálený maïarský rituál�, kdypøi mezinárodních kongresech PENuv�dy povstal maïarský delegát a naÈeskoslovensko si postì�oval. Èapekpak zále�itost øe�il tím, �e na dovoz po-litických publikací dohlí�ela slovenskácelní správa ve spolupráci s maïarskouakademií vìd v Èeskoslovensku. Vìro-hodnost stí�ností na �utlaèovatelské Èe-chy� pak celkovì sní�il kongres v Buda-pe�ti roku 1932, v zemi ji� znatelnìovládané horthyovským re�imem. Pøinìm se poprvé na poøad jednání dostalasituace intelektuálù, kteøí byli v Maïar-sku a ve fa�istické Itálii pro politicképøesvìdèení pronásledováni.

Politická neanga�ovanost spisovatelskéorganizace definitivnì skonèila s nástu-pem nacismu v Nìmecku a perzekucí nì-meckých �idovských a antinacistickýchautorù. Maïaøi, Nìmci a Raku�ané svékluby �oèistili� tak, �e novì vzniklá, raso-vì a ideologicky �spolehlivá� sdru�enívypadla ze sítì mezinárodního PEN klu-bu. Pro autory, kteøí ode�li do Èeskoslo-venska, fungovaly rùzné podpùrné fondy.

Z iniciativy F. X. �aldy vznikl Pomocnýkomitét pro nìmecké uprchlíky, pro kterýse spolu s �aldou anga�ovali (i znaènoufinanèní pomocí) pøedev�ím Karel Èapeka Otokar Fischer, jen� jako germanistaa ctitel klasické nìmecké literatury �nacis-tickým ohnìm� bytostnì trpìl. Pra�ský

PEN uvítal bratry Thomase a HeinrichaMannovy (roku 1935 získali oba èesko-slovenské obèanství), J. Wassermanna èi�aloma A�e. �Proti na�í vùli jsme stálevíce zaplétáni do politických otázek, kterénebyly pùvodnì pøedpokládány. To násstaví pøed volbu, zda se klub zmìní v me-

zinárodní instituci intelektuálù, je� se ne-bude vyhýbat souèasným problémùm,nebo zda se stane pouhou banketní a ce-stovní spoleèností,� prohlásil pøi kongresuv Barcelonì roku 1935 H. G. Wells. Èe�tízástupci si u� svou cestu vybrali.

SJEZD V ÈERVNU 1938Vrcholem èinnosti meziváleèného PENklubu pak bylo konání 16. sjezdu v Prazeve dnech 26.�30. èervna 1938. Uskuteènilse u� v silnì vyostøené dobì, po an�lusuRakouska (a smrti Otokara Fischera), pokvìtnové èásteèné mobilizaci èeskoslo-venské armády a po obecních volbách,v nich� v nìmeckých jazykových oblas-tech drtivì vyhrála Henleinova strana.

V této atmosféøe mìl mezinárodnísjezd ukázat úèastníkùm kongresu Èesko-slovensko jako demokratický stát, zalo�e-ný na principech a hodnotách evropskéhohumanismu. Záva�nost situace a významsjezdu si uvìdomovalo i londýnské ústøe-dí, které vyzvalo autory k hojné úèasti. Zesamotného Londýna pøijelo 25 autorù,z Francie 20 lidí vèetnì pøedsedy meziná-rodního PENu Julese Romainse, celkemdorazilo 200 hostù.

Termín konání byl pøelo�en na dobu,kdy se konal v�esokolský sjezd, kterýúèastníky kongresu opravdu nadchl. �So-kolská hromadná cvièení jsou jakýmsi ná-bo�enským mysteriem demokracie,�chválil slet Romains. Kongres pøijal rezo-luci proti antisemitismu, ji� navrhli �idov-

�tí delegáti z Var�avy, a vyzval výkonnývýbor, aby pro�etøil, v jaké se situaci senacházejí rakou�tí spisovatelé vìznìnív koncentraèních táborech (a pøípadnìuèinil kroky, aby jim pomohl). Kromìpracovního programu se konaly akce kul-turní, bankety u státních pøedstavitelù.

Úèastníci v�ak mìlimo�nost prohlédnoutsi také vojenský pro-stor v Milovicích, kdevidìli manévry vojen-ských jednotek.

Poøadatelé doufali,�e kdy� spisovatelézjistí, jak se vìciskuteènì mají, �eslova o utlaèováníNìmcù jsou jen na-cistickou propagan-dou, sdìlí to po ná-vratu svým státnímpøedstavitelùm i ve-øejnosti. Zpìtnì vi-dìno byla tato pøed-

stava idealistická, ale nad�ení úèastníkùkongresu a projevy sympatií pøipadalypoøadatelùm jako velký úspìch a vzbu-dily dojem, �e Èeskoslovensko na�losilné zastánce.

Literární noviny pøi sjezdu uspoøádalyanketu, pøi ní� novináøi polo�ili úèastní-kùm ètyøi otázky. Jedna z nich znìla: Ja-kou cestou musí literatura jít, aby splnilasvou úlohu v dne�ní dobì? Pavel Eisnerodpovìdìl takto: �Musí to být tvorba z nì-jaké pøemíry, ne z nìjakého nedostatku.Ne produkt zloby, zvrácenosti, mrzáctví,a proto i mrzkosti. Ne produkt duchovýchhrbáèù a pajdalù. �ádoucí je v�ak jedendefekt: roz�íøení srdce.� Jen�e zrovnatímhle defektem tehdej�í svìt netrpìl.

BEZ REAKCE NA MNICHOVJak se situace vyvíjela dále, nemusímepøipomínat. Jak uvádí Petra Krátká ve svépøehledné, fundované a ètivì zpracovanéknize o èeském PENu v letech1925�1938 (Libri, Praha 2003), na mni-chovskou dohodu mezinárodní PEN klubjako celek ani nezareagoval, nevydal �ád-né prohlá�ení; slova sympatií pøi�la jen odjednotlivcù (vèetnì tajemníka londýnské-ho ústøedí). Karla Èapka britská a fran-couzská zdr�enlivost zdrtila. Navíc sámpøedseda Romains za tøi mìsíce po pra�-ském sjezdu prohlásil v projevu v Toulou-se, �e mnichovská dohoda napravila bez-práví páchané na Nìmcích.

(pokraèování na stranì 19)

H. G. Wells v roce 1932.

Roku 1926 uvítal pra�ský PEN klub mj. dánského literárního kritika GeorgaBrandese. Spisovatele zachytil na èetných karikaturách Adolf Hoffmeister.

10 VÌSTNÍK 3/2020

Krátce poté, co se vrátil z vojenského cvi-èení, dostává Tal �ani, hlavní postava ro-mánu Hemingway a mrtví ptáci, od �i-dovské agentury nabídku k úèasti naFestivalu �idovské kultury. On sám si pøe-je jen jedno: vrátit se k civilnímu �ivotu, kesvé práci v reklamní agentuøe a ke svémurománu, který má brzy vyjít. Nakonec sev�ak nechá pøesvìdèit. Zejména proto, �efestival, na kterém má vystupovat, se ode-hrává v Dnìstrogradu, jeho rodném mìs-tì. Proto�e Tal �ani nebyl v�dycky Izraeleca døíve, ne� se stal souèástí velkomìstské-ho provozu Tel Avivu, v dobì, kdy se je�tìjmenoval Anatolij Schneiderman, byl �i-dem, který se narodil a vyrùstalv SSSR. Tal ví, �e ka�dý pokuso návrat do minulosti konèí ne-zdarem, ale pøesto má pocit, �ese vrací domù. Vzpomínky nadìtství a tehdej�í �ivot se vrace-jí a je�tì pøedtím, ne� letadloskuteènì pøistane na ukrajinsképùdì, nabývají podoby skuteè-nosti...

Boris Zaidman se v knize po-chopitelnì zabývá otázkou pøi-stìhovalcù z Ruska v Izraelia jejich problémy, ale jeho ro-mán souèasnì citlivì zazname-nává zku�enost dvojí identity, kterou znajív�echny lidské bytosti, je� okolnosti pøinu-tily radikálnì zmìnit svùj �ivot, jazyka zemi.

* * *

IZRAELSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKATenkrát, kdy� tam Tolik stál a mával, malárukavice se houpala na rukávu jako kyva-dlo, tehdy Talovi poprvé do�lo, �e tov�echno vidí naposledy. Kdy� se vmáèklise sedmi kufry do moskvièe, tehdy u�krátce pomyslel na to �naposledy�, aleje�tì to nepochopil. Jakési mo�ná tu je�tìbylo. Ale teï se ten pocit zaèal vzdouvat,rostl, vyskakoval, prostoupil v�echny vrst-vy a� na kù�i.

�Mo�ná,� øekla nìkolik dní pøed odjez-dem máma, �mo�ná, kdy� tam bude revo-luce � jako byla ta na�e � a Sovìtský svaza �idovská lidová republika se stanou,bratrskými státy�, pak mo�ná��

Kdy� sly�el táta její �logiku�, zamumlalnapolo rusky, napolo v jidi� cosi jako�vroucnì si pøeje revoluci, at� vzplanea rychle shoøí�, a on, Tal, se na mámu ani

nepodíval a nedbal na její úpìnlivé �tohlese ale smí øíkat jenom doma�, proto�e za-krátko tohle doma u� nebude, a v�ichnitøi ho opustí se v�ím, co se tam nahroma-dilo. U� proto nemìla mámina prosbao mlèení ��ádnou logiku�, jak to táta na-zval.

Co se revoluce a Lidové republiky Izra-el týkalo: vìdìl, �e je to israbluff (jak totenkrát vlastnì pojmenoval v ru�tinì?),který má desetiletého chlapce oblafnout,jen proto, aby pro nìj bylo louèení lehèí.

��ádná revoluce, nic takového,� øekl sitenkrát. �Jde� nav�dy pryè.� (Jak se øeklo�nic takového� rusky?)

Ale mo�ná, �e pøece � mo�ná� V dìje-pisu jim pøece poøád opakovali, �e svìtovárevoluce je jen otázkou èasu a �e Sovìtskýsvaz ze v�ech sil a po celé zemìkoulio tento cíl usiluje. U� pøi�la a� na Kubu, tasvìtová revoluce. Izrael nám byl konec-koncù bli��í ne� Kuba. A hrdinové byli nadosah, potomci Che Guevary i strýèkaSama, který nabádal ke studené válce.A kdyby padla imperialistická øí�e strýèkaSama, padaly by i ostatní kapitalistickéøí�e jak domino a komunismus by se roz-�íøil po celé zemìkouli. A pak by, jak tonapsal Vladimir Majakovskij, �kapitálpatøil proletariátu a modrá zemìkoule byzrudla�. A Lenin øekl, �e �bur�oazie bypracujícímu lidu prodala i provaz, na kte-rém je lid obìsí, jen aby vydìlala peníze�.

Tak�e snad je pøece jen nìjaká nadìje,�e se s Tolikem zase sejde. (...)

STÝÈEK NJUMATo velké tajemství tety Rózy byl strýcNjuma. Obèas, kdy� byla obzvlá�t�v nála-dì, se z nìj stal Naum, Njumièka neboNjumka. Ale vìt�inou to byl jen on. A pro

Tolku to bylo, i kdy� tu na stìnì visel por-trét, a i kdy� o nìm Róza vypravovala,nebo mo�ná právì proto, poøád je�tì velkétajemství. Bìhem èasu si z nìj Tolka udì-lal tajného dìdeèka a Njumka s tím sou-hlasil. Jednou veèer, kdy� právì skonèiljeden z dlouhých rozhovorù, zamrkal Nju-ma z èernobílé fotografie na Tolku a slíbil,�e bude jeho dìdeèkem.

Tolka toti� �ádného jiného dìdeèka ne-mìl� (...)

Poté, co se Njuma vrátil z války, chodilje�tì nìjakou dobu v uniformì stejnì jakojiní mu�i, kteøí pøe�ili. Procházel ulicemiznièeného mìsta a dlouhý filcový svrch-ník s tvrdým stojacím límcem mu hrdì vi-sel pøes ramena. Kovové knoflíky se bly�-tìly, na ka�dém z nich pìticípá hvìzdaa zkøí�ená dvojèata, kladivo a srp. Radost

z vítìzství demonstrovaly jehohrdé kroky, otisky podpatkù vezbytcích chodníkù.

Staèilo, aby se nìkdo na Nju-mu jen podíval, v Róze se oka-m�itì ozvala �árlivost. Vysoký,velice pohledný mu�, vyhublý veválce, v kapitánské uniformì,bezvládná pa�e tìsnì u tìla, hod-nostní odznaky záøily v zimnímslunci, vypadal, jako by vykraèo-val v jakémsi nikdy nekonèícímapelu. Jako by se nechtìl zasestát obèanem a to vojenské obdo-bí ukonèit.

Tenhle strýc Njuma u� mnoho let sedìl.Tolka ho nikdy nevidìl, znal ho pouzez portrétu na stìnì.

A jestli ho snad pøece jenom nìkdy dáv-no vidìl, nepamatoval se na to. Ponìvad�strýc Njuma sedìl od té doby, co Tolinko-vi byly dva nebo tøi.

A i kdy� mu bylo teprve deset, vyznalu� se v tajném slovníku dospìlých: sedìt �být zavøen ve vìzení, sedìt od jednohozvonìní ke druhému � být zavøen ve vìze-ní na neurèitou dobu, bez vyhlídky naamnestii nebo na odpu�tìní tøetiny trestuza dobré chování.

Taky existoval výraz Mí�a na severu.Mí�a bylo jméno medvìda, vìèného hrdi-ny pohádek pro dìti.

Medvìd Mí�a na severu byl druh bon-bonù, které milovaly v�echny sovìtskédìti, které nechybìly v �ádné domácnosti,s èokoládovou polevou a zabalené dolesklého barevného papírku. Na papírkubyl zobrazen lední medvìd skotaèící meziobrovskými ledovými krami pod arktic-kým nebem posetým hvìzdièkami. Alemedvìd Mí�a na severu se øíkalo taky

Boris ZaidmanHEMINGWAY A MRTVÍ PTÁCI

VÌSTNÍK 3/2020 11

o nìkom, kdo byl ve vyhnanství nebo se-dìl. Na Sibiøi, na Kamèatce, na Sachalinunebo na nìkteré jiné ztracené planetì v da-lekých zasnì�ených oblastech na�í rozleh-lé vlasti. V�echna ta místa nesla docelaletní jméno tábor. A ve�kerá ta tajná øeèznìla Tolkovi komicky a smì�nì, jako byse hrála nìjaká �pioná�ní hra, kterou vy-nalezli dospìlí kvùli tomu, �e jejich �ivotybyly nudné a oni je potøebovali trochuokoøenit.

Existovalo ale je�tì nìco, co pøíli� le-graèní opravdu nebylo. To slovo se øíkalojen �eptem, ani� by se pøekládalo,a v�dycky bylo provázeno trojím zaklepá-ním na nejbli��í døevìný kus nábytku.

Jako jméno ïábla, které se nemá vyslo-vit, aby se ho neprobudilo. A tomuhlenìco Tolka prostì nerozumìl. Neumìl sito pro sebe pøelo�it.

Tohle nìco bylo G-U-L-A-G.Tohle slovo bylo jako kopanec, gulag

znìlo v jeho u�ích nebezpeènì, tì�cea chladnì, a pøipomínalo mu jiný výraz, ku-lak, rusky pìst. A proto�e vìdìl, �e ty gula-gy byly pøed vìrnými obèany skryté v ne-dozírných dálavách ledovéSibiøe, spojovala se obì hroziváslova, gulag a kulak, v jehopøedstavì k obrovité pìstiz ledu. A snad byli ti gulagovénìjací zle zamraèení snì�ní obøis tì�kými kladivy v pìstích, kte-øí kráèeli tì�kým krokem po zle-dovatìlé pláni tundry. A co mìliza úkol? Snad hlídali ty tábory,a jejich zdvi�ené ledové pìstihrozily ka�dému vìzni, který byse odvá�il pøedèasnì uprchnoutz jejich království, z královstvígulagu. (...)

Kdy� Róza vyprávìla, jak proNjumu pøi�li, vsával Tolka tenpøíbìh natolik, �e úplnì zmizelstejnì jako Njuma, ponoøil se do toho tehdya tam. A pøesto�e v�emu nerozumìl, mlèel.Vìdìl, �e kdyby ji po�ádal, aby to vyprávì-ní prokládala vysvìtlivkami, jen by za-vzdychala a hladila ho po vlasech. �Stejnìto je�tì zdaleka není nic pro tebe,� to byøekla. �U� jsem toho øekla a� moc. Konec.�

(...)�Je�tì ten den,� vypravovala Tolkovi

máma, �ten den, co dostal dopis, pøi�elNjuma, aby se rozlouèil.� Byl pøipraven,mìl malý kuføík, v nìm spodní prádlo, tøipáry vlnìných pono�ek, které mu narych-lo Róza upletla, rukavice s ko�e�inovoupod�ívkou � koøist od nìmeckého vojáka,který u� �ádné nepotøeboval � a bochní-

èek chleba z mouky toho obchodu. I jejíotec, vypravovala máma, Tolkùv dìdeèek,mìl pod man�elskou postelí pøipravenýkuføík. Noc co noc èekali, �e pro nìj pøi-jdou, �e ho seberou. Máma Tolinkovi vy-pravovala mnoho historek z války i z po-váleèných let plných bídy a strachu. Jedenz tìch pøíbìhù se mu usadil v hlavì hlou-bìji ne� ostatní; z toho pak za zimníchnocí padaly kapky hrùzy a touhy, jako zezáøezu v kmeni bøízy, který se ne a ne za-celit, a ze kterého na jaøe opìt vytéká lepi-vá bílá �t�áva. Kdy� utíkali pøed Nìmci navýchod, vyprávìla matka, dospìli a�k Uralu a usadili se v Ni�ním Tagilu. Zazimních nocí tam teplota klesla pod mi-nus ètyøicet, a ona, tehdy desetiletá Poliè-ka (�pøesnì jako ty teï,� øekla Tolikovi),putovala ka�dé ráno bílou tmou k vesnic-ké �kole, zabalená do nìkolika vrstev vl-nìných �átkù, jenom oèi z nich vykuko-valy�

Vzduch byl tak studený, �e z nebe nì-kdy padaly �edivé kusy, které se rozbíjelyo ledovou zem, nebo upadla zledovatìlávìtev se stromu a zahrabala se do snìhu,

jako kdy� tøe�nièka spadne do hromady�lehaèky.

�Jojo, Tolko, vzduch byl tak studený, �evrabci za letu umrzli a padali na zem,ztvrdlí a nehybní a s rozèepýøeným pe-øím.�

A kdy� on, Tolka, v létì spával u Rózy,díval se na Njumu na stìnì a v my�len-kách si vyhloubil malou dírku do tmy, ma-lièkou jako �pehýrka ve dveøích, a tou sle-doval opravdového Njumu. Vidìl ho, jakkráèí zledovatìlou krajinou, pøi minus èty-øiceti, záda ohnutá pod jaømem tìch mno-ha let, po která sedìl, s pod�itou u�ankous klapkami na u�i, obleèen do tulupu,dlouhého plá�tì z ovèí kù�e s vlnìnou

pod�ívkou, na zádech na�itý bílý ètverecs èernì vy�itým vìzeòským èíslem. (...)

NÁVRATV noci pøedtím chtìl Tolka spát u Rózy. Jejítìkavé ruce vm�iku promìnily kvìtovanoupohovku na mìkkou postel; bílé prostìra-dlo a peøina, pøesto�e byl konec srpna. Le-�el tam, mezi prostìradlem a duchnou jakoplátek sýra mezi dvìma kusy bílé veky,a ne a ne usnout. Le�el a psal Njumovi. Po-slední psaní, poslední na tu dálku, proto�ezítra u� bude mít opravdového Njumu. Tenpøijede zítra vlakem z Novosibirsku a budevypadat úplnì stejnì jako na portrétu, jenstar�í a trochu unavenìj�í.

.......Naposledy se na sebe s Njumou podíva-

li; Njuma na nìj ze stìny hledìl a �eptal,�e u� nemá sílu, �e u� nemù�e èekat, kufrje pro jeho jedinou ruku, kterou vládne,pøíli� tì�ký. Tolka se se skrèenými kolenyobrátil ke stìnì, zahrabal se do peøiny a�po hlavu, aèkoli bylo horko, a zkusil spát.

�Dávej pozor, Tolko,� zaslechl je�tìNjumu �eptat, �abys mì hned poznal, je�tì

v okénku vlaku nebo na �elez-ných schùdcích, je�tì ne� vystou-pím.�

��.Na chvilièku zadr�el proud

lidí, hem�ící se dav hledajícícha nenalézajících. Stál uprostøeda vystrkoval nos. Jako loveckýpes, který najednou ztratil stopua neví, kterým smìrem se má vy-dat, a tak krou�í sám kolem sebea neklidnì skuèí. Ale ti jiní psi,kteøí bì�eli ve smeèce hledají-cích, do nìj zaèali strkat, do nìhoi do mámy, proto�e ta ho dr�elapevnì za ruku. Na moment se za-stavila i Róza, která jim a� do téchvíle razila cestu k nástupi�ti.

�..�Rózo.�Obrátil se k ní a pokou�el se mluvit po-

kud mo�no nepøítomnì a bez zájmu, po-kou�el se skrýt své rozru�ení, zklamánía strach, které se ho náhle zmocnily. �TetoRózo, mù�e� mi øíct, jestli má Njuma pl-novous? Tøeba mu to tam dovolili, aby siho nechal? A snad i vlasy? Pøece jenombyl váleèný hrdina, dùstojník Sovìtské ar-mády a komunista! Snad to tam vzali navìdomí a nechali ho tak, jak byl?�

Na chvilièku zadr�el dech a podíval seRóze pøímo do obrovských èerných oèí,které se pøi ka�dém jeho slovu roz�iøovaly.

(pokraèování na str. 13)

Ilustrace Jiøí Stach.

12 VÌSTNÍK 3/2020

V únoru uvedlo Národní divadlo v Brnìoperu Monument. Libreto k ní napsal, scé-nu vytvoøil a re�ie se ujal David Radok,hudbu slo�il Marko Ivanoviæ, který or-chestr NdB také dirigoval. Operu napsaliautoøi pøímo pro brnìnskou scénu a je po-zoruhodné, jak pøíbìh inspirovaný Stali-novým pomníkem a jeho tvùrcem do tétonejvìt�í èeské scény �pasuje�. Divadlo máse socialistickým realismem vlastní zku-�enost: Právì do jeho pozdního obdobíspadal roku 1958 po témìø pùlstoletí peri-petií s plánováním budovy výbìr architek-tonických návrhù na jeho finální podobu.Jakkoli je dnes cenìna jeho modernosta elegance (a do detailù dota�ený interiérv bruselském stylu), pøece jen pùsobí po-nìkud monumentálnì. Traduje se, �e rudá�ula, která je�tì pøed nedávnou rekon-strukcí tvoøila centrální portál u schodi�tì,pocházela právì ze zbytkù �od Stalina�.

JAKO ANTICKÁ TRAGÉDIEDavid Radok si na Stalinùv pomník na Let-né, který byl zbourán, kdy� mu bylo osm,dobøe pamatuje. Vzpomíná, �e pøi prùzkum-ných cestách na ostrovì �tvanici nacházelydìti ve velké ohradì za zimním stadionemèásti souso�í: �Stra�idelné panoptikum frag-mentù sochy, kde se naknoflíku od ko�ile dalopohodlnì sedìt.� Poznaltaké, co to znamená, kdy�se umìlec sna�í podlesvého svìdomí pracovatv ideologií ovládanémstátì � jeho otec, re�isérAlfréd Radok, pøi kon-cepci svých pøedstavenína mocenskou zvùli opa-kovanì nará�el a po so-vìtské invazi roku 1968 u� radìji ode�el doemigrace.

Na rozdíl od tvùrcù nedávného, celkemzdaøilého hraného snímku Èeské televizeMonstrum (2017), nechtìli Radok a Ivano-viæ zachytit skuteènost. �Monument sice vy-chází z reálné pøedlohy Stalinova pomníkuna Letné, ale nejedná se o dokument. Jde jeno volnou inspiraci touto absurdní stavbou,která obsahuje ve�keré ingredience antickétragédie � nejvìt�í monument oslavující jed-noho z nejvìt�ích diktátorù a vrahù historie,kdy bìhem stavby probíhají nejkrutìj�í poli-tické procesy a pøed samotným odhalenímpomníku autor spáchá sebevra�du,� øíká lib-

retista. Stejnì tak autor hudby vysvìtluje, �ei on se chtìl vyhnout pøímým dobovým na-rá�kám a volil � a� na výjimky (napø. pøi da-vové scénì za zpìvu budovatelských písní)� odli�nou cestu. Nedoká�u hodnotit hudeb-ní stránku díla, nicménì mám pocit, �ev Monumentu silnìji ne� árie pùsobí samot-ný pøíbìh a vizuální dojem.

Osmdesát minut trvající opera se v jede-nácti obrazech soustøeïuje na hlavní tématéto �antické tragé-die�: v jakém okam�i-ku ztrácí v autoritativ-ním re�imu èlovìksám sebe, zaèíná silhát a omlouvat to, codìlá; a skuteènost, �esvému osudu nakonecneujde.

�EDÁ A RUDÁProtagonista nemájméno, je oznaèovánjako Sochaø. Zprvuúèast v soutì�i na ná-vrh ohromného po-mníku tyranovi odmítá, pod nátlakem sev�ak podvolí. Hlavním dùvodem je strachz odporu, ale postupnì podlehne svodùm

�nejvìt�í zakázky nasvìtì�, pracuje i tehdy,kdy� ví, �e tím kryje zlo.Úlohu mefistofelskéhorádce plní v MonumentuSochaøùv kolega, jen�pøe�ívá tím, �e na sebenijak neupozoròujea modeluje dekorativní�elvièky (jeho hudeb-ním vyjádøením je lehkáswingová melodie).

Zdráhajícího se Sochaøe pøemlouvá: co byzískal, kdyby se odmítl úèastnit soutì�e,a �el, jak øíká, �radìji do slévárny, dìlatkliky ke dveøím�? Situaci vidí realisticky:�Ve slévárnách jistì najde� místo. Odléva-èi klik budou rádi stavìt monumenty, mítauta s øidièi a vìènou slávu�� �Pevnýcharakter?� ptá se posmì�nì, �ten u� senajde jen mezi metaøi��

Do sléváren sochaø nakonec neodejde,soutì�e se zúèastní a tváøí v tváø tìm nej-mocnìj�ím, kteøí jeho návrh vyberou,ohne páteø, naèas se mu práce snad i líbí.Svùj stud ale nepøekoná. �Je to pomníkmé vlastní slabosti,� charakterizuje So-

chaø své dílo pozdìji a jeho �ena, kterásleduje, jak se jí man�el rozkládá pøed oèi-ma, øíká: �Bude to vìèná hanba. Stydí seu� teï a stud ho pøe�ije.� Radok jí vkládádo úst závìreèná slova Josefa K. z Proce-su, v opeøe v�ak zaznìjí definitivnìji, ne-bot�z odstupu konstatují, co se s èlovìkemdìje; tatá� slova pak zopakuje sám So-chaø. Kafkovských motivù nalézáme víc:umìlce nav�tìvují a pronásledují dva ano-nymní �tajní� mu�i � to oni mu doruèírozhodnutí komise, �e jeho návrh byl pøi-jat; vedou ho na pøízraènou audiencik prvnímu tajemníkovi. Sochaø pro�ije

i setkání s �duchovním� v chrámu (jednáse asi o nejsilnìj�í scénu pøedstavení),v realitì padesátých let je �knìz� jedenz fízlù, nasazený do zpovìdnice.

Dal�í inspirací byly libretistovi projevypolitikù: od tìch dobových, bohu�el a� posouèasné: �Vy si myslíte, �e nevidím va�izakuklenou ironii? �e nevidím ten vá� po-hrdavý intelektuálsko kavárenský sarkas-mus?� ptá se ministr kultury.

Scéna i kostýmy se vyznaèují temnýmibarvami � odstíny �edé, modré, hnìdéa èerné; od nich se odrá�í jen bílá barva nafragmentu sochy (obøím palci), na socha-øovì plá�ti a na úøednických ko�ilích a pakvaléry èervené � od krvavì rudé, která do-minuje ��t�astným zítøkùm� na horizontu(výbornì se osvìdèuje hluboká perspekti-va na zadním jevi�ti), jasné èervené na �a-tech barové zpìvaèky, pionýrských �át-cích a rudých karafiátech.

David Radok øíká, �e Monument je ope-ra vhodná pro ty, kdo o padesátých letechnic nevìdí. �Jako tøeba paní profesorkaVálková,� dodává. V Brnì se v této sezo-nì hrály jen únorové reprízy, co� je �koda.Pùsobivá inscenace by urèitì zaujala ty,kdo o padesátých letech opravdu nic nevì-dí, i ty, kdo na to, co se dìlo � jako HelenaVálková �, radìji zapomínají. (am)

POMNÍK SVÉ SLABOSTIBrnìnská opera uvedla dílo inspirované osudem sochaøe �vece

Sochaø (Svatopluk Sem). Foto na této stranì Marek Olbrzymek.

Audience u 1. tajemníka (David Nykl).

VÌSTNÍK 3/2020 13

Cenou Americké filmové akademie èerstvìovìnèený snímek Králíèek Jojo má øadu na-d�ených ohlasù, ale také kritikù. Ti mu vyèí-tají zjednodu�ování èi uhlazovaní tematikydruhé svìtové války a celkovì barvotiskovoupovrchnost. Jen�e film se líbí tìm, komu jev podstatì urèen � dìtem, a to i tìm star�ím.Ajako zábavu ho rozhodnì neberou.

BARVOTISK I REALITASnímek novozélandského re�iséra, hercea komika Taiki Waititiho sleduje chlapceJohannese (Roman Griffin Davis), který�ije sám s matkou (Scarlett Johansson)v nìmeckém mìsteèku; otec i star�í sestra�zmizeli� � otec na frontu, sestra za nezná-mých okolností zemøela. Johannes si berena svá bedra starost o blaho tøetí øí�e: díkyindoktrinaci ve �kole se z nìj stane nad�enýmalý nacista, který hltá antisemitské pøíruè-ky a pøedstavuje si, �e má za kamaráda sa-motného Vùdce (T. Waititi). Svou vá�nídìsí matku, která, jak se uká�e, je èlenkouprotinacistického odboje, o synka má sta-rost, ale souèasnì se bojí pøed ním otevøenìmluvit. Kdy� Jojo na soustøedìní Hitlerovymláde�e ne�ikovnì hodí granát, zraní sea pak tráví dlouhé dny sám doma. Pøitom

zjistí, �e matka skrývá v podkroví �idov-skou dívku, kamarádku jeho sestry. Jojoje zhnusen a rozhodne se, �e Elsu podrobívýzkumu: jak toto dìvèe, které vypadáúplnì normálnì, navíc je celkem pùvabné(a podobá se jeho sestøe), odpovídá nacis-tické definici �ida? Zji�t�uje, �e vùbec ni-èím. Elsa se mu je�tì ke v�emu èím dálvíc líbí�

Filmové scény pøipomínají komiksovápolíèka, ale o to bolestivìj�ím nárazem pù-sobí pak doteky reality a skuteèného zla.První taková rána pøijde ve scénì, kdy Jojodostane na soustøedìní Hitlerovy mláde�e

od dvou zjevnì sadistických instruktorùza úkol, aby zabil králíka. Pøes v�echnasilná slova a odhodlání být tvrdý a mu�ný(jak si to �ádá Vùdce) to nedoká�e� Asinení tøeba dodávat, �e instruktoøi to s ra-dostí udìlají za nìj. Velkou roli hrajev Králíèkovi Jojo dìtská perspektiva,z ní� vìt�inu snímku sledujeme (Jojùvobtloustlý kamarád Jorik by klidnì mohlpatøit k partì v Poláèkovì próze Bylo náspìt) a skvìlé herecké výkony.

DÌTSKÁ PERSPEKTIVAFilm byl natoèen podle knihy ChristineLeunensové Nebe v kleci (Caging Skies),díla, je� je na rozdíl od snímku slo�itéa temné. Kni�ní protagonista zùstane po le-teckém bombardování napùl ochrnutý;jeho matka se k nìmu chová mnohem drs-nìji ne� ta filmová, �ádnou roztomilou pøe-zdívku nemá a jeho vztah k ukrývané �i-dovské dívce je mnohem komplikovanìj�í.

Otázka tedy zní, zda si Králíèek Jojo za-slou�í Oscara právì za adaptaci kni�nípøedlohy, jejího� ducha naprosto pozmìnil.Jízlivý komentáø poznamenal, �e je asipravda to, co sám re�isér a scenáristao kni�ní pøedloze øekl � �e ji doèetl jen do

poloviny. Nicménìstojí za to film vidìtz nìkolika dùvodù.Zajímavým zpùsobemrozvíjí tradici kariko-vání Hitlera, která za-èíná u ChaplinovaDiktátora a pokraèujemj. filmem Hanebnýparchanti Q. Tarantina(z èeských dìl zmiò-me hru Doma u Hitle-rù od A. Goldflama).A pøes v�echnu svou

popartovou barevnost film ukazuje, �e v �i-votì existují i jemné odstíny, �e není jenèerná, bílá, rudá nebo �lutá, �e zdání èastoklame a v�e mù�e být jinak. Dotýká se takzáva�ných otázek, jako té, jak bylo mo�né,�e nacistické ideologii propadly milionyobyèejných lidí. A kdyby pro nic jiného,film stojí za to vidìt kvùli lekcím, kdy Jojokonfrontuje své uèebnicové definice �idas konkrétní �idovskou dívkou. Zvlá�tìkdy� se ukazuje, �e jednu z klasických anti-semitských knih pro dìti, podle které byJojo mohl Elsu klidnì zkoumat, si dnes lzev Èesku koupit. (am)

HEMINGWAYA MRTVÍ PTÁCI

(dokonèení ze str. 11)�A nechali mu fajfku, kouøí je�tì fajfku?�

Róziny oèi se teï podobaly dvìmaèerným �vestkám, které tìkají mezi ním,jeho mámou a nástupi�tìm�

�Jakej plnovous, Polko?� zeptala semámy. �A jaká fajfka? O èem to mluví�,Tolinko?�

�Ten portrét,� øekl. �Ten portrét, co visína stìnì, nad knihama, ve velkým pokoji!Já chci jenom vìdìt, jestli Njuma vypadápoøád je�tì jako na tom portrétu!�

�Portrét...� opakovala po nìm a hle-dìla do prázdna. �Jakej portrét?� Dý-chala tì�ce, po tom spurtu, a také oèeká-váním i rozèilením, a její obrovská prsase pohybovala nahoru, dolù v rytmuslov: �Ten portrét nad knihama?� Na-jednou se u jejích oèí a kolem úst obje-vily jemné vrásky úsmìvu, znovu se po-dívala na mámu, ale teï spí� pobavenìne� zdì�enì. Máma se taktak sna�ila za-dr�et smích.

�Ten portrét nad knihama?� Opakova-la tu otázku, jako by se ji uèila nazpa-mìt�. �Ale Tolinko! Samozøejmì, �eNjuma je krasavjec, frajer, kdysi vypa-dal fantasticky...�

��.�Njuma vypadá moc dobøe, ale ne tak

jako Ernest...��Jakej Ernest?� zeptal se zmatenì

Tolka. Sna�il se to pochopit a cítil, jakmu trapnost stoupá z hloubky bøicha dokrku. �O jakým Ernestovi to najednoumluví�?�

�No, o jakým Ernestovi... Heming-way, to je portrét Ernesta Hemingwaye,tam na stìnì! A Njumu hned uvidí�,doufám, �e ho hned uvidí�, on tì urèitìtaky nepozná, jak jsi vyrostl...�

�Njuma Hemingway,� opakovala nìko-likrát, slova jí klouzala po jazyku, a pak na-jednou vybuchla smíchy, a� se jí prsa otøá-sala, a tøásla se i slza, která vypadla ze�vestkového oka. Zachytila ji jazykem, na-pøímila se a vyrazila jako obrovský mìkkýsnìhový pluh, a pøitom táhla mámu i Tolkuza sebou k poslednímu nástupi�ti.

Autor románu se narodil v roce 1963v Ki�inìvì, tehdy v SSSR. Ve tøinácti le-tech pøi�el s rodièi do Izraele. Heming-way a mrtví ptáci je jeho první kniha,vydaná v roce 2006 a pøelo�ená do øadyjazykù. Na�e ukázky jsou poøízeny z nì-mecké verze. Pøeklad Vìra Trnková.

KOMIKSOVÝ NACISMUSKrálíèek Jojo získal Oscara za nejlep�í adaptaci kni�ní pøedlohy

Králíèek Jojo a jeho imaginární rádce táhnou do boje proti ukrývané dívce.

14 VÌSTNÍK 3/2020

Francouzské Národní shromá�dìní pøija-lo 3. prosince minulého roku deklaraci,na základì které mù�e být antisionismusve Francii posuzován jako jedna z podobantisemitismu. Pøijetí deklarace podpoøilprezident Emmanuel Macron i francouz-ská vláda, ale hlasování o ní rozdìliloposlance, a dokonce i vládní vìt�inu. Ná-rodní shromá�dìní ji nakonec pøijalo:pro bylo 154 poslancù, 72 proti a 43 sezdr�elo. Nebývale velký poèet (308) po-slancù se ale z rùzných dùvodù hlasovánínezúèastnil. Pøispìla k tomu i výzva, sekterou se obrátila na poslance skupina127 �idovských akademikù a intelektuálùz Izraele i jiných zemí. Ve svém prohlá�e-ní oznaèili iniciativu, která hodlá zahr-nout antisionismus mezi projevy antise-mitismu, za vysoce problematickoua nedoporuèovali její pøijetí. K argumen-tùm, které antisionisté nejèastìji uvádìjí,se ve francouzském mìsíèníku Informati-on Juive 12/2019 vyjádøil komentátor lis-tu Guy Konopnicki.

PETICE A DÙKAZYBìhem debaty, která pøedcházela vlast-nímu hlasování, se pochopitelnì ozvalii ti �idé, kteøí svými výroky poskytujíprotiizraelským postojùm alibi. Pod Pe-tici �idovských akademikù a intelektuá-lù, kterou autoøi oznaèili jako svìtovou,se podepsalo 127 osob � ani jednaz nich ale nereprezentuje nìjakou �idov-skou organizaci nebo obec. V jejich ma-nifestu najdeme vìt�inu otøepaných tvr-zení, pou�ívaných antisionistickoupropagandou pøi zpochybòování legiti-mity Státu Izrael. Tak se tam mù�emenapøíklad doèíst, �e mezi obìt�mi �oapøedstavují pøívr�enci sionismu men�i-nu. Kdo dìlal v Osvìtimi v tomto ohle-du prùzkum mínìní, �e lze pou�ít tako-véto tvrzení, stejnì neprokazatelné jakonechutné? Jako dùkaz uvádìjí signatáøive své petici, �e �idé ze støední Evropyse sna�ili vìt�inovì emigrovat do zá-padní Evropy a USA a jen men�í poèetse hledal záchranu v �idovské domovinìv Palestinì. Jen tì�ko si lze pøedstavitnemravnìj�í výklad historického faktu.Ve skuteènosti se v Palestinì ve tøicá-tých letech usadilo na 450 000 �idù odVilna po Soluò, a to i pøes omezení �i-dovského pøistìhovalectví ze stranybritské správy. Sionistické organizace

byly nuceny mezi kandidáty alijí prová-dìt výbìr, proto�e dostupná imigraènívíza se dostala jen na ka�dého �estého èisedmého uchazeèe. Nìkteøí se pokou�elina nejrùznìj�ích pochybných plavidlechproniknout do Palestiny ilegálnì, aleBritové byli tehdy nejvìt�í svìtovou ná-moøní mocností a �ádná lodní spoleè-nost nedokázala její naøízení úspì�nìobcházet. A k tomu v�emu bylo navícpotøebné mít mo�nost opustit Evropu,její� hranice se uzavíraly stále víc a víc.�idé z Ukrajiny a z Ruska, kteøí nemìlikam odejít, se tak stali v roce 1941, poté

co wehrmacht vtrhl na území SSSRa obsazoval jednu oblast za druhou, prv-ními obìt�mi �oa. K tomu, abychomv hromadných hrobech pøepoèítávali,kolik tam le�í sionistù, by byla tøeba ta-ková míra nehoráznosti, jakou vykazujína�i signatáøi. Tvrzením, �e pouze men-�í èást �idù hledala v pøedveèer �oa úto-èi�tì v Palestinì, a snahou tak Izraela sionismus delegitimizovat jen antise-mitský charakter antisionismu potvrzují.Kolik �idù zahynulo, proto�e nemìliskoro z èeho �ít, nato� aby si mohli za-platit vlak a loï, a také proto, �e hranicebyly neprostupné. V�dyt�aby se nìkdodostal do Palestiny, potøeboval mimojiné pas a v nìm víza zemí, které ho odní oddìlovaly.

Je také dobré pøipomenout, �e pøijetíemigrantù nebylo v�dycky nejvøelej�í.Kdy� prezident Léon Blum v roce 1936otevøel francouzskou hranici prouprchlíky z Nìmecka, vrhl se na nìhotisk. Vùèi bì�encùm do�lo dokoncek projevùm nepøátelství, organizova-ným fa�isty na nádra�í v pohraniènímForbachu. Jak je mo�né v petici tvrdit,

�e �idé, uvìznìní v Evropì, nesnilio zemi izraelské!

Ti, kteøí svùj sen uskuteènili, se dosta-li do mimoøádnì tì�kých podmínek.Hospodáøsky bylo �idovské osídlenív Palestinì v zárodeèné fázi a výkonekonomiky byl vzhledem k narùstající-mu poètu obyvatelstva nedostateèný. Jezbyteèné pøipomínat, co museli pod-stoupit pionýøi v kibucech ve snaze zú-rodnit pùdu, bídu nových pøistìhovalcù,prekérní podmínky �ivota v Jeruzalémì,Tel Avivu a Haifì èi døinu budovatelùmoderních mìst na místech, kde se roz-kládaly ba�iny nebo pou�t�. A k tomuje�tì stálá nutnost vzdorovat teroristic-kým útokùm. Tady je dùle�ité konstato-vat, �e budovatelé nového �idovského

domova by byli nemohli vy-dr�et a pøe�ít bez solidaritycelého �idovstva a �e se tatopodpora neomezovala jen naevropský a�kenázský svìta na Spojené státy, ale pøi-cházela i ze sefardskýchobcí francouzské severní Af-riky a z britského impéria.

BUND A SIONISTÉFal�ovatelé historie zaplavilisociální sítì fale�nými dùka-zy a polopravdami. Ze v�echstran se tam mù�eme dozvì-

dìt, �e Bund, první �idovská stranav Polsku, byl mezi svìtovými válkamiantisionistický. Jenom�e, i kdy� nebylprávì naklonìn my�lence vytvoøení �i-dovského státu v Palestinì, sdílel se sio-nisty pøesvìdèení, �e �idé jsou samo-statný národ. Ve volbách byl sice Bundze v�ech �idovských stran nejúspì�nìj-�í, ale také proto, �e sionistické hnutí dopolských voleb své kandidáty z principunestavìlo. Krásným ideálem Bundu bylozískat uznání �idovského národa v rámcibratrské a socialistické federace evrop-ských národù. Zastupoval �idovské pra-cující mluvící jidi� a zastával teorii, �e se�idé budou podílet na v�eobecném vý-voji, který spolu s kapitalismem a impe-rialismem odstraní i antisemitismus.Bol�evici bundistùm odpovìdìli syste-matickými popravami, naøízenými Le-ninem bìhem obèanské války. K tomu,�e se na�e extrémní levice dnes hlásík �antisionismu� Bundu, je zapotøebíopravdu hodnì cynismu. Sovìtský ko-munismus pronásledoval v�echny orga-nizace, které pro nìj pøedstavovaly ��i-dovský nacionalismus�, Bund stejnì

ANTISIONISMUS A JEHO L�INa okraj jedné deklarace a jedné petice

Kdo je sionista a kdo patøí k Bundu? Var�avské ghetto 1943. Foto archiv.

jako sionisty. Dovolávat se dnes Bundua sna�it se jím ospravedlnit levicový an-tisionismus lze jen na základì trestu-hodného pøepisování historie. Cíl, kterýBund v národní otázce sledoval, mohlbýt alternativou k sionismu, ale Lenina Stalin tenhle krásný sen pohøbili.A �oa potom celý ten svìt �tetlu a jazykajidi� zlikvidovala. Existuje u� jen v na�íbolestné pamìti. Ale je�tì pøed úplnýmkoncem spoleèné ohro�ení spojilo Bunda sionistické hnutí do té míry, �e v roce1942 zalo�ili �idovskou bojovou organi-zaci. Sionisté i bundisté potom spoleènìbojovali v povstání ve var�avském ghet-tu. Hlavní velitel �idovských povstalcùMordechaj Anielewicz patøil k sionistic-kému hnutí Ha�omer hacair.

SIONISTÉ A NÌMECKOMezi dal�í �pinavosti, roz�iøované údaj-nými historiky o sionismu, patøí báchor-ky o jednáních s nacisty, ve kterých sio-nisté údajnì Nìmcùm nabídli v pøípadì,�e povolí nìmeckým �idùm odejít do Pa-lestiny, spojenectví proti Anglii. Ani �i-dovská agentura (Sochnut), ani Svìtový�idovský kongres, ani �ádná jiná organi-zace, významìji reprezentující �idovskéosídlení v Palestinì, nikdy v tomto smys-lu �ádné jednání nevedly. Naopak, ihnedpo vyhlá�ení války navrhl Chaim Weiz-mann britské vládì zaèlenìní �idù jakocelku do britské armády. Takto bylo vy-tvoøeno patnáct plukù, navzdory poni�u-jícím podmínkám Chamberlainovy vlá-dy, která �idovským jednotkám odmítalaprávo na prapor s Davidovou hvìzdou.Sionisté, bojující v britské armádì, se vy-znamenali spolu s jednotkami Svobod-ných Francouzù napøíklad v bitvì o BirHakeim. Také po celé okupované Evropìse sionistické hnutí podílelo na protina-cistickém odboji, a ve Francii pøedev�ím.

Antisionisté ov�em radìji sáhodlouzeanalyzují setkání v Bejrútu, kde Avra-ham Stern kontaktoval Ottu von Henti-ga, nìmeckého vyslance v Libanonu,prostøednictvím svého emisara Naftali-ho Ljubenèika s nabídkou spoleènéhoboje proti Británii. Stern byl tehdyv èele malé frakce, která se pod jménemLechi od�tìpila od ozbrojené podzemnískupiny Irgun (který byl sám také men-�inovou organizací) poté, co se Irgunv roce 1940 zavázal neútoèit bìhem vál-ky na britské vojenské cíle. Kontaktv Bejrútu, na který Berlín nijak nereago-val a který nemìl �ádný výsledek, nebylevidentnì aktivitou �ádné dal�í sionis-

tické organizace. Pøesto má stálé místove vizích pøívr�encù teorie spiknutí,sna�ících se prokázat spojitost mezi Iz-raelem a nacismem. To, �e Adolf Hitlerprávì uzavíral dohodu proti �idùma Britùm s jeruzalémským muftím, v je-jich pojetí nic neznamená. Historii jepøece nutné upravit za ka�dou cenu tak,aby odpovídala jejich fantazmagoriím.Verzi, podle které je Izrael umìlým vý-tvorem, který �idé vytvoøili s jim vlast-ním machiavelismem ke svým temnýmcílùm.

OD NEGATIVISMU K ANTISIONISMUAntisionismus pøevzal �tafetu od negati-vismu a napájí se ze stejného zdroje, jenskuteènost �oa u� nepopírá, spí�e se jisna�í zneu�ít. Aèkoli historikové doká-zali bìhem uplynulých sedmdesáti pìtilet stále pøesnìji odhalovat metody a or-ganizaci vyvra�ïování �idù nacistic-kým re�imem, jsme svìdky opravdovéofenzivy proti historické zku�enosti,která je vlastní �idùm jako celku, v Iz-raeli i v diaspoøe. Jde o to udìlat ze sio-nismu a Státu Izrael negativní podobujudaismu. Pikantní na celé vìci je, �e

antisionismus, kdy� prohla�uje, �e nemánic spoleèného s antisemitismem, sou-èasnì pøebírá v podstatì v�echny jehoteze, poèínaje �idovskou mazaností a�po obvinìní, �e �idé svoji moc zakláda-jí na fale�né interpretaci vlastního utrpe-ní. Nemá to daleko k Protokolùm sion-ských mudrcù, to neustálé tvrzení, �ehistorie sionismu pøedstavuje v podstatìsto let manipulace, øízené tajnými bratr-stvy, pochopitelnì spojenými se svìto-vým kapitálem.

Od chvíle, kdy se antisionismus obje-vil v sovìtské ideologii a Stalin se ocitlna vrcholu své moci, slou�il v�dy k ob-novì a o�ivení antisemitismu, o kterém

se vìøilo, �e je natrvalo pohøben v tros-kách nacistického Nìmecka. Stalinpøedvedl, �e je mo�né vra�dit �idy i poOsvìtimi (kterou jeho vlastní vojáciosvobodili); staèí je obvinit ze zloèinusionismu. Neuvádím zde zámìrnì �ád-ného z ubohých signatáøù petice jmeno-vitì. Ale chtìl bych jim pøipomenoutjména lidí, jako byli David Bergelson,Perec Marki�, Icik Fefer nebo LejbKvitko, spisovatele a básníky jazyka ji-di�, zavra�dìné �za sionismus� po utaje-ném procesu v Moskvì 12. srpna 1952.Sionisty byli snad jen v tom slova smys-lu, jak jsme jimi v�ichni, jinak ne. Bylito zcela jednodu�e �idé, a z toho tituluse obraceli na �idy celého svìta s pros-bou, aby podpoøili Sovìtský svaz veválce proti nacistickému Nìmecku. Jakopodìkování byli zastøeleni.

Stát dnes na pozicích antisionismuznamená hlásit se ke zloèinné metodì,která se obvinìním ze sionismu pokou-�ela odùvodnit vra�dìní �idù v SSSR,v Èeskoslovensku a v Maïarsku, stejnìjako jsme toho dnes svìdky ve Francii.V posledních ètyøiceti letech byly vra�-dy �idù a atentáty namíøené proti nimv této zemi prakticky v�dy spáchány ve

jménu antisionismu. Nav�tì-vovat synagogu Copernicnebo restauraci v rue de Ro-siers, to dnes u� znamenábýt sionistou. Zloèinù pøibý-vá, a at�se jich dopustí hul-váti z Bagneux èi organizo-vaní teroristé od Toulousepo Paøí�, komentáø k nim jestejný: antisionismus. Nicna tom nemìní skuteènost,která strana je v Izraeli prá-vì u vlády, to antisionismusnerozli�uje, stejnì jako ne-vynechá ty �idy, kteøí si

myslí, �e je pøed nenávistí ochrání, kdy�budou vùèi sionismu veøejnì manifesto-vat svoje nepøátelství.

Je mo�né si pochopitelnì pøát, abyv Izraeli do�lo k politickým zmìnám,byt�je to pøedev�ím zále�itost Izraelcùsamých, ale dotyèný by mìl souèasnìvìdìt, �e to nebude mít �ádný vliv naantisemitismus, kterým je antisionismusprosáklý. Antisemitismus toti� zcela ig-noruje pozoruhodnou rozmanitost juda-ismu i sionismu. �id, který nikdy nohounevstoupil na pùdu Izraele, bude pøestosionistou. Je podezøelý. At� chce nebonechce.

Z francouz�tiny pøelo�il jd.

VÌSTNÍK 3/2020 15

Srpen 1939. Parník Parita se 700 uprchlíky z Evropy u telavivské plá�e.

Knih, které se zabývají východoevrop-ským chasidismem se zasvìcenýmvhledem do jeho skuteèné problemati-ky a nezùstávají jen na romanticky za-barveném povrchu, je v èeském jazycemálo. Proto vítám poèin nakladatelstvíTrigon vydat knihu Terezy KrekulovéV�e je dobré, v�e je Jedno o osobnostia díle rabi Nachmana ben Simchyz Braslavi. Po vydání vlastního pøe-kladu Pøíbìhù rabiNachmana s komen-táøem, svìdèícímo dùkladných znalos-tech kabalistické lite-ratury, uèinila toutoknihou dal�í krokk objasnìní vztahumezi narativní a nauè-nou tvorbou v relativ-nì krátkém �ivotìa doposud zachova-ném díle rabi Nach-mana. To se týká pøe-dev�ím Likutej MoHaRaN, jak jezachoval jeho pøítel a �ák rabi Natanaz Nemirova, jen� písemnì zaznamenal,redigoval a vydal jeho dochované du-chovní poselství.

Z vydané knihy je víc ne� patrný au-torèin rozhled jak v rabínské exegezisvatých textù, tak v �idovské mysticea jejím pojetí v chasidismu. To, vèetnìnegativního pøístupu západní haskalyk �idovskému duchovnímu dìdictví,a vìdomí historických souvislostí (na-poleonské války), které v chasidskýchkruzích vygradovaly oèekávání vykou-pení, poskytuje autorce zázemí k zasa-zení osobnosti a díla rabi Nachmana domy�lenkových proudù jeho doby jako�cadika pokolení�.

Po kritickém pøehledu literatury, zabý-vající se jeho osobností a dílem, pøistu-puje autorka k výjimeènému postavenírabi Nachmana ve svìtì chasidismu, da-ného jeho pùvodem. Na rozdíl od jinýchvýznamných cadikù vyrostl jako pøímýpotomek zakladatele hnutí rabi JisraelaBaal �em Tova v lùnì chasidského my�-lení a právem se mohl pokládat za legi-timního pokraèovatele svého pradìda.�Matka Fajga, je� byla podle braslavskétradice nadána ruach ha-kode� a po�íva-

la vá�nosti u v�ech cadikim, byla Be�to-vou vnuèkou, otec rabi Simcha synemdal�í význaèné osobnosti chasidut, rabiNachmana z Horodenky, jen� nále�el dopùvodního úzkého Be�tova okruhu, roku1764 se usadil v Erec Jisra�el a spolus Menachemem Mendelem z Pøemy�lanstanul v èele první chasidské komunityv Tiberiadì. Kusé zprávy o Nachmanovìdìtství v braslavské literatuøe vykreslují

portrét nesmírnì citli-vého, uzavøenéhochlapce, který inten-zivním, úzkostlivìskrývaným vnitøním�ivotem, plným bojù,pøeká�ek a utrpení, ná-padnì pøipomíná do-spìlého Nachmana.�

Kromì toho, �e jed-na z �Nachmanovýchnejdùle�itìj�ích idejí,spontánní meditace(hitbodedut), má ko-

øeny ji� v jeho raném dìtství�, jak au-torka s velkou empatií uvádí, �obdr�elvzdìlání bì�né pro tehdej�í chasidskouelitu�, ale �kromì Bible, Talmudua Karova �ulchan aruchu ji� v ranémdìtství studuje Zohar a Tikunej Zohara dùle�itá díla luriánské kabaly (zejmé-na Pri ec chajim)�. Tím se podobá jaksamotnému Jicchakovi Luriemu, tak�abataji Cvimu, jejich� osobnosti rov-nì� vyzrály døíve, ne� je obvyklé, nebodokonce �ádoucí, proto�e u druhého,kdy� se roku 1666 veøejnì prohlásil zaMesiá�e, to mìlo tragické dùsledky procelý národ. Jak autorka na mnoha mís-tech zdùrazòuje, nebyl ani rabi Nach-man prost pochybností a pøes suvereni-tu, s ní� se stavìl ke svým ideovýmprotivníkùm z niterného pøesvìdèení�cadika pokolení�, upadal do cyklic-kých depresí, ostatnì jako �abataj Cvi.Tomu je v práci Terezy Krekulové vì-nováno mnoho místa pøi interpretaciNachmanových úvah o nutnosti cimcu-mu (sebeomezení) nejen Bo�ství v ma-ase bere�it, ale jako nezbytného tikunu(zdokonalení) v rámci pozitivní lidskétvoøivosti.

Osobitost my�lení rabi Nachmanaspoèívá v jeho úctì k �rozvinuté pøed-

stavivosti (koach ha-medame)� jako�nezbytného pøedpokladu tvùrèího,inspirovaného studia a poznáváníTóry. Ve svatosti ukotvená imaginaceje podle rabi Nachmana základní kva-litou lidství. Skuteènost, �e èlovìk bylstvoøen ,podle na�í podoby (kidmu-tenu)� (Gn 1,26), vykládá v tom smys-lu, �e Bùh jej jako jediného z tvorùobdaøil ryze duchovní pøedstavivostí(medame), ji� chápe jako otisk (re�i-mu) k poznávání Boha a Tóry pou�í-vaných mentálních potencí, kterýv èlovìku zùstává ve stavu zú�enéhovìdomí atd. Taková pøedstavivost,�pokraèuje autorka v interpretaci Na-chmanových slov, �pøíznaènì nabývápodoby ,snu, který èlovìku prostøed-kuje andìl�. Proti nìmu stojí ,sen, pro-støedkovaný démonem�, �alebnou ilu-zorností ega ovládaná imaginace, je�je charakterizována jako ze ,zlého ja-zyka� (le�on ha-ra) zrozená animálnísíla, pøedstavující rovinu du�e a mysli,ji� má èlovìk spoleènou s �ivoèi�nouøí�í. Kdo jí propadne, pozbývá pozná-ní a následkem toho slábne i jeho lás-ka k Bohu.� K tomu, aby tvoøivý èlo-vìk oddìlil �andìla� od �ïábla�,nejniternìj�í pravdu od nejniternìj�íl�i, je mu zapotøebí emuna. Právìv pøípadì imaginace je zcela namístìvýklad tohoto pojmu ve smyslu vìr-nosti pøedloze, tj. pravdì.

Znovu poznamenávám, �e autorkasuverénnì zvládla faktografii tématu,zpracovala úctyhodné mno�ství mate-riálu, v mnoha pøípadech nesnadnouchopitelného z vìcného i jazykovéhohlediska ji� ve svém pøekladu a ko-mentáøi Pøíbìhù rabi Nachmana,a touto knihou prokázala oprávnìní sezabývat osobností rabína, jeho� pa-mátku a dílo ctí a milují tisíce braslav-ských chasidù. V souèasné dobì by-chom sotva nalezli judaistu, jen� by ses takovou dùkladností zhostil úkoluzprostøedkovat poznání díla rabi Na-chmana jako ona, a proto mù�emedoufat, �e nalezne nakladatele pro �í-øeji pojaté dílo o výjimeèných osob-nostech chasidismu, k nìmu� sbírámateriál a síly. EFRAIM K. SIDON

Tereza Krekulová: V�e je dobré, v�e jeJedno. Vydalo nakladatelství Trigonv roce 2019, 280 stran, mìkká vazba, do-poruèená cena 320 Kè.

16 VÌSTNÍK 3/2020

RABI NACHMAN Z BRASLAVINová pùvodní práce o jedné z velkých postav chasidismu

Uprostøed jedné z mnoha krizí rabi Nach-man podniká nejdùle�itìj�í cestu svého�ivota: na jaøe roku 1798 se spolu sesvým nejbli��ím �ákem �im�onem vydávána pout�do Svaté zemì. Braslavská tradi-ce ji vnímá jako zásadní mezník a zvratv jeho �ivotì i dráze cadika. O tom, �erabi Nachman této cestì pøisuzoval klíèo-vý význam pro své dal�í smìøováníi schopnost dostát poslání cadika ha-dor,svìdèí i fakt, �e zakázal zaøadit do LikutejMoHaRaN vìt�inu pøed ní pronesenýchhomilií a za relevantní pokládal teprve to,èemu uèil po návratu.

�Z doslechu víme, �e cestu do Erec Jis-ra�el podnikl z nìkolika dùvodù a mìltaké dùvody, je� nikomu neprozradil. Ne-bot�pro v�echno, co kdy dìlal, mìl nespo-èet skrytých, nadmíru vzne�ených a hlu-bokých dùvodù, a tím spí�e to platilo procestu do Erec Jisra�el, bìhem ní� se èastoocital v pøímém ohro�ení �ivota.� (ChajejMoHaRaN)

ROUCHAA MICVOTV�echny známé, rabi Natanem zazname-nané dùvody se týkají osvícení a mystic-kého poznání. V Tiberiadì si chtìl �pro-mluvit� se svým zemøelým dìdem, rabiNachmanem z Horodenky, s ním� pøed-tím komunikoval prostøednictvím rabiJe�aje z Janova, pohøbeného v mìstìSmìla nedaleko Medvedìvky, a ze zá-hadné, respektive braslavskou literatu-rou patrnì úmyslnì zamlèené pøíèinyv tom nemohl pokraèovat. Vedle �ni��ímoudrosti� (chochma tata�a, je� v kaba-le znaèí Malchut), kterou si ji� osvojil,tou�il dosáhnout rovnì� úrovnì �moud-rosti vy��í� (chochma ila�a, odpovídajícírovinì Chochma), mystického poznání,které lze obdr�et pouze prostøednictvímrouch (levu�im):

�To, èeho chci dosáhnout v Erec Jisra-�el, bych mohl získat modlitbou i tady.Rozdíl je pouze v tom, �e poznání, jeho�se mi dostane tam, bude zahaleno rouchy,zatímco tady je mohu obdr�et pouze beznich. Tý� rozdíl je mezi svatostí sabatua svátkù, (...) nebot�o sabatu je Svìtlo pøe-kryto rouchy, o svátcích nikoli.� (ChajejMoHaRaN) Bìhem pobytu ve Svaté zemirovnì� zamý�lel �splnit v�ech 613 micvot� jak tìch, je� jsou vázána na Erec Jisra-�el, tak tìch, která mohou být konánamimo ni, a to nejprve pouze duchovnì

(beruchanijut), a poté i prakticky (be-ga�-mijut)�.

Ve svìtle tìchto skuteèností je pøekva-pující, �e kdy� po dlouhé strastiplné cestìdosáhl cíle, chtìl se vrátit domù a po nìko-lika dnech strávených v Haifì byl odhod-lán zahájit zpáteèní cestu. Jako by skuteè-ným cílem nebyl pobyt ve Svaté zemi,nýbr� cesta sama. Zpráva, kterou o ní nazákladì �im�onova svìdectví sepsal rabiNatan, je mysteriózní a enigmatická stejnìjako Nachmanovy pøíbìhy, plná tajem-ných pøíhod a setkání, podivných nedoro-zumìní a dramatických situací. Je�tì pøed-tím rabi Nachman podnikl cestu doKamence Podolského, která je s jeho poutíúzce spjata a svìdèí o významu, jej� pronìho mìla. V tomto mìstì se roku 1757konala diskuse se stoupenci samozvanéhomesiá�e Ja�akova Franka, jí� se podle cha-sidských pramenù zúèastnili i Ba�al �emTov a Nachman z Horodenky, a badatelése shodují v tom, �e Nachmanova cestas tehdej�í pøítomností frankistù souvisela.�Ná� rebe øekl, �e kdo chápe, proè bylaErec Jisra�el zprvu osídlena Kenaánci,a teprve poté tam mohli pøijít �idé, pocho-pí také, proè pøed cestou do Svaté zemìnav�tívil Kamenec.� Je�tì mnohokrát uvi-

díme, �e koncept jerida le-corech alija (se-stoupení za úèelem vzestupu) hrál v Na-chmanovì osobním �ivotì i v jeho pojetípùsobnosti cadika zcela zásadní roli. Abymohl dosáhnout nejvy��í úrovnì svatostia duchovní celistvosti, ji� Erec Jisra�elpøedstavuje, musel se ponoøit hluboko dosféry neèistoty. V tomto pøípadì byla úèe-lem cadikova sestupu rituální oèista domù,v nich� tenkrát frankisté bydleli. Podle bra-slavské tradice pøinesla Nachmanova noè-ní náv�tìva ký�ený úèinek: krátce po níprý bylo zru�eno od zmínìné disputaceplatné naøízení, zakazující �idùm ve mìstìtrvale �ít.

CESTAA POBYTPøes nesouhlas rodiny, kterou zanechalv bídì, kdy� kvùli své cestì rozprodal té-mìø v�echen majetek, rabi Nachman se�im�onem 18. dne mìsíce ijaru roku5558 (4. kvìtna 1798) odjí�dìjí. Cestujípøes Nikolajevo do Odìsy a odtud ná-kladní lodí s obilím do Istanbulu. Bra-slavská literatura nás zpravuje o nadmírupodivném chování rabi Nachmana, kterýbìhem pobytu v Istanbulu �vyvádìl v�eli-jaké dìtinské kousky�, potuloval se mìs-tem bos, v roztrhaném kaftanu a bezklobouku a hrál si s místními chlapci navojáèky, lépe øeèeno na opravdovou vál-ku, proto�e tou dobou operovalo veStøedomoøí Napoleonovo námoønictvoa v záøí Turecko vyhlásilo válku Francii.�A jednoho nazvali Francie a dal�ího zasjinak, a vymý�leli bojovou taktiku a stra-tegii, a pak spolu válèili.� Dále se dozví-dáme, �e právì tato dìtinskost � pojemkatnut mù�e ov�em také znamenat nízkouspirituální úroveò, zú�ený stav vìdomí �jej zachránila pøed jistou smrtí a cíle svécesty nakonec dosáhl jen díky ní. Stejnìpozitivnì jsou hodnoceny i urá�ky a poni-�ování, jim� byl rabi Nachman v Istanbu-lu vystaven: vyslanci chasidské komunityv Tiberiadì jej podezøívali z nekalýchúmyslù a sna�ili se zjistit jeho toto�nost.Rabi Nachman je poka�dé jinou odpovì-dí schválnì provokoval a uvádìl ve zma-tek. �Pravdou je, �e to v�e dìlal úmyslnì.Pokornì sná�el hanu a urá�ky a svémudruhovi øekl, �e jim to velmi pomù�e nacestì tam i zpátky.�

Tou dobou zastavila istanbulská �idov-ská komunita v dùsledku zhor�ené bez-peènostní situace plavby do Svaté zemì.Rabi Nachman zákaz ignoroval, domluvilse s jistým uèencem, který se vracel doJeruzaléma, a spoleènì si najali loï.Stra�livou bouøi, pøi ní� �se v�ichni mod-lili, naøíkali a volali k Bohu jako na Jomkipur�, rabi Nachman pomohl za�ehnatklidem mysli a pokorným mlèením, k nì-mu� vyzval i ostatní cestující. Po pøistánív Jafì mu v�ak pro podezøení, �e je fran-couzský �peh, nebylo dovoleno opustitloï a byl nucen plavit se a� do Haify. De-sátého záøí, v pøedveèer svátku Ro� ha-�ana, vstoupil na posvátnou pùdu. Jehoradost v�ak nemìla dlouhého trvání �záhy opìt propadl tì�ké sklíèenostia hned po svátcích se chtìl vydat na zpá-teèní cestu. Na �im�onovo naléhání svérozhodnutí zmìnil, a nakonec ve Svatézemi strávili sedm mìsícù, bìhem nich�nav�tívili Safed, hrob �im�ona ben Jochaj

VÌSTNÍK 3/2020 17

CESTA DO SVATÉ ZEMÌUkázka z knihy A. Krekulové o rabi Nachmanovi z Braslavi

Dùm v Mezibo�i, kde se podle chasidské tradicenarodil Baal �em Tov i jeho pravnuk rabi Nachman.

18 VÌSTNÍK 3/2020

v Meronu a Tiberiadu, kde rabi Nachma-na vlídnì pøijal vùdce chasidské komuni-ty rabi Avraham Kalisker. Pøímé ohro�eníbøehù Svaté zemì Napoleonem, který sechystal obléhat Akko, si vynutilo okam�i-tý návrat. V Akku marnì hledali loï plu-jící pod neutrální vlajkou, a nakonec v na-stalém zmatku omylem nastoupili natureckou váleènou loï, která se záhy povyplutí zapojila do bojových operací. Ná-moøníci nebyli pøítomností èerných pasa-�érù nijak nad�eni, zavøeli je v tìsné kaju-tì a na dovr�ení v�eho zlého se strhlabouøe tak silná, �e loï málem ztroskotala.Nakonec v zatopené kajutì pøe�ili a za-chránili je pøedstavitelé �idovské komu-nity na Rhodu, kteøí za nì zaplatili výkup-né a vypravili je na cestu domù, kamdorazili zaèátkem léta roku 1799.

ZÍSKANÉ POZNÁNÍNachmanovo chování bìhem cesty je vý-sti�nou ilustrací základních, navzájemúzce spjatých konceptù jeho my�lenkové-ho svìta i osobní zku�enosti (zejména ji-surim � utrpení, meni�ot � pøekonávánípøeká�ek, jerida le-corech alija) a jehovlastní slova to jen potvrzují:

�Rebe prý øekl, �e ne� èlovìk dosáh-ne velikosti, musí nejprve sám sebeumen�it, a proto�e Erec Jisra�el je zev�eho velkého tím nejvìt�ím (gadlut de-gadlut), je nezbytné umen�it se absolut-nì � stát se nejmen�ím z nepatrných(katnut de-katnut). A jestli�e Ba�al �emTov do Svaté zemì nedospìl, pak jenproto, �e nebyl s to sám sebe v takovémstupni umen�it, zatímco on toho byl ho-den jen a pouze díky ,velikosti své ma-losti� (godel ha-katnut).�

To je také klíèem k pochopení rebehodìtinského chování (nízké duchovníúrovnì) a pokorného sná�ení urá�ek.Bylo øeèeno, �e rabi Nachman svou cestupodnikl v dobì hluboké osobní krize, ply-noucí z pocitù vlastní nedostateènostia nekompetentnosti dostát úkolu cadikav dùsledku podléhání fyzickým �ádostema touhám. Sebeulpívání zároveò bránív dosa�ení vy��ích rovin duchovního po-znání, které je podmínìno dokonalýmopro�tìním od tìlesnosti (hitpa�tut ha-ga�mijut), transcendencí sebe sama. Poz-nání, je� chtìl rabi Nachman ve Svatézemi získat, se dostane jen tomu, kdo sámsebe znicotní, pøièem� nejradikálnìj�íformou sebeznicotnìní je obìtování vlast-ního �ivota (mesirut nefe�). Spí�e ne� do-jet do Svaté zemì bylo tedy cílem Nach-manovy cesty sestoupit na samo dno,

vyhledáváním tìch nejvìt�ích pøeká�ek,podstupováním nejtì��ích zkou�ek a utr-pení vèetnì pøímého ohro�ení �ivota seoèistit, produchovnit a následnì pozved-nout. Pøesáhnout relativismus a partiku-lárnost fyzické existence a být pojat v ne-mìnnou celistvost Bytí. Symbolem tétohlubinné transformace je svatost a spiritu-ální dokonalost Erec Jisra�el. Nachmano-vu pout� do Svaté zemì je tedy mo�néchápat jako iniciaèní mystickou cestu, aktradikální sebeobìti, je� má vést ke znovu-zrození a novému zaèátku. �A také po ná-vratu sám sebe stále umen�oval, aby do-sáhl vy��ích rovin, a byl díky tomu zcelavýjimeèný a jeho moudrost byla zázraè-

ná, dosud nikdy na svìtì nevídaná. Jepøec známo, �e kdo chce dosahovat stálevy��í úrovnì, musí poka�dé nejprve se-stoupit.�

PO NÁVRATUKrátce po návratu, na podzim roku 1800,pøesídlil rabi Nachman se svými chasidydo mìsta Zlatopolj v Kirovohradské ob-lasti. Mìsto nevynikalo nièím, co by ten-to výbìr zdùvodòovalo, spí�e naopak �le�elo na samé východní hranici �idov-ského osídlení, daleko od jeho dùle�itýchcenter, a logiètìj�í volbou by byla napøí-klad významnìj�í a bohat�í Smìla poblí�Medvedìvky. Rabi Nachman údajnìhodlal �zlaté mìsto� oèistit od modlo-slu�by, které se jeho obyvatelé dopou�tì-li uctíváním �støíbrných a zlatých bù�kùmamonu�, je� pøirovnává k høíchu biblic-kého krále Jeroboáma. Zlaté mìsto muv�ak neukázalo pøívìtivou tváø. Zrodil sezde jeden z nejvyhrocenìj�ích konfliktùchasidského svìta. Mìsto spadalo do sfé-

ry vlivu rabi Arje Lejba ze �pole(1725�1812), pøezdívaného �poler Zejde(��polský dìd�), který �il v nedaleké�pole a spravoval synagogu ve Zlatopol-ji. Kdy� se tam rabi Nachman pøistìho-val, ani� o tom kohokoli informoval èipo�ádal pøedstavitele tamní komunityo svolení, nepochybnì se dotkl jeho zá-jmù a naru�il jeho územní i jiná práva(hasagat gevul). Konkrétní pøíèinu slav-ného sporu neznáme. Reference pozdnìbraslavských pramenù, �e rabi Nachmantamìj�ím chasidùm povolil pít alkoholpøed ranní bohoslu�bou, aby umocnilvroucnost jejich modliteb, pùsobí nevì-rohodnì a pøíli� pravdìpodobnì neznìjíani spekulace o Zejdeho naøèení mladéhorebeho z plagiátorství � svá kázání prýopisoval z uèení svého dìda rabi Na-chmana z Horodenky. Jako nepodlo�enáse jeví i hypotéza nìkterých moderníchbadatelù, podle ní� Zejde Nachmana ob-viòoval ze �abatiánství èi frankismu.

Pro braslavské byl �polský dìd zosob-nìným zlem, ravem v�ech temných sila fale�ných vùdcù, seslaným na svìt sa-motným Satanem, aby vedl válku s jedi-ným pravým cadikem pokolení. Tentomýtus ov�em nemìl nic spoleèného s rea-litou. Podle chasidských vyprávìní byl�vládce temných mocností� proslulý vlíd-nou laskavostí a takøka otcovskou péèío své èetné stoupence, mezi nimi� se tì�ilvelké oblibì a úctì. Byl typem charisma-tického vùdce, jen� nevyniká uèeností animy�lenkovou originalitou a vyuèuje spí�esvými èiny a osobním pøíkladem.

Osobní rozepøe brzy pøerostla v obou-strannou denunciaèní kampaò, do ní� sezapojila øada významných osobností.V létì roku 1802 se Zejde sna�í získatpodporu pro uvalení klatby (cherem) narabi Nachmana a jeho �áky. Podle bra-slavských zdrojù jeho pokus skonèil fias-kem a øada cadikim se naopak Nachmanaveøejnì zastala. Ten oplácí stejnou mincía je�tì toho léta bìhem náv�tìvy v Berdi-èevì se pokou�í iniciovat cherem protiArje Lejbovi. Levi Jicchak v�ak jednánízastaví, patrnì na naléhání své �eny, jí��proradný had ze �pole� pravidelnì posí-lal znaèné èástky pro berdièevské chudé.Snaha znesváøené strany usmíøit v�akztroskotává a rabi Nachman je nucen Zla-topolj opustit. Stìhuje se dál na západ doBraslavi, kam u� vliv �polského nesahá.

(Z knihy Terezy Krekulové V�e je dobré,v�e je Jedno. Rabi Nachman ben Simchami-Braslav, jeho osobnost a dílo, Trigon2019. Mezititulky doplnila redakce.)

Likutej MoHaRaN, první vydání, Ostroh 1808.

VÌSTNÍK 3/2020 19

(dokonèení ze strany 9)Kdy� pak Romains rozeslal obì�ník, abyv�echny kluby PENu podle sil pomáhalypronásledovaným �idovským autorùm,odpovìdìli mu z Prahy takto: �Politikastátních èinitelù, jim� Romains v Toulou-se tak vøele dìkoval, zpùsobila znaènývzrùst poètu ne�t�astných �idovských spi-sovatelù a pronásledovaných �idù, alei Èechù a dal�ích národností, lidí, kteøíztratili svùj majetek, domov, svobodua prostøedky k existenci.� Schválenímmnichovské dohody pøi�lo pøedváleènémezinárodní intelektuální sdru�ení o svùjmorální kredit. Ale nebylo samo. Kdy�pak francouz�tí spisovatelé navrhli KarlaÈapka na Nobelovu cenu za rok 1938(a k �ádosti se pøipojil i mezinárodní PENklub), �védská Akademie vìd se zaleklakampanì ve prospìch Karla Èapka, je�byla vnímána jako protihitlerovský apel,a cenu udìlila americké autorce PearlBuckové.

Karel Èapek zemøel v prosinci 1938.Spisovatelská organizace sice formálnìexistovala a� do roku 1942, ale musela vy-louèit své �nevhodné èleny�, jako byliMax Brod, Pavel Eisner, Adolf Hoffmeis-ter, Julius Firt, Otto Pick, Josef Fischer,Viktor Fischl a øada dal�ích. Nìkterým sepovedlo vèas odejít do exilu, jiní byli bì-hem války a holokaustu nacisty zavra�dì-ni. Èeský PEN klub ztratil v letech1939�1945 tøetinu svých èlenù.

Roku 1940 vznikl v Londýnì èeskoslo-venský exilový PEN klub, jen� poøádalkulturní akce a pøedná�ky. Jeho pøedsedouse stal Franti�ek Langer, místopøedsedyViktor Fischl, Josef Kodíèek a Juraj Slá-vik, èestné èlenství pøijal Edvard Bene�.Po válce se organizace sna�ila navázat naèapkovskou tradici, ale komunistický puètyto snahy ukonèil. V rámci klubu probìh-ly dal�í èistky, jeho èinnost byla utlumenaa v omezené míøe ji pøevzaly socialistickésvazy spisovatelù. Skuteèné kulturní stykymezi autory nastaly a� koncem padesá-tých let a v letech �edesátých (od roku1963 byl pøedsedou èeskoslovenské po-boèky A. Hoffmeister), roku 1970 èesko-slovenská poboèka opìt zmrtvìla.

CENA KARLA ÈAPKAPomoc mezinárodního PEN klubu, at�u�jako organizace èi díky jednotlivcùm, oce-nili v letech nesvobody nìkteøí re�imemzakázaní autoøi. Podporu posílal a do Pra-

hy jezdil americký prozaik Philip Roth.Na obranu stíhaných vystupoval britskýdramatik (rodák ze Zlína) Tom Stoppard,který pøekládal hry Václava Havla, pod-poroval disidenty, organizoval petice zaHavlovo propu�tìní a v roce 1983 zalo�ilcenu pro èeskoslovenské autory, kteøí ne-mohli za komunistického re�imu vychá-zet. O povìdomí o Nadaci Charty 77 sezasazoval Arthur Miller. S jeho pomocípronásledovaným je spjat pøíbìh, s ním�se významný americký autor netajil, aèpro význam literátù lichotivì nevyznívá:Roku 1966 Miller jako prezident meziná-rodního PEN klubu protestoval proti

uvìznìní afrického dramatika a nositeleNobelovy ceny Woleho Soyinky. Nigerij-ský vládce, na kterého se obrátil, se otázaljen na to, zda je skuteènì man�elem fil-mové hvìzdy Marilyn Monroe. Teprvekdy� zjistil, �e ano, naøídil Soyinku pro-pustit � údajnì dva dny pøedtím, ne� mìlbýt zastøelen.

Aèkoli pokusy o�ivit èinnost spisova-telské organizace nezávislé na socialistic-kých svazech spisovatelù existovaly ji� odléta 1989, skuteènì svobodný obnovenýPEN klub vznikl v lednu 1990. Jeho pøed-sedou se stal Jiøí Mucha (brzy poté ho vefunkci nahradil Ivan Klíma, pak Jiøí Strán-ský, nyní ve funkci pùsobí Jiøí Dìdeèek).Významnou akcí klubu se stal 61. svìtovýkongres Mezinárodního PEN klubu v Pra-ze roku 1994, na který pøijeli a byli tu sr-

deènì uvítáni Josef �kvorecký se ZdenouSalivarovou, Viktor Fischl èi Arno�t Lus-tig a také døívìj�í podporovatelé ze Zápa-du. Poprvé na nìm byla udìlena CenaKarla Èapka (dostali ji Philip Roth a Gün-ter Grass), je� se od té doby pøedává ka�-dý druhý rok, letos ji získal Václav Jamek.

A� PØÍLI� TRADIÈNÍ POJETÍRozsáhlá výstava na chodbì pra�skéhoKlementina je koncipována mo�ná a� pøí-li� tradièním zpùsobem, tj. desítkami ar-chivních i souèasných fotografií, dopro-vodných textù a dokumentù (pøedev�ímdopisù jeho èlenù) na panelech. Ty sledujíchronologicky èinnost této organizacev letech, kdy byla skuteènì aktivní(1925�1938, 1945�1948, léta �edesátáa pak od roku 1989), pasivní (1938�1942;1948 a� do konce padesátých let; normali-zace), v exilu (1940�1945). Náv�tìvníkzíská pøehled o tváøích èeskoslovenskéhoa èeského PEN klubu a o periodách jehoexistence (èi neexistence). Nad snímkyz kongresu v roce 1994 urèitì rád zavzpo-míná na optimistickou atmosféru tehdej�ídoby, dozvíme se i o konferencích, kteréorganizace poøádala. Pomìrnì hodnì pro-storu (dva panely) je vìnováno rekon-strukci domu v Budislavi u Litomy�le,který PEN stihl zakoupit v roce 1939(a navrácen mu byl a� po roce 1989).

Ménì se v�ak dozví náv�tìvník, kteréhoby zajímala nejen historie, ale i souèasnéotázky, s minulostí této organizace tìsnìspjaté, a to pøedev�ím: Jak se poté, co èe�-tí a sloven�tí spisovatelé sami poznali so-lidaritu zástupcù mezinárodního PENklubu, sna�í upozoròovat na situaci spiso-vatelù, kteøí jsou za své pøesvìdèení domaperzekvováni? Jací autoøi to jsou a v ja-kých zemích? Pokraèuje èeský PEN klubnìjak v akcích pro veøejnost?

V knihovnièce PEN klubu vy�lo od roku2008 u� dvacet titulù. Patøí k nim i ta, z ní�tento text èerpá, Svìdomí slova. ÈeskýPEN klub v promìnách doby od VladimíraKøivánka, nebo sborník Dìjinné paralely1938�2018 ze stejnojmenné konference.Klub vydal � a to je urèitì dùle�ité zmínit �knihy perzekvovaných autorù, mj. útlý sva-zek vzpomínek Olega Sencova, ukrajinské-ho re�iséra, v Rusku v letech 2015�2019vìznìného za odpor proti anexi Krymu(knihy nelze zakoupit na výstavì, ale pro-støednictvím kontaktu uvedeného na www.penklub.net). Výstava je pøístupná nachodbì Národní knihovny (vchod A) do28. bøezna, po�so 9�19 hodin.

ALICE MARXOVÁ

PEN KLUB A JEHO ROLE

Jedna z publikací knihovnièky PEN klubu � vzpomínky Olega Sencova v pøekladu P. �ustrové.

20 VÌSTNÍK 3/2020

Pøed ètyøiceti lety, 1. bøezna 1980, ze-møela v Jeruzalémì ve vìku 86 let ma-líøka a grafièka ANNA TICHO. Brnìnskárodaèka, která s man�elem, oèním léka-øem Albertem Ticho, ode�la roku 1912do Palestiny, se ve svém díle soustøedilahlavnì na krajinu Svatého mìsta. Za-chytila ji na stovkách kreseb tu�kou, pe-rem, uhlem, pastelem i jako akvarely,malovala i mìsto samé a jeho obyvatele.�Malíøka Jeruzaléma,� øíkalo se jí a his-torický dùm man�elù Tichových v ulici

Rava Agana dává dodnes okusit atmo-sféru mandátní Palestiny a její kulturníspoleènosti. Na stránkách Rch jsmeo umìlkyni psali ji� nìkolikrát, naposle-dy o �ivotopisné knize Za èasù Ticha(4/2016).

V loòském roce vy�la v souvislostis rekonstrukcí domu a novým uspoøádá-ním stálé expozice její monografie.Jmenuje se Anna Ticho: Lifescape (Kra-jina �ivota), v anglické a hebrejské verziji vydalo Izraelské muzeum, pøipravilaji kurátorka Timna Seligmanová, kteráté� napsala hlavní studii. Malíøèiny prá-ce v ní zaøazuje do kontextu evropskéhoa svìtového malíøství, v�ímá si vlivù,který na její kresby mìli rakou�tí mo-dernistiètí umìlci èi díla starých mistrù,která znala z muzeí a galerií Vídnì, kdestudovala. Zaznamenává i vliv japon-ského umìní, pøedev�ím na práce z ob-dobí na sklonku �edesátých a poèátkusedmdesátých let, kdy malovala zejmé-na akvarely kvìtin. Souèástí knihy je té�kapitola vìnovaná kolegùm a pøátelùm

Anny Ticho, kteøí se stejnì jako ona in-spirovali jeruzalémskou krajinou, Leo-poldu Krakauerovi a Jakobu Steinhardto-vi, srovnání jejich pøístupù a pøípadnýmvzájemným vlivùm.

ARCHITEKT A RYTECVídeòský architekt LEO-POLD KRAKAUER (1890�1954), výrazný pøedstavitelfunkcionalismu (a obdivo-vatel Adolfa Loose), pøice-stoval do Palestiny roku1924, aby svým dílem pøi-spìl k modernímu obrazuzemì. Navrhl øadu jídelenv kibucech (Bejt Alfa, EinHarod, Degania atd.) a do-mù v Jeruzalémì (ve ètvrtiRechavja, kde také bydlel)a v Haifì (domy Sonnenberga Teltsch na Karmelu). Krajina ho zají-mala z architektonického i duchovníhohlediska, èím� Annu inspiroval: v�ímalasi, jak se v kresbách zamìøuje na struk-turu kopcù a úboèí, dynamiku jednotli-vých vrstev, vysoké horizonty, i toho,s jakou pozorností sleduje jednotlivos-ti, at�to byl bodlák èi osamìlý olivov-ník.

Malíø JAKOB STEINHARDT (1887�1968) patøil k okruhu berlínské secesea zakladatelùm avantgardní a protivá-leènì anga�ované skupiny Pathetiker.

Roku 1934 emigroval do Palestinya usadil se v Jeruzalémì. V Evropì pro-

slul olejomalbami a rytinami, v novémdomovì se vìnoval hodnì døevoøezùm.Ateliér mu slou�il i jako uèebna, poslé-ze zaèal vyuèovat grafické techniky naumìlecké akademii Becalel, v padesá-tých letech byl jejím øeditelem. Annudoprovázel pøi jejích cestách po StarémMìstì, kdy se èasto usadila na støe�e nì-jakého domu a shora kreslila køivolakéulièky a hustì natìsnané domky. Zatím-

co malíøka kreslila pøímo v terénua mìsto a krajina s jejím jedineènýmsvìtlem pro ni byly hlavním tématem,Steinhardt podle pøípravných skic vy-tváøel v ateliéru olejomalby nebo døe-voøezy. Do svých dìl promítal biblickátémata a vzpomínky na evropská �idov-ská mìsteèka a vesnice a tragédii, kterájejich obyvatele postihla za holokaustu.

CAFÉ ANNADnes je starý dùm s terasou a zahradou,jen� kdysi sousedil s obydlím rabínaAvrahama Kuka, v podstatì poslednímzbytkem pùvodní zástavby uprostøednových vysokých domù. Po pøestavbìse kavárna pøesunula do prvního patraa na prostornou terasu. Izraelské mu-zeum tu provozuje kavárnu Anna, kterázamìstnává pracovníky ze sociálnì ri-zikového prostøedí (koná se tu i øadadílen), co� by se man�elùm Ticho asilíbilo. V nìkolika pøízemních sálech senachází stálá expozice, je� pøedstavujemalíøèino dílo; fotografie a dokumen-tární film pak seznamují s jejím �ivo-tem. V rámci programu krátkodobýchvýstav se T. Seligmanová sna�í vybíratumìlce a umìlkynì, jejich� práce s dí-lem pøedchozí obyvatelky domu nìja-kým zpùsobem souznìjí. Vhledemk tomu, jak pozoruhodná malíøka AnnaTicho byla, to nemusí být úplnì jedno-duché zadání�

(am)

ANNA TICHO: KRAJINA �IVOTANová monografie o malíøce Jeruzaléma

Anna Ticho: Olivovník, kresba tu�kou, 1935.

Jakob Steinhardt: Jeruzalém, olejomalba, 1962.

Leopold Krakauer: Jeruzalémská krajina, kresba uhlem, 1946.

Mírový plán pro Izrael a Palestinu. Kdy na-posled o nìm bylo sly�et? V uplynulých tøi-ceti letech patøily tyto plány k témìø povin-né agendì prezidentù USA a izraelskýchreakcí na nì, ale pak jako by ustaly.

Kdy� se øekne Clinton, vybaví se míro-vý proces z Osla (jeho zaèátek si ale do-hodli Izraelci s Palestinci sami) i snímekz roku 1993, na kterém si Jicchak Rabina �imon Peres podávají ruku s JásiremArafatem na trávníku pøed Bílým do-mem. Jen�e se vybaví i jednání v CampDavidu v èervenci 2000, kde Palestincidohodu odmítli � a následovala druháintifáda, vlna krvavého teroru.

Kdy� se øekne Bush mlad�í, z jehoéry se vybaví saúdský mírový plán(2002), plán Ariela �arona na sta�eníz Gazy (uskuteènìn 2005) èi nabídkapremiéra Ehuda Olmerta (2008) na to-té� ze Západního bøehu � ale nic z tohonakonec nebylo.

Kdy� se øekne Obama, nevybaví sekonkrétní plán, ale heslo �øe�ení v po-dobì dvou státù� a jeho tlak na Izrael,aby vznik palestinského státu umo�nil.I premiér Benjamin Netanjahu v èervnu2009 � v reakci na Obamùv projevv Káhiøe � poprvé vyslovil �palestinskýstát�. Ale hned dodal, za jakých podmí-nek ho uzná. Zaprvé: Izrael schválí pa-lestinský stát, dostane-li mezinárodnízáruky jeho demilitarizovaného charak-teru. Zadruhé: Uznají-li Palestinci Izraeljako �idovský stát, budeme pøipravenipro závìreènou dohodu.

Donald Trump nastoupil do Bíléhodomu v lednu 2017 jako protipól Oba-my i pøedchozích prezidentù vùbec. U�proto se oèekávalo, �e s vlastním plá-nem míru pro Izrael a Palestinu nevyru-kuje. �e netou�í opakovat kli�é dosavad-ních prezidentù a pak zabøednout donìèeho, co stejnì hmatatelný úspìch ne-pøinese. Jen�e Trump neodolal a svùj mí-rový plán nachystal (puntièkáøsky vzatonejde o plán, nýbr� o dokument obsahují-cí �vizi�, ale v�ude na svìtì se mu stejnìøíká plán).

Jeho ekonomická èást byla pøedstavenaloni v èervnu na mezinárodní se�lostiv Bahrajnu (viz Rch 8/2019). Tì�i�tì tvo-øil slib, �e investoøi � hlavnì z bohatýcharabských zemí � naplní fond ve vý�i 50miliard dolarù (bilion korun). Z nìj byèerpal palestinský stát. �lo o nezávaznégesto, nebot�Palestinci plán bojkotovali

a izraelská delegace � pro uchování reci-procity � nebyla oficiálnì pozvána. NyníDonald Trump vyrukoval s èástí politic-kou a bezpeènostní. Po boku mu stál pre-miér Netanjahu (a jeho volební sok BennyGanc proti plánu nic nenamítá), tudí� lzeøíci, �e Trump se na bojkot Palestincù neo-hlí�í. �e je prostì staví pøed volbu: buï toberte, nebo to nechte být.

S HRANICÍ NA JORDÁNUCo je na Trumpovì plánu nového? Èímse li�í od tìch pøedchozích? Struènì øeèe-

no tím, �e bere vùbec nejmen�í ohledy naprùbìh �zelené èáry�, linie pøímìøí z let1949�1967. Ta je pøitom ve vìt�inì svìtapova�ována za hranici, od ní� nelzeuhnout.

V dubnu 2004, v reakci na dopis premi-éra �arona, prezident Bush mlad�í odpo-vìdìl, �e �je nerealistické vázat dohoduo míru na úplný návrat k linii pøímìøí�.Nicménì i návrhy, které zva�ovaly zaèle-nìní blokù osad na Západním bøehu doIzraele, pøedjímaly, �e Palestincùm zùsta-ne a� 95 procent území Západního bøehu(Camp David v èervenci 2000) èi alespoò80 procent (Olmertova nabídka z roku2008). Trumpùv plán v�ak poèítá s tím, �ejim zùstane jen asi 70 procent území Zá-

padního bøehu (podle odhadù na webu Ti-mes of Israel). Poèítá s tím, �e palestinskýstát by mohl mít metropoli ve východnímJeruzalémì, ale ne ve Starém Mìstì �mù�e být pouze ve ètvrtích na východ odhradeb (napøíklad v èásti Abú Dis).

Palestinci by naopak dostali jistá územív neobydlené èásti Izraele � na jih od Pás-ma Gazy u hranice s Egyptem. Zato Izra-el by anektoval pás podél Jordánu cobypojistku bezpeènosti.

Tolik k rozloze i hranicím. Dùle�itéjsou ale i jiné podmínky. Palestinci musídemilitarizovat Pásmo Gazy, rozpustit te-roristické skupiny, ze �kolních osnov od-stranit proti�idovské tóny a uznat Izrael

coby �idovský stát � tedy uznat, �e Iz-rael má historické právo na svùj kou-sek Blízkého východu.

Summa summarum, právì proto lzeøíci, �e Trumpùv plán odpovídá tomu,co v èervnu 2009 na Bar-Ilanovì uni-verzitì øekl premiér Netanjahu: demi-litarizovaná Palestina vedle �idovské-ho Izraele. Toto elementární uznánív �ádném pøedchozím mírovém plánunebylo.

ODMÍTNOU-LI, PROHRAJÍZ hlediska palestinských ambicí zna-mená tento plán ztrátu, proto ho samo-správa Mahmúda Abbáse odmítá. Aletím si spí� pohor�í, ne� nepolep�í, pí�eBret Stephens, døíve �éfredaktor listuThe Jerusalem Post, v deníku The NewYork Times. Zvolil titulek �Kdykoli Pa-lestinci øeknou ,ne�, tak prohrají�.A dokládá to na pøíkladech.

Kdy� roku 1947 odmítli plán OSNna rozdìlení britského mandátu, získalipotom ménì, ne� kolik jim ten plán na-bízel. Kdy� roku 1967 Jordánsko od-mítlo izraelskou nabídku dohody o ne-

útoèení, pøi�lo o své pravomoci naZápadním bøehu Jordánu. Kdy� roku2000 Jásir Arafat odmítl nabídku státus metropolí v Jeruzalémì, vedlo to k ob-dobí terorismu, obèanské války mezi Pa-lestinci, zhroucení tábora míru v Izraelia k situaci, která panuje teï.

Stephens to srovnává s prosazením �i-dovského státu. S tím, �e pøistupoval i naminimální nabízené podmínky, dokonces tím, co v Hagadì pøipomíná refrén daje-nu � nám by to bylo staèilo. �Palestinskátragédie,� shrnuje to Stephens v závìru,�je pøímý dùsledek opaèného pøístupu:toho, kdy� se stále trvá na maximu, místoaby se usilovalo o mo�né�.

ZBYNÌK PETRÁÈEK

VÌSTNÍK 3/2020 21

IZRAEL: Trumpova vize

Mapa mírového plánu podle Trumpa. Foto archiv.

A ne�lo jen o politiku, mimoøádnì mo-derní smý�lení Bo�eny Nìmcové do-kládá i dùraz na sociální rozdíly vespoleènosti nebo kritika roz�íøeného an-tisemitismu. �Je to k smíchu, øíká-li se,�e �id �idí,� pí�e Nìmcová do Èeské vèe-ly. �Kdyby chtìli pobít ty, kteøí �idí, toby padlo víc køest�anù ne� �idù. Proèpaknepobijí ty lichváøe, co okrádali chudýlid a doposud okrádají? (�) A jsou-li té�mezi �idy �elmy � je v�ude koukol mezip�enicí,� cituje S. Lauder ve svém textuZázrak Bo�ena Nìmcová. (Respekt 3. 2.)!! I sedmdesát pìt let po konci druhésvìtové války se objevují nové doku-menty z té doby. Èe�tí diváci se nedávnomohli seznámit s dosud neznámýmiamatérskými zábìry z var�avského ghet-ta, které objevil a v dokumentárním fil-mu zpracoval kanadský re�isér a historiks polskými koøeny Eric Bednarski. Jehodokument Var�ava: Rozdìlené mìsto ob-sahuje i rozhovory s pamìtníky, souèas-ným var�avským rabínem a také se sy-nem nacistického architekta Var�avy.Var�avské ghetto bylo rozdìleno tram-vajovou tratí na malé a velké. Pøejitítrati pøísnì regulovali nacisté. A právìtramvaj se stala symbolem � ka�doroè-nì 27. ledna na Den památky obìtí holo-kaustu projí�dí Var�avou prázdná histo-rická tramvaj s Davidovou hvìzdou nastøe�e. (iROZHLAS.cz, 8. 2.) !! �Ne-dávno mì zarazil doktor Køeèek, kandi-dát na ombudsmana, který nìkde prohlá-sil, �e nìco bílí a nìco Vietnamci a nìcoRomové... Rozli�ovat lidi v 21. stoletíuprostøed Evropy podle etnického klíèevyvolává hodnì hoøké vzpomínky. Jak-mile sklouzneme ke kategorizovánía zaèneme mluvit o tom, kdo je �id, kdoje polovièní �id, kdo je Rom, kdo je èer-noch, tak se potichu a pomalu vracímek norimberským zákonùm. Poøád vìøí-me, �e takový návrat není mo�ný, ale zá-roveò tolerujeme rasistickou sprostotu veveøejném prostoru a prodejce hrníèkùs portrétem K. H. Franka,� uvedl spiso-vatel a øeditel nakladatelství AcademiaJiøí Padevìt v rozhovoru pro Flowee.cz. (10. 2.) !! �Petr byl pokøtìný kato-lík, v dospívání se ov�em zaèal zajímato v�echno mo�né, zva�oval pøestupk pravoslavným, a nakonec skonèil u �i-dovské víry, která byla z jeho pohledutím prapùvodním, a tedy nejèist�ím ná-

bo�enským smìrem. Nìkteøí o tom mlu-vili s despektem, �e si hraje na �ida, abyna sebe upozornil, a podobnì. Ale Petrskuteènì slo�itì, konfliktnì a mo�ná tro-chu nedokonale prostì hledal víru.A vzhledem k tomu, �e ná� prostor jemísty skrytì antisemitský, u�il si oprav-du svoje. V Bratislavì po nìm napøíkladházeli skini dla�ebními kostkami. Protopotom tuhle stránku své osobnosti veøej-nì neprezentoval, ale to neznamenalo, �es �idovskou vírou skonèil. Kdy� zaèalrekonstruovat byt, zaøídil v nìm oddìle-né ko�er kuchynì i nádobí,� øekl mimojiné o pøed deseti lety zesnulém zpìváko-

vi Petru Mukovi v rozhovoru pro kulturaiDNES.cz Karel Deni�. (10. 2.) !!Skvì-lý prozaik, který stvoøil Nikolu �uhajeloupe�níka. Zároveò v�ak zarytý komu-nista, jen� byl èlenem ÚV KSÈ v dobáchnejkrutìj�ích politických procesù. Tako-vý byl semilský rodák Ivan Olbracht.Jeho posmrtnou masku vèetnì odlitkuruky teï ve zdej�ím muzeu ukazují jakosouèást výstavy Z pokladù pùd a depozi-táøù. �Byl to vysoce postavený politikKSÈ, kterým se stal vlastním pøièinìním.Navíc v dobì, kdy bì�ely politické pro-cesy. Zároveò byl ale spisovatel vyso-kých literárních kvalit. Byl tedy rozporu-plný a pro spoustu lidí je problém se odnìj odpoutat,� myslí si historik a správcesbírek semilského muzea Tomá� Chvá-tal. Podle øeditele �naiberka slou�il Olb-racht komunistùm do posledních chvilsvého �ivota. V roce 2006 Olbrachta vy-�krtli ze seznamu èestných obèanù mìsta,øada lidí nesla tento fakt nelibì. (11. 2.)!!Nacistické Nìmecko a Sovìtský svazse na postupu vùèi Polsku domlouvaly,pøipomnìl v Událostech, komentáøíchpolitolog a øeditel Polského institutuv Praze Maciej Ruczaj. Øekl to v souvis-losti s deportacemi obyvatel tehdej�íhovýchodního Polska do Sovìtského sva-

zu, které zaèaly pøed osmdesáti lety.Území, které Rudá armáda obsadilav záøí 1939, museli v první vlnì opustitzamìstnanci polských civilních a vojen-ských úøadù, lesníci a policisté. Trans-porty smìøovaly na Sibiø, na sever SSSRa do Kazachstánu. Odejít muselo a� 400tisíc lidí. Pøesné poèty deportovaných asinikdy známy nebudou. �Podle sovìt-ských archivù, které jsou pomìrnì pøes-né v tomto ohledu, zøejmì mluvímeo 300 a� 400 tisících lidí, nicménì jemo�né, �e tam èást rodinných pøíslu�ní-kù, hlavnì dìti èi star�í osoby, nebyla za-znamenána. Tak�e je mo�né, �e to byloo trochu více,� dodal s tím, �e vln depor-tací bylo nìkolik. �A co je podstatné, ne-byli to pouze etniètí Poláci, byli toi �idé, Ukrajinci èi Bìlorusové.�(ct24.cz, 11. 2.). !! Titul Spravedlivýmezi národy udìluje Stát Izrael prostøed-nictvím komise pøi památníku Jad va�emlidem ne�idovského pùvodu, kteøí zadruhé svìtové války riskovali svùj �ivotpøi záchranì �idù pøed holokaustem. Asi110 Raku�anùm, kteøí jej obdr�eli, je vì-nována výstava v lineckém Zámeckémmuzeu, slavnostnì otevøená v úterýv podveèer, pí�í OÖN. Prezentuje odvá�-né èiny rakouských Spravedlivých,k nim� patøili vedle nìkterých známýchosobností i zcela obyèejní lidé. Výstavav Linci bude do 24. kvìtna. Od úterý donedìle je otevøena od 10 do 18 hodin,o svátcích do 18 hodin, v pondìlí je zavøe-no. (Èeskokrumlovský deník.cz, 18. 2) !!V sekci Berlinale Classics leto�ního ber-línského festivalu bude uvedena takéDaleká cesta Alfréda Radoka. Digitálnìrestaurovaná verze filmu se vzápìtí posvé festivalové premiéøe objeví v èes-kých kinech. První celoveèerní film di-vadelního re�iséra Alfréda Radoka bylzároveò prvním èeským filmem o holo-kaustu. Pøední kritik listu The New YorkTimes Bosley Crowther jej v roce 1950oznaèil za �zdaleka nejlep�í a nejotøes-nìj�í film o nacistické perzekuci �idù�,který do té doby vidìl. André Bazinv Cahiers du cinéma o dva roky pozdìjiobdivoval, jak Radok navrátil k �ivotuexpresionistickou estetiku. V Èeskoslo-vensku byl ale film uvádìn pouze v okra-jových kinech na pøedmìstí Prahy. Pøes-to�e k jeho oficiálnímu zákazu nedo�lo,èe�tí diváci jej mohli vidìt jenom vzác-nì. Do �ir�ího povìdomí se dostal teprvev kvìtnu 1991, kdy jej odvysílala televi-ze. (Filmový pøehled.cz, 19. 2.)

jd, ilustrace Jiøí Stach

22 VÌSTNÍK 3/2020

DALEKÁ CESTA ...a dal�í události/Vybráno z èeských médií/

KalendáriumPøed více ne� 75 lety, 18. února 1945,zemøel v New Yorku básník, kritik pøe-kladatel a novináø ARNE LAURIN (pùv.jm. Arno�t Lustig). Narodil se 24. února1889 v Hrnèíøích u Prahy v asimilované�idovské rodinì, v Praze absolvoval vy-soko�kolská studia techniky, která nikdynevyu�il. U� bìhem studií zaèal psát proèesko-�idovský týdeník Rozvoj, záhytaké pro listy Stopa a Divadlo. Po válce,v roce 1919, se stal èlenem redakce de-níku Tribuna a posléze zástupcem jejího�éfredaktora, F. Peroutky.

Celých osmnáct let byl �éfredaktoremèeského, nìmecky psaného deníku Pra-ger Presse, nadstra-nického listu, jen�mìl napomáhat sbli-�ování èeských a nì-meckých obèanù re-publiky a souèasnìbýt zdrojem serióz-ních informací pro ci-zinu. Do kulturní rub-riky PP pøispívali mj.M. Brod, O. Pick,P. Eisner èi O. Bauma vy�lo v ní pøes osmset kvalitních pøekla-dù èeských básní donìmèiny. Pro svoupodporu politikyTGM a E. Bene�e bylPrager Presse jakoprvní pra�ský list nìkolik dní po Mnicho-vu zru�en. A. Laurinovi se podaøilo odce-stovat do New Yorku, kde øídil èeské in-formaèní støedisko a budoval výstøi�kovýarchiv zpráv, vztahujících se k Èeskoslo-vensku. Laurin shromá�dil v Praze novi-náøskou knihovnu: na 7700 svazkù od-borných svìtových dìl zabývajících se�urnalistikou (dnes ji má k dispozici Fa-kulta sociálních vìd Univerzity Karlovy).

Byl pokládán za nejinformovanìj�íhoa nejvlivnìj�ího novináøe své doby. Bý-valý spolupracovník a pøekladatel JanMünzer v nekrologu Arneho Laurinanapsal: �V tomto boji (proti nacistùm)a v celé jeho politické a novináøské èin-nosti vùbec byla jeho nejvìt�í zbraníjednak jeho neobyèejná pamìt�, jednakjeho mimoøádný dar kombinaèní. Lau-rin èasto pøedvídal i to, o èem nikdo ne-mìl dokladù a naè málokteøí i jen mysli-li. Mìl dar politického instinktu, jen� hovedl od nepatrné a nenápadné stopy pøí-

mo k politickému faktu do té doby je�tìobecnì neznámému a jen� mu umo�òo-val odsunout stranou bezpodstatné de-taily, jejich� analýzou se jiní je�tì zdr-�ovali a trápili. Rozhovor s ním senetoèil kolem patetických idejí, nýbr�kolem osob a faktù. Sedì ve své pra�skéredakci, vyhledáván èetnými cizinci zev�ech mo�ných evropských zemí, zasa-zoval si peèlivì a nav�dycky do pamìti,co mu kdo podstatného øekl, a mìl, aè-koli celkem málo cestoval, pøesnìj�ípøedstavu o souèasném svìtì ne� leckte-rý svìtobì�ník.�

Pøed 120 lety, 26. bøezna 1900, zemøelv americkém Cincinnati rabín, spisovatel,novináø a vydavatel ISAAC MAYER WISE.Narodil se pøed dvìma sty lety, 29. bøezna

1819, v Lomnièce(Steingrub) u Chebu.Od dìtství se vìnovalhebrej�tinì a judais-mu, rabínská studiaabsolvoval v Praze.V letech 1843�1845byl rabínem v Radni-cích u Rokycan, roku1846 emigroval doUSA a tého� roku sestal rabínem kongre-gace Bejt-El v Albany,ve státì New York.

Brzy zahájil svoukampaò za reformubohoslu�by: místohebrej�tiny navrho-val pou�ívat pøi ká-

záních angliètinu, smí�ený sborovýzpìv, a dokonce to, aby do minjanu bylypoèítány i �eny. Roku 1854 se stal rabí-nem kongregace Bejt Je�urun v Cincin-nati a zùstal zde a� do své smrti. Sesta-vil sidur anglicky proná�ených modlitebpro bohoslu�by v reformním ritu Min-hag America, na jeho� základì roku1894 vznikla modlitební kniha UnionPrayer Book. Roku 1854 zalo�il list TheIsraelite, v nìm� nabádal k zalo�ení jed-notné zastøe�ující organizace americ-kých kongregací. Do�lo k nìmu roku1873 v Cincinnati (Union of AmericanHebrew Congregations). Usiloval takéo zalo�ení semináøe pro americké rabí-ny, co� se podaøilo roku 1875, kdyvznikla Hebrew Union College.

Rabín Wise napsal øadu dìl o dìjináchjudaismu, je autorem i nìkolika nìmec-ky psaných románù. Je pokládán za jed-nu z nejvýraznìj�ích �idovských osob-ností v USA v 19. století. (am)

GEORGE STEINER(23. 4. 1929�3. 2. 2020)

V anglickém univerzitním mìstì Cam-bridgi zemøel na zaèátku února ve vìkudevadesáti let literární a kulturní kritik,teoretik, esejista, filosof, básník a spisova-tel George Steiner.

Narodil se v Paøí�i v rodinì rakouských�idù, v jeho jedenácti letech ode�la rodinado New Yorku. Studoval na francouzské�kole, poté na Harvardovì univerzitì a naUniverzitì v Chicagu, stal se profesoremanglické a srovnávací literatury na Univerzi-tì v �enevì, mimoøádným èlenem ChurchillCollege v Cambridgi a èlenem koresponden-tem nìkolika svìtových univerzit. Jeho vel-kým tématem byl jazyk a jeho krize. Steine-rovy eseje a kritiky v�ak pøesahují èistìlingvistický rámec: jsou historickým, etic-kým, teologickým a filosofickým zamy�le-ním nad funkcí jazyka, literatury a kulturyvùbec. Kritickými statìmi pøispíval autor dolistù The New Yorker, The Times LiterarySupplement a The Guardian, zabýval se dí-lem Waltera Benjamina, Paula Celanaa Franze Kafky. Za svou literárnì kritickoupráci získal Cenu Trumana Capota.

Stì�ejním tématem, ke kterému sez rùzných perspektiv stále vracel, byla zá-hada, jak mohlo dojít v Evropì, a právìv té její nejkulturnìj�í èásti, k takovému�ílenství a katastrofì, jakou pøedstavovalynacismus a holokaust.

Vznik Izraele pokládal za �nezbytný zá-zrak�, ale souèasnì litoval toho, �e �Izraelse nyní musí chovat jako zbytek takzvanéhonormálního lidstva�. Na otázku amerického�idovského èasopisu Forward, jak vnímásvé �idovství, odpovìdìl Steiner takto: �Být�idem znamená nále�et k tisíce a tisíce lettrvající tradici úcty k �ivotu mysli, nekoneè-né úcty ke Knize, k textu. Znamená to také,�e èlovìk by mìl mít stále sbalené kufrya být pøipravený vyrazit. (�) Krizi na�eholidského údìlu spatøuji v tom, �e zatímco slo-vo xenofobie pøe�ívá a v�ichni vìdí, co zna-mená a èasto ho pou�ívají, slovo xenofilie sevytratilo.� Prohlásil také: �Jazyk pøipou�tív�echno. Je to znepokojivá pravda, o kteréasi nikdy nepøemý�líme � mù�eme øíci co-koli, nic nám v tom nezabrání, i kdy� nìkdoprohlásí nìco naprosto dìsivého, nikoho tone�okuje. Jazyk je nekoneènì servilní, jazyk� a to je ta záhada � nezná morální omeze-ní.�

V èeském pøekladu vy�la øada jeho knih:Po Bábelu. Otázky jazyka a pøekladu(2010); Errata. Prozkoumaný �ivot (2011);Skuteèné pøítomnosti. Je nìco v tom, co øí-káme? (2019) a Knihy, které jsem nenapsal(2019). (am)

VÌSTNÍK 3/2020 23

Rabín Isaac Mayer Wisse. Foto archiv.

NOVÁ PRA�SKÁ PESACHOVÁ HAGADA! Nové vydání èesko-hebrejské verzeNové pra�ské pesachové hagady v pøekla-du zemského rabína E. K. Sidona, který jei autorem výkladu o pøípravách na svátekPesach, a s historickým doslovem Bedøi-cha Noska.

Vydalo nakladatelství Sefer v Prazeroku 2020. 134 stran, doporuèená cena220 Kè, v redakci Rch 150 Kè.

Michal Topor, Daniel ØehákARNE LAURIN (1889�1945). PORTRÉT NOVINÁØE! Monografie detailnì zpracovává v�ech-na období �ivota a díla literárního a vý-tvarného kritika, novináøe, básníka, pøe-kladatele a prozaika, jen� dlouhá létapùsobil jako �éfredaktor èeského, nìmec-ky psaného deníku Prager Presse (viz Ka-lendárium, str. 23).

Vydal Institut pro studium literaturyv Praze roku 2020. 632 stran, doporuèenácena 300 Kè (v institutu 240 Kè).

Tomá� ArndtLÉKÁRNYS DAVIDOVOU HVÌZDOU V ÈASE �OA! Kniha se zabývá osudy �idovských ma-jitelù lékáren a farmaceutù v Èeskosloven-sku v letech 1938�1945. Vychází z jejichprofesního, spoleèenského a sociálníhopostavení pøed druhou svìtovou válkoua sleduje jejich �ivoty bìhem �oa s ohle-dem na odli�nou politickou situaci v rùz-ných èástech zaniklého státu. Autor pøipo-míná rovnì� osudy nìkterých vìdcù nebopodnikatelù ve farmaceutickém prùmyslu.�ivotu nìkterých obìtí i pøe�iv�ích je vì-nován podrobnìj�í výklad, pokud to dovo-lují dochovaná svìdectví. V závìru knihyse autor zabývá situací tìch, kteøí pøe�ili.

Vydalo nakladatelství Academia v Prazeroku 2020. 468 stran, doporuèená cena450 (v e-shopu nakl. 360 Kè).

Asaf GavronSMRT V ZÁDECH! Po Osadì na pahorku vychází v èe�tinìdal�í román souèasného izraelského auto-ra, pøekladatele a rockového hudebníka.Odehrává se v Tel Avivu roku 2003, kdy jedruhá palestinská intifáda v plném proudu,vybuchují izraelské restaurace, tr�i�tì i au-tobusy, armáda tvrdì zakroèuje proti oby-vatelstvu na palestinských územích. Upro-støed v�í té abnormality dva mladí mu�i,vypravìèi Gavronova románu, chtìjí �ítnormálním �ivotem: Izraelec Ejtan pøezdí-vaný Krokodýl, zamìstnanec startupovéfirmy nabízející øe�ení pro úsporu èasu,

jen� se shodou neuvìøitelných náhod ocit-ne u tøí po sobì jdoucích teroristickýchútokù a poka�dé vyvázne, tak�e se stanejakousi národní celebritou proti své vùli;a Palestinec Fahmí, jeho� matka zahynevinou okupace, islamistický d�ihád mu se-bere bratra a on sám se bez velkého nad�e-ní nechá vtáhnout do aktivní teroristickébuòky. Dva nepravdìpodobné, a pøece vì-rohodné osudy se propletou � mimo jinépøi pátrání takøka detektivním po tom, covlastnì dìlal v Tel Avivu jeden z Izraelcùzavra�dìných pøi teroristickém útoku�

Vydalo nakladatelství Pistorius & Ol�an-ská v Pøíbrami roku 2019. Z hebrej�tinypøelo�ila Magdaléna Køí�ová. 304 stran,dop. cena 349 Kè (v e-shopu nakl. 296 Kè).

ZÁHADNÉ POUTO! Do konce dubna lze v Ro�mberskémpaláci (Ústavu �lechtièen) v areálu Pra�-ského hradu nav�tívit výstavu Záhadnépouto mapující vztahy èeského a �idov-ského národa, od prvních zpráv �idovské-ho diplomata v Praze a� po znovunavázánídiplomatických vztahù v roce 1990. Auto-rem výstavy je hebraista R. Øehák, grafic-ky ji pøipravili studenti Západoèeské uni-verzity v Plzni pod vedením ilustrátorkyRenáty Fuèíkové. Vstupné na výstavu èiní60 Kè, vstupenky je nutno zakoupit v ka-várnì v pøízemí (10�17 hodin). Výstavabude dále putovat po Èeské republice.

PØIJDE KÙÒ DO BARU V ROKOKU! Divadlo Rokoko uvádí od bøezna adap-taci románu Pøijde kùò do baru od jedno-ho z nejvýznamnìj�ích souèasných izrael-ských spisovatelù Davida Grossmana. Za

knihu získal v roce 2017 Man Bookerovucenu. Dìj se odehrává v noèním klubu jed-noho bezvýznamného mìsta, kde se stár-noucí stand-up komik Dovík Grünsteinsna�í o nemo�né: pobavit publikum a sou-èasnì se vyrovnat s vlastním �ivotem.V re�ii Martina Èièváka se v hlavní rolipøedstaví Juraj Kukura (info o pøedstave-ních viz www.mestskadivadlaprazska.cz).

FEBIOFEST! V bøeznu a v dubnu se v Praze a v dal-�ích èeských a moravských mìstech koná27. roèník mezinárodního filmového festi-valu Febiofest. Pra�ská pøehlídka probìh-ne ve dnech 19.�27. 3, následují ÈeskéBudìjovice, Hradec Králové, Brno, Pardu-bice atd., celkem 14 mìst. Letos festivalzahrnuje mj. izraelské filmy Mosad, Junc-tion 48 a Norman; nabídne také poslednísnímek re�iséra Romana Polanského �alu-ji! o Dreyfusovì aféøe. Vstupenky na festi-val lze zakoupit od 11. bøezna na webovéstránce febiofest.cz; program je na ník dispozici od 4. bøezna.

ITAMAR BOROCHOVV JAZZDOCKU! Dne 29. bøezna vystoupí v pra�skémJazzdocku pøední izraelský trumpetistaItamar Borochov, jeho� hudba se inspirujetradièními �idovskými melodiemi, severo-africkými rytmy a moderním jazzem.

MONODRAMA WHISTLE VE VR�OVICÍCH! Whistle (Zapískej) je monodrama Jako-ba Buchana, které propùjèuje hlas druhégeneraci pøe�iv�ích a pøibli�uje neviditel-né, ale hluboké rány, které holokaust zane-chal. Hraje Hadar Galronová, v anglickémjazyce s èeskými titulky. Pøedstavení sekoná 25. bøezna od 19.30 ve Vr�ovickémdivadle Mana (www.vrsovickedivadlo.cz).

PALÁC AKROPOLIS! �i�kovský Paláci Akropolis nabízív bøeznu dva koncerty izraelských hostù:14. bøezna zde vystoupí izraelské duoLola Marsh: zpìvaèka Yael Shoshana Co-hen spolu s multiinstrumentalistou GilemLandauem pøedstaví své popové, zvlá�tnìmelancholické melodie.

Dne 31. bøezna vystoupí David �Dudu�Tassa, jeden z nejvýznamnìj�ích izrael-ských rockových hudebníkù. Je zpìvák,pí�e texty, skládá hudbu a produkuje na-hrávky. Kromì úspì�né sólové kariéry v Iz-raeli je Tassa frontmanem uznávané skupi-ny Dudu Tassa and the Kuwaitis, která hrajenová ztvárnìní starých iráckých písní na-psaných a slo�ených Tassovým dìdeèkema prastrýcem (www.palacakropolis.cz).

24 VÌSTNÍK 3/2020

KNIHY VÝSTAVY

UDÁLOSTI

PURIM 5780! �idovská obec Praha zve dne 9. bøeznaod 19.30 do velkého sálu na �idovské rad-nici (Maiselova 18) na purimový kabaret.Èeká vás pestrý program: �ongléøi, artisté,zpìváci, hudebníci a tradièní divadlo. Ve-èerem provází Petra Ernyeiová.

Vstupné: dospìlí 120 Kè, studenti, se-nioøi a k stání 80 Kè, dìti do 15 let zdarma.Vstupenky jsou v prodeji od 2. 3. v poklad-nì �OP (2. patro �idovské radnice) a v denkonání na místì.

KÁVA O PÙL ÈTVRTÉMaiselova 18, velký sál! Ve støedu 18. bøezna k nám zavítá diva-delní a filmová herecká legenda Iva Jan�u-rová. Zavzpomíná na kolegy, které mù�emevidìt u� jen ve filmech pro pamìtníky. ! Ve støedu 25. bøezna pøijde na �Kávu�právnièka Hana Fri�tenská, autorka knihyKa�dému jeho Izrael a tajemnice Rady vlá-dy pro nestátní neziskové organizace.

Kavárna je pøístupná od 14.30 hodin,program zaèíná v 15.30. Pøipravil a mode-ruje Honza Neubauer.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MPMaiselova synagoga (Maiselova 10)! 3. 3. od 18.00: Slova zní zpoza zdí...Koncertní veèer u pøíle�itosti 76 let od vy-vra�dìní terezínského rodinného táborav Osvìtimi. Zazní zhudebnìné texty tere-zínských dìtí v podání studentù, uèitelùa pøátel Gymnázia Pøírodní �kola. Nejendíla Petra Ginze, Hanu�e Hachenburgaa dal�ích vìznìných dìtí, ale také písnìOsvobozeného divadla. Vstup volný.! 11. 3. od 18.00: Diskuse v Maislovce:�idé, socialismus, komunismus. �idé seod 19. století zapojovali do nejrùznìj�íchlevicových hnutí v Evropì i v Americe.Anga�ovali se jako sociální demokraté, od-boroví pøedáci i jako revolucionáøi a ko-munisté. Co je k tomu vedlo? Pozvání pub-licisty Jana Fingerlanda pøijal novináøRádia Svoboda Jefim Fi�tejn, publicistaa dokumentarista Martin Groman a eko-nom Jan Tauber. Vstup volný.! 12. 3. od 19.00: Dechové kvintety / Pra-gue Philharmonia Wind Quintet. Koncertjednoho z pøedních èeských dechovýchkvintetù. Na programu jsou skladby autorùod baroka po souèasnost. Vstupenky lzezakoupit v pøedprodeji v Maiselovì syna-goze, v Informaèním centru muzea (Maise-lova 15, Praha 1), v síti Ticket Art, PragueTicket Office a na webových stránkách�MP. Vstupné 230 Kè, zlevnìné 150 Kè. ! 24. 3. od 19.00 / 7 pm: Maharalské va-riace: �Soud odmítá Bo�í názor�. Pøed-ná�ka Martina Kaufmana (v angliètinì bez

tlumoèení do èe�tiny). Vstup volný. / TheMaharal Variations: ,The Court RejectsGod�s Opinion�. The lecture by MartinKaufmann closely analyses an actual textof one of Maharal�s writings taken froma group of 18 specific theological-Kabbalis-tic articles. Lecture in English. Free entry.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MPAuditorium (Maiselova 15, 3. patro)! Není-li uvedeno jinak, zaèínají progra-my v 18 hodin a je na nì volný vstup.! 5. 3.: Synagogy a melláhy ji�ního Ma-roka. Vesnické synagogy a �idovské ètvrti(melláhy) ji�ního Maroka jsou unikátnímkulturním a architektonickým fenoménem,dokladem koexistence rozdílných kultur.O projektu lokalizace a dokumentace tìch-to objektù, který zahájili studenti a zamìst-nanci FF UK, pohovoøí Tobiá� Smolíka Daniel Ziss z katedry Blízkého východuFF UK. ! 8. 3. od 10 hodin: Nedìlní dílna pro ro-dièe a dìti: Lvíèek Arje slaví Purim (osla-va nejveselej�ího �idovského svátku).Masky vítány! Prohlídka: Staronová syna-goga. Vstupné 50 Kè. ! 19. 3. Skvostný a tradièní Purim v Mea�earim. Jak porozumìt tradiènímu pøíkazupít na Purim tak, abychom nerozeznali po-�ehnaného Mordechaje od prokletého Ha-mana? Jak pochopit sto bran a sto tajemstvísvátku Purim v ortodoxní jeruzalémskéètvrti Mea �earim? Pøedná�ka publicistyJan Neubauera. ! 23. 3.: �idé a husité: Kdo jsou bo�í bo-jovníci? Politické a duchovní dìjiny èeské-ho království ve 14. a 15. století zásadnímzpùsobem poznamenalo husitství. Jaký bylpostoj husitských kazatelù k jejich �idov-ským souèasníkùm a k judaismu obecnì?Jak vnímali �idé vzestup tohoto reformní-ho proudu a jeho nauku? Nejen na tytootázky se otázky zamìøí pøedná�ka Milana�onci z katedry Blízkého východu FF UK. ! 26. 3.: Souèasný izraelský film: Omar.Tøetí èást filmového cyklu s úvodem fil-mové historièky Alice Aronové pøedstavísnímek Omar (Palestina 2013, 96 min).Pøíbìh se odehrává na území palestinskéautonomie, kde bezpeènostní zeï dìlíhlavního hrdinu Omara od jeho osudovélásky Nadji. Emotivní romantický thriller,který v roce 2013 získal Cenu poroty nafilmovém festivalu v Cannes, natoèil oce-òovaný palestinský re�isér Hany Abu-As-sad (1961). V originálním znìní s èeskýmititulky.

! 30. 3.: Vernisá� výstavy: Haredim. Vý-stava fotografií Eli�ky Bla�kové z prostøe-dí jeruzalémské ètvrti Mea �earim. Cílemautorèina projektu bylo nahlédnout do ka�-dodenního �ivota spoleènosti, která má svávlastní pravidla, pro vnìj�í svìt jen tì�kopochopitelná.

ODDÌLENÍ PRO VZDÌLÁVÁNÍ A KULTURU �MP V BRNÌ! Není-li uvedeno jinak, konají se progra-my na adrese tø. Kpt. Jaro�e 3, zaèínajív 17 hodin a vstupné na nì èiní 30 Kè.! 9. 3. bøezna od 17.00, Nezamyslova 27,Brno-�idenice: Nacistická propaganda vefilmu a fotografiích. O sdìlovacích pro-støedcích, které jako významný nástrojslou�ily k upevnìní nacistické moci, pro-mluví historièka �MP Jana �plíchalová. ! 11. 3.: U Bermanù se ráno nejdøívehrálo, a potom teprve snídalo. Pøedná�kahistorièky Marty Leblové pøiblí�í osudoperního pìvce, re�iséra a pedagoga KarlaBermana, od jeho� narození loni uplynulo100 let. ! 15. 3. 10.30, Nezamyslova 27, Brno-�i-denice: Nedìlní dílna pro rodièe s dìtmi:Medvídek Dubi pøed sochou prezidentaOsvoboditele. Dal�í pøíbìh z ateliéru med-vídka Dubiho je vìnován sochaøi OttuGutfreundovi. Vstupné 30 Kè.! 19. 3.: Souèasný izraelský film: Ka-dosh. Filmová teoretièka Alice Aronovápøedstaví film Kadosh (Izrael, Francie1999, 110 min), který zachycuje ultraorto-doxní komunitu �idù a fascinující pøíbìhlásky oèima jednoho z nejvýraznìj�ích iz-raelských re�isérù Amose Gitaie. V origi-nálním znìní s èeskými titulky. ! 23. 3.: �idovská témata a postavy u Ma-rie von Ebner-Eschenbachové, Ferdinandavon Saara a Jakoba Julia Davida. U dvounejvìt�ích realistických autorù z Moravy,Marie von Ebner-Eschenbachové a Ferdi-nanda von Saara, by ètenáø �idovská téma-ta asi neoèekával � a pøece v jejich dílejsou! Profesorka Ingeborg Fialová ve svépøedná�ce pøedstaví nìkolik povídek tìch-to tøí autorù a nabídne obecnìj�í závìryk tématu �idovské asimilace, která na kon-ci 19. a poèátku 20. století hrála podstat-nou roli ve spoleènosti i literatuøe.! 26. 3.: Brány ghetta se otevøely: Terito-riální ghetto. Cyklus pøedná�ek Brány ghet-ta se otevøely se zamìøí na otázku, jak sev pøípadì nìkolika konkrétních �idovskýchkomunit na Moravì projevily dùsledkyemancipace. Historik z �MP Daniel Bará-nek se soustøedí na teritoriální hledisko a napøíkladu Hranic a Lo�tic uká�e, jak se �idéusazovali v pùvodnì køest�anských èástechmìst a jaké dùvody a dùsledky mìla migra-ce �idù z ghett do atraktivnìj�ích mìst.

VÌSTNÍK 3/2020 25

KULTURNÍ POØADY

LAUDEROVY �KOLY! V únoru probìhla konference In mediasres, ji� organizují sami studenti a zvou nani odborníky z rùzných oborù, mj. jadernéfyziky, médií èi psychiatrie. Letos pøi�li doL� napøíklad politolog Michael Roman-cov, moderátorka ÈT Svìtlana Witovskáa psychiatrièka Veronika Andrashenko.! Maturitní ples oktávy a imatrikulaceprimy se koná 13. bøezna 2020. Lístkyjsou k dispozici v sekretariátu �koly.! �ul a �òaps: Dal�í èást setkání zajíma-vých osobností s rodièi L� se koná 6. dub-na od 18 hodin. Úèast pøislíbilo �atomovéduo�: Dana Drábová, pøedsedkynì Státní-ho ústavu pro jadernou bezpeènost, a ra-dio-aktivní øeporyjský patriot a starostaPavel Novotný. Na besedu je nutná regist-race, sledujte web L�, www.lauder.cz.

PURIM PRO DÌTI! Dne 8. bøezna od 14 hodin se na �idov-ské radnici (Maiselova) koná tradièní puri-mová ta�kaøice pro dìti, kterou poøádápra�ská �idovská obec. Promluví pan rabín,uskuteèní se soutì� masek a divadlo, zazpí-vají dìti z Lauderových �kol a mo�ná pøijdei kouzelník� Pøijïte, tì�íme se na vás!

PEÈOVATEL ROKU Z HAGIBORU! Laureátem ceny Peèovatel roku 2019v kategorii pobytových slu�eb se stalFranti�ek Kotil, který pùsobí v DSP Hagi-bor. �Je to ocenìní mé dosavadní práce,ale je tøeba øíct, �e jako jednotlivec bychnemohl vyniknout, pokud bych nebyl èle-nem skvìlého týmu,� prohlásil.

KULTURNÍ PROGRAM HAGIBOR! 18. bøezna od 14.30: Vernisá� výstavy �Obrazy Jany Holubové. ! 24. bøezna od 14.30: Odpolední koncert�ákù SZU� �kola pro radost (Praha-Øepo-ryje).! 29. bøezna od 15.00: Nedìlní odpoledníkoncert � Nikola Zasman (cembalo, spi-net). Výstavy: Co se do Obecních novin neve-�lo � fotografie Petra Balajky; fotografieVladimíra Sonntaga; Kopie slavných ob-razù � práce z dílny Denního centra Hagi-bor; Svìtlo � obrazy Dany Øímanové.

TRÉNINK DLE FEUERSTEINOVY METODY! Sociální oddìlení �OP otevírá skupinupro seniory a osoby se zdravotním posti-�ením, pracující na základì Feuersteinovymetody instrumentálního obohacování. Za-hrnuje trénink pamìti, pozornosti, my�lení,rychlosti zpracovávání informací, emocio-nální seberegulace, vyjadøovacích schop-ností. Reuven Feuerstein (1921�2014) byl

izraelský klinický, vývojový a kognitivnípsycholog, známý pøedev�ím svou teoriío modifikovatelnosti inteligence, kteráøíká, �e inteligence není fixní, ale lze jimìnit. Zájemci, kontaktujte sociální oddì-lení, tel. è. 222 310 951, e-mail: klodnero-vapraksova@kehilaprag.cz.

DOBROÈINNÝ BAZAR! Dne 22. bøezna od 13 do 17 hodin se vevelkém sále �idovské radnice (Maiselova18) koná první dobroèinný bazar jarní-ho a letního obleèení Fondu Marty Cho-dìrové.

Mù�ete se tì�it na bazar obleèení pro dìtii dospìlé, bot, doplòkù, hraèek a dìtskýchkní�ek; prodej nového zbo�í � izraelskýchstøíbrných �perkù, dobrot z pekárny Le Ca-veau, vìcí z Jewish e-shop, sociálního pod-niku Ben Becalel; výborné obèerstvenív Kavárnì Na balkónì; program pro dìti vevìku 3�12 let s madrichim a módní pøehlíd-ku s modely z druhé ruky.! Prodávající: Máte-li zájem, pronajmìtesi za 150 Kè stùl a prodejte vìci, které mo-hou je�tì poslou�it jiným (sortiment vizvý�e). Zbo�í by mìlo být ve výbornémstavu. Stùl si lze rezervovat do 13. bøeznana e-mailu: fondmch@kehilaprag.cz.! Dárci: Darujte své vìci pøímo Fondu M.Chodìrové, jejich prodej pak zajistí dobro-volníci. Pøijímáme max. 20 kusù od jednoho

èlovìka. Darované èisté a zachovalé obleèe-ní (a dal�í) noste ve dnech 13.�18. 3. v dobìod 8 do 16 hodin na sociální oddìlení �OP(Maiselova 18, 2. patro). Bli��í informacezískáte na fondmch@kehilaprag.cz.

Výtì�ek bazaru bude pou�it na podporudìtí ze sociálnì znevýhodnìných �idov-ských rodin. Prosíme ty, kdo bì�nì necho-dí do budovy �OP, L� nebo na Hagibor,aby se z bezpeènostních dùvodù laskavìregistrovali na vý�e uvedeném e-mailu.

VÝSTAVAV JERUZALÉMSKÉ SYNAGOZE! Od 25. bøezna do èervna je v Jeruza-lémské synagoze v Praze pøístupná výsta-va s názvem Schalekovi, støedoevropskárodina. Sto let historie v pìti �ivotech.Nav�tívit ji mù�ete dennì kromì sobota �idovských svátkù od 10 do 17 hodin.

ROTEM MANOR V GALERII HALA C! V Galerii Hala C (Lihovarská 12, Praha9, vstup pøes dvùr) je do konce bøezna pøí-stupna výstava Zapomnìla jsem své heslomladé izraelské umìlkynì Rotem Manor.Její obrazy tvoøí �realitu, která je pestrá,poutavá a propojuje situace, které nemohouv na�em svìtì existovat; záhadu, nerozlu�ti-telné heslo, je� se objevuje na plátnì a po-vzbuzuje diváka, aby rozlu�til tvary, objektya pøíbìhy, které na nìm jsou vyobrazeny�.Výstava je pøístupna dennì 15�19.00.

MARK PODWALV PAMÁTNÍKU TEREZÍN! Dne 26. bøezna ve 14 hodin se ve foyerkina Muzeu ghetta v Terezínì koná vernisá�obrazù amerického malíøe Marka Podwala.Jedná se o cyklus, nazvaný Kadi� pro D¹b-rowu Bia³ostockou, vesnici ve východnímPolsku, odkud pocházela autorova matkaa kterou roku 1941 nacisté srovnali se zemí.Výstava potrvá do konce kvìtna.

KUKÁTKODO (NE)MAN�ELSKÉHO �IVOTA! Ve ètvrtek 26. bøezna od 14 hodin se vevelkém sále pra�ské �idovské radnicekoná prezentace nové kní�ky Zuzany Pe-terové s názvem Kukátko do (ne)man�el-ského �ivota. Novinku uvede herec PetrKostka, zahrají dva pra��tí fla�inetáøi.

KUFR PANA LEDERERA! Dne 26. bøezna od 18 hodin se ve foyerkina Sokol v Nymburku koná autorské ètenípublicisty Jana Jelínka z jeho nové knihyKufr pana Lederera. Patronem kní�ky o osu-du �idovského chlapce od tøicátých let dokonce �edesátých let 20. století je herec a re-�isér Tomá� Töpfer. Vstupné dobrovolné.

26 VÌSTNÍK 3/2020

VÝZVY, ZPRÁVYINZERCE

Mark Podwal: Mìsíc adar.

�NO BRATISLAVAV mesiaci marci oslávia narodeniny: pánFridrich Feldmar � 88 rokov; pani IlonaGuni�ová � 85 rokov; pani Zuzana Herz-ková � 93 rokov; pán Prof. Imrich Chlam-táè � 71 rokov; pán MUDr. Igor Holan �71 rokov; pán MUDr. Pavol Lesný, PhD. �74 rokov; pán RNDr. Jozef Pevný � 85 ro-kov; pán Ing. Tomá� Redlich � 85 rokov;pani MUDr. Anna �everová � 81 rokov;pani Herta Tkadleèková � 89 rokov; pánValerian Trabalka � 78 rokov, a pánIng. Peter Werner � 72 rokov. Prajeme imve¾a zdravia a spokojnosti.

Ad mea veesrim �ana!

�NO BANSKÁ BYSTRICAV mesiaci marci oslávi narodeniny: pánTomá� Geist, nar. 7.3. � 84 rokov; paniMiriam Kurjatková, nar. 13.3. � 79 rokov,a pán Peter Rada, nar. 25.3. � 64 rokov.V�etkým prajeme ve¾a zdravia, spokoj-nosti a pohody.

Ad mea veesrim �ana!

�O BRNOV bøeznu oslaví narozeniny: pan MichaelSamuel Bla�ko, nar. 24. 3. � 27 let; paníZuzana Blau, nar. 30. 3. � 46 let; paní Zu-zana Bojto�ová, nar. 23. 3. � 66 let; paníDagmar Borkovcová, nar. 30. 3. � 64 let;paní Anna Filkuková, nar. 21. 3. � 35 let;paní Tat�ána Filkuková, nar. 13. 3. � 74 let;paní Barbora Freundová, nar. 9. 3. � 32let; Ziv Harel, nar. 3. 3. � 5 let; paní AnnaChaloupka, nar. 26. 3. � 34 let; BarboraMayerová, nar. 7. 3. � 3 roky; paní JanaNejezchlebová, nar. 12. 3. � 73 let; panBoris Barak Selinger, nar. 1. 3. � 64 let;pan Leeron Shaham, nar. 6. 3. � 32 let; panJosef Sinajský, nar. 18. 3. � 69 let; paníKateøina Zapletalová, nar. 11. 3. � 31 let,a paní Milada Zatloukalová, nar. 13. 3. �82 let. Pøejeme v�em pevné zdraví do dal-�ích let.

Ad mea veesrim �ana!

�O KARLOVY VARYV bøeznu oslaví narozeniny: pan Milo�Ka�par, nar. 12.3. � 66 let; pan Pavel Ru-bín, nar. 16.3. � 72 let; paní MUDr. Jarmi-la Weinbergerová, nar. 21.3. � 97 let; paníSylvia Hauznerová, nar. 21.3. � 77 let,a paní Blanka Machatá, nar. 23.3. � 54 let;Pøejeme pevné zdraví a v�e dobré.

Ad mea veesrim �ana!

�NO KO�ICEBlaho�eláme na�im èlenom, ktorí v marcislávia sviatok narodenín: pani ZuzanaBorhyová � 86 rokov; pán Peter Gáti � 74rokov; pán MUDr. Alexander Breiner � 90rokov; pani Viera Dobrovova � 83 rokov;

pani RNDr. Katarína Grunmannová � 76rokov; pán Arno�t Hermel � 69 rokov; pánFranti�ek Hubert � 75 rokov; pán Ján Lef-koviè � 76 rokov; pán Róbert Rozner � 72rokov; pani MUDr. Marta Uhríková � 77rokov; pani RNDr. Vera Veselá � 72 ro-kov; pán MUDr. Ladislav Klein � 72 ro-kov; pán Július Lefkoviè � 73 rokov,a pani MUDr. Judita Lefkovièová � 73 ro-kov. V�etkým prajeme ve¾a zdravia, spo-kojnosti a pohody. Ad mea veesrim �ana!

�O LIBERECV bøeznu oslaví narozeniny paní RenéeDvoøáková, nar. 13.2. � 89 let.

Ad mea veesrim �ana!

�O OLOMOUCV bøeznu oslaví jubileum tito na�i èleno-vé: pan Jan Dreiseitl, nar. 18.3. � 47 let;pan Ludvik Cvrkál, nar. 20.3. � 53 let; Ja-kub Cvrkál, nar. 9.3. � 14 let; paní IvetaForejtová, nar. 8.3. � 47 let; paní Inge Olo-chová, nar. 25.3. � 84 let; pan Ing. Petr Pa-pou�ek, nar. 21.3. � 43 let; sleènaMgr. Olga Poláková, nar. 12.3. � 55 let;pan Ing. Pavel Repper, nar. 28.3. � 88 let;paní Ludmila Unzeitigová, 14.3. � 65 let,a paní Helena Kouøilová, nar. 3.3. � 72 let.V�em jubilantùm pøejeme hodnì zdraví dodal�ích let. Ad mea veesrim �ana!

�O OSTRAVAV bøeznu oslaví narozeniny: paní MajaChlopèíková, nar. 9.3. � 85 let; pan Zde-nìk Jeník, nar. 10.3. � 56 let; pan Ing. Ra-dovan Lasák, nar. 29.3. � 49 let, a pan Ru-dolf Voznica, nar. 23.3. � 64 let.

Ad mea veesrim �ana!

Úmrtí S lítostí oznamujeme, �e dne 10. 2. 2020zemøela ve vìku 92 let paní Vìra Vaòková.

Zichrona livracha!

�O PLZEÒV bøeznu oslaví narozeniny: paní JanaKa�áková � 58 let; paní Monika Kováøová

� 55 let; paní Petra Löwyová � 36 let; paníEva Termerová � 84 let; paní Mirjam Tyd-litátová � 29 let, a sleèna Miriam �áèková� 13 let. V�em na�im jubilantùm pøejemehodnì zdraví, �tìstí a osobní spokojenosti.

Ad mea veesrim �ana!

�O PRAHAV bøeznu oslavují narozeniny: paní VìraDrhová, nar. 29.3. � 82 let; pan Jan Hála,nar. 2.3. � 83 let; paní Anna Hyndráková,nar. 25.3. � 92 let; paní Edita Katzová, nar.22.3. � 104 let; paní Nina Ko�eluhová, nar.4.3. � 87 let; pan Josef Georges Nadjar, nar.7.3. � 81 let; pan Hanu� Riesel, nar. 30.3. �83 let; paní Milu�e Sedláèková, nar. 6.3. �90 let; paní Hana �nejdrová, nar. 26.3. � 83let; pan Viktor Wellemín, nar. 23.3. � 97 let,a pan Vladimír �elezný, nar. 3.3. � 75 let.V�em jubilantùm pøejeme hodnì zdraví,�tìstí a osobní spokojenosti.

Ad mea veesrim �ana!

Úmrtí Je na�í smutnou povinností oznámit, �edne 21. 2. 2020 zemøel ve vìku 89 let panIng. Jaroslav Poskoèil.

Zichrono livracha!

�NO PRE�OVV marci oslavujú: pán Franti�ek Izrael �73 rokov; pani Judita Schvalbová � 84 ro-kov; paní Ing. Zuzana Hrehorèáková � 51rokov, a pán Vladimír Lichtig � 66 rokov.V�etkým jubilantom prajeme z celého srd-ca v�etko najlep�ie, ve¾a zdravia a pohodyv kruhu najbli��ích.

Ad mea veesrim �ana!

�O TEPLICEV bøeznu oslaví narozeniny: pan Tomá�Kredl, nar. 11.3. � 38 let; paní HedvikaMaxová, nar. 20.3. � 79 let; paní VendulkaLátalová, nar. 7.3. � 48 let, a paní Vìra Ve-selá, nar. 7.3. � 72 let.

Ad mea veesrim �ana! Pøeje celá teplic-ká obec.

�NO TRENÈÍNV mesiaci február oslávil svoje narodeni-ny pán Ing. Jozef Beck � 67 rokov.

V marci oslávi pani Ing. Judita Vozáro-vá � 71 rokov. Srdeène im gratulujemea prajeme v�etko dobré.

Ad mea veesrim �ana!

�O ÚSTÍ NAD LABEMV bøeznu oslaví své narozeniny: pan Zde-nìk Kubart, paní Anna ¡Tupková, paní Mo-nika Danielová a paní Bc. Marie ¡Tupková.V�em jmenovaným pøejeme pevné zdravía osobní pohodu.

Ad mea veesrim �ana!

VÌSTNÍK 3/2020 27

ZPRÁVY Z OBCÍ

ÈESKÉ PODÁNÍ K ICCMinisterstvo zahranièí ÈR zaslalo v pùliúnora Mezinárodnímu trestnímu soudu(ICC) v Haagu �ádost, zda by se èeskýstát mohl zúèastnit øízení k situaci v Pales-tinì jako�to �amicus curiae� (pøítel sou-du). Mezinárodní soud zkoumá, jestli máreagovat na obvinìní palestinské stranyz roku 2015, v nìm� tvrdí, �e se Izrael do-pustil na Západním bøehu a v Pásmu Gazyváleèných zloèinù. Pokud by ICC èeskounabídku pøijal, ÈR poskytne soudu cobynestranný subjekt svùj právní názor. V po-dání ministerstvo zahranièí uvedlo, �e celázále�itost je ze správního hlediska proble-matická, nebot��ádost o pro�etøení váleè-ných zloèinù mù�e podat pouze plnìuznaný stát, co� Palestina není.

ÚTOKY Z GAZYV únoru zahájili teroristé palestinského Is-lámského d�ihádu útoky z Gazy na Izraeljako odvetu za zabití jednoho svého èlena,který kladl u hranièního plotu výbu�niny.Na jih zemì dopadly desítky raket, èástz nich zne�kodnil ochranný systém IronDome. Minimálnì jedna raketa dopadlana �kolní høi�tì ve mìstì Sderot.

VÝZVA K AMAZONUOsvìtimské muzeum vyzvalo globální in-ternetový obchod Amazon, aby pøestalprodávat antisemitskou knihu pro dìti. NaAmazonu lze toti� koupit knihu Jedovatáhouba, ji� ve svém antisemitském naklada-telství vydal roku 1938 pøední nìmecký na-cista Julius Streicher. Kniha poslou�ila poválce jako jeden z dùkazù pøed norimber-ským tribunálem, který vydavatele antise-mitského plátku Die Stürmer odsoudil zazloèin proti lidskosti k trestu smrti (k èeské-mu vydání knihy viz str. 2). Amazon zatímstáhl ze své nabídky knihy neonacistù Da-vida Duka èi George Lincolna Rockwella.

VATIKÁNSKÝ ARCHIVHistorici èekají na zaèátek bøezna, kdyVatikán zpøístupní badatelùm archivy, tý-kající se období, kdy jako pape� pùsobilPius II (1939�1958). Jeho osobnost zatímvzbuzuje kontroverze: na základì dosuddostupných materiálù pøevládá kritika zato, �e nedokázal aktivnì vystupovat protinìmeckému nacismu, ani proti deporta-cím �idù. Dle názoru prof. Consonniové,vedoucí studií o holokaustu na Hebrejskéuniverzitì v Jeruzalémì, se pape� nean-ga�oval proto, �e za daleko vìt�í nebezpe-èí ne� nacismus pova�oval komunismus.�Myslím, �e mlèel, proto�e mu to bylo

lhostejné, proto�e ho to nezajímalo. I kdy�vìdci mo�ná zjistí, �e tajnì dìlal více, ne�víme, nemìní to nic na jednom: Jako pa-pe� se mìl veøejnì ozvat. Byla to jeho mo-rální povinnost.�

OSNOVY BEZ KERTÉSZEVláda maïarského premiéra Viktora Or-bána odstranila z doporuèených vzdìláva-cích osnov pro výuku literatury ve �koláchdílo Imreho Kertésze (1929�2016), kterýroku 2002 získal jako první maïarský spi-sovatel Nobelovu cenu. Autor je známpøedev�ím románem Èlovìk bez osudu(è. 2003), v nìm� popsal svou zku�enostz holokaustu a jen� patøil k povinné �kolníèetbì. Nové osnovy dávají prostor auto-rùm ze tøicátých a ètyøicátých let, tvùrcùmdìl plných nostalgie po Velkých Uhráchpøed první svìtovou válkou.

FOTBALOVÁ KONFERENCE Na konci bøezna se na jihozápadì Lon-dýna koná neobvyklá konference: hostíji klub Chelsea na svém stadionu Stam-ford Bridge, jejím partnerem je list Je-rusalem Post. Zúèastní se jí øada izrael-ských a britských politikù, pøedstavitelù�idovské komunity a sportovních osob-

ností; hlavním tématem setkání bude sí-lící antisemitismus a debata o tom, jakmu èelit. Dle údajù bezpeènostní orga-nizace �idovské obce se v loòském rocev Británii událo 1805 antisemitských in-cidentù, co� je o sedm procent více ne�v roce 2018; nemalou mìrou se na nichpodílejí právì fotbaloví fanou�ci.

ZEMØEL KIRK DOUGLASDne 5. února zemøel ve vìku 103 slavnýamerický filmový herec, jen� proslul role-mi v desítkách filmù, mj. Stezky slávy,Spartakus, �ampion, �ízeò po �ivotì èiPekelník. Narodil se roku 1916 v NewYorku jako Issur Danieloviè, syn chudýcha negramotných �idovských imigrantùz oblasti Mohyleva v dne�ním Bìlorusku,kteøí utekli pøed kozáckými pogromy. Prohereckou dráhu se Kirk rozhodl u� vesvých tøinácti letech. Díky sportovnímustipendiu nav�tìvoval Saint LawrenceUniversity a bìhem války slou�il v ame-rickém námoønictvu, hrát zaèal brzy poválce. �idovstvím se zaèal hloubìji zabý-vat v devadesátých letech, poté co pøe�illeteckou havárii. Kdy� mu bylo 83, mìldruhou, �poøádnou� bar micva.

Existuje zajímavá souvislost meziK. Douglasem a nejslavnìj�ím dílem re�i-séra Milo�e Formana Pøelet nad kukaèèímhnízdem: V podstatì právì díky nìmuForman knihu zfilmoval, nebot�K. Doug-las koupil roku 1962 práva na adaptaciKeseyho knihy a nabídl ji èeskému re�isé-rovi, jeho� filmy se mu líbily. Po Forma-novì emigraci nakonec film produkovalDouglasùv syn Michael. (am, ztis.cz)

Vydává Federace �idovských obcí v ÈR, Maiselova18, 110 01 Praha 1, IÈO: 00438341, www.fzo.cz Re-dakce a administrace: Izraelská 1, 130 00 Praha 3, te-lefon/fax 226 235 217, e-mail: roschodes@sefer.cz. Redakce: Alice Marxová (�éfredaktorka), Jiøí Da-níèek. Sekretariát a výtvarná spolupráce: Anna To-má�ková. Vychází mìsíènì, nevy�ádané rukopisy senevracejí. Èíslo indexu 47 680. Distribuci pro pøed-platitele provádí v zastoupení vydavatele spoleènostÈeská po�ta a. s. Objednávky na bezplatné infolinceÈeské po�ty 800 300 302 nebo 954 302 007 (16), pí-semnì na adrese: Èeská po�ta, s. p. oddìlení perio-dického tisku Ol�anská 38/9, 225 99 Praha 3, e-mail:postabo.prstc@cpost.cz. Pøedplatné pro SlovenskoMAGNET press, Slovakia s.r.o. P.O. Box 169, 830 00Bratislava, tel.: 00421-2-67201931-33, fax: 00421-2-67201910 (20,30), e-mail: predplatne@ press.sk. Pøedplatné do zahranièí vyøizuje administrace Ro�chode�. MKÈR E922, ISSN 121074 68. Toto èíslovychází 28. 2. 2020. Cena 20 Kè (0,90 �)

28 VÌSTNÍK 3/2020

ZPRÁVY ZE

SVÌTA

Kirk Douglas na poèátku herecké dráhy. Foto archiv.