Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Ägyptische und griechische Inschriften und Graffiti by Georges Legrain; Friedrich Preisigke;Wilhelm SpiegelbergReview by: K. SvobodaListy filologické / Folia philologica, Roč. 43, Čís. 5 (1916), pp. 343-344Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23444995 .

Accessed: 15/06/2014 09:24

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 185.44.77.62 on Sun, 15 Jun 2014 09:24:57 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Úvahy. 343

Většinu údajů ta sebral Sundwall po prvé, za ostatní vděčí vý zkumům Borghesiovým, Cantarelliovým a Seeekovým.

V poslední stati jedná o senátorském stavu a o finančním

hospodářství v říši. Počet senátorů kolem r. 400 odhaduje na

3000. Soudí tak z analogie počtu 2( 00 senátorů ve východní říši a z Auson. Profess. Burdig. 1,9 mille foro dědit hic iuvenes, bis mille senatus adiecit numero purpureisque togis. Avšak ana

logie tu mnoho neváží a výrok básníkův je nepřesný a snad pře

hnaný. Bohatství senátorů bývalo veliké, podle Olympiodora (zl. 44)

měly nejbohatší rodiny roční příjem 40 centů zlala (Sundwall

píše místo toho v >latinské» měně 41/3 millionů franků) kromě

naturalií. Sundwall pokouší se též určiti příjmy a výdaje státu, o nichž není přímých zpráv. Počítá na osobu ročních daní 5 až

15 franků, což prý vynášelo asi 330, později (kol. r. 450) jen 120 millionů franků. Z toho na 50 milionů spotřebovalo vojsko a asi právě tolik úřady. Ale i odhad daně i počet obyvatelstva

je nejistý, takže celý počet je pochybný. Pravdu má asi v tom, že senátorský stav byl proti ostatním vrstvám nepatrné zatížen

a že stát, nemoha si opatřiti dosti peněz, tím byl přiveden na

mizinu. Závěr ten není nový —

špatným hospodářstvím finanč

ním, jímž byl zničen střední stav, vysvětloval úpadek říše A. Ber

thelot (v E. Lavisse- A. Rambaud, Histoire générale du IVe

siècle à nos jours L, v Paříži 1893, str. 14 η.) —, ale Sund

wall k němu přináší některé nové doklady. Tak i tato kapitola,

stejně jako předcházející, je cenným příspěvkem k římským

dějinám. Κ. Svoboda.

Àgyptische und griechische Inschriften und Graffiti aus den Steinbrtlchen des Gebel Silsile (Oberâgypten) nach den

Zeichnungen von Georges Legrain herausgegeben und bearbeitet

von Friedrich Preisigke und Wilhelm Spiegelberg. Strassburg

1915, K. J. Trilbner. 24 str. a 24 tab. Za 20 mk.

Francouzský archaeolog Legrain okreslil v lomech gebel

silsilských v horním Egyptě (sev. od Assuanu) řadu řeckých i egyptských nápisů a vyrytých obrázků (celkem 306 čísel) a

odevzdal r. 1911 Spiegelbergovi, aby je uveřejnil. Ten, ač vy

pukla zatím válka, splnil jeho přání : sám zpracoval egyptské ná

pisy, kdežto řecké vydal Preisigke. O kresbách vyložil Spiegel berg stručně v úvodě, jen pokud napomáhají k porozumění ná

pisů. Některé z primitivních obrazů zvířat (koňů a krav) pokládá za předhistorické ; je-li tomu tak, pak se nikterak nevyrovnají

známým kresbám z kamenné doby, objeveným v jeskyních ev

ropských. Ostatní kresby náležejí většinou do první doby císař

ské jako nápisy a mají skoro vesměs význam náboženský, zob

razujíce oltáře, obětní desky a nádoby, attributy bohů, zvířata

jim posvátná atd. Nejčastější jest symbol označující život. Polo žen jsa vedle jména znamená asi : duše jeho žij před bohem

This content downloaded from 185.44.77.62 on Sun, 15 Jun 2014 09:24:57 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

344 Úvahy.

Osirisem ! Skutečně také praví často egyptské nápisy : » Jeho krásné

jméno (a tím i duše) trvá před bohem.« A týž účel — zajistiti posmrtný život —

měly zajisté i řecké nápisy, znějící většinou:

το προσκύνημα (pocta) Ν. Ν. Poučné je č. 92, kde pod řeckým textem To προσκύνημα Πετεχνοϋμις Άρπαησις se čte egypt

ský: »Krásné jméno Petechnumise, syna Harpaesisova, trvá zde

až na věky.« Pak porozumíme i nakresleným symbolům: oltář,

desky, konvice mají sloužiti obětem za zemřelého. Také loď, jež

je velmi často zobrazena — někdy má jako řecké lodi na svém

konci αφλαστον (srv. Listy fil. XLIII, 1916, str. 73) —, vzta

huje se k posmrtnému životu a není, jak myslí Sp. (str. 5),

pouhý »profanní obraz«. Po ní má dojeti duše zemřelého do

podsvětí (G. Maspero, L'archéologie égyptienne, v Paříži 1887, str. 119 n. a 156). Proto nesprávně vykládá o č. 251, kde jméno

je psáno přes lodní plachtu, že tu jde o plavce. Právě tak strom

(č. 47), jejž pokládá (na uv. in.) za »profanní obraz» palmy, je asi spolu s jinými (č. 51, 54, 63 a j.), které prohlašuje za ky tice (str. 4), strom podsvětní, v jehož stínu duše odpočívá (H.

Brugsch, Religion u. Mythologie der alten Aegypter, v Lipsku

1888, str. 172 n.). O nápisech nezbývá již mnoho co říci. Z egyptských ně

kolik hieroglyfů je z doby »nové říše«, ostatní demotické jsou z doby císařské. Kromě jediného, který vytýká výšku vody vy

stouplého Nilu, vesměs týkají se posmrtného života. Řecké ná

pisy, z nichž některé byly uveřejněny již dříve, jsou datovány

podle císaře Augusta a Tiberia. G. 28 má datum: 20. dne mě

síce Φ]αώφι 44. roku panování Augustova, t. j. 17. října r. 14

po K.r. Ale tehdy byl již císař mrtev (zemřel 19. srpna); nedo

šla tedy ještě do jižního Egypta zpráva o jeho smrti. Tento ná

pis obsahuje věnování Isidě, na dvou nápisech (č. 201 a 202) čteme χαΐρε se jménem, na všech ostatních jméno obyčejně se slovem το προσκύνημα. Vlastní jména jsou původu egyptského i řeckého. Na konci isou sestavena v indexu, právě tak iako

jména bohů, míst, zaměstnání a data. Κ. Svoboda.

Griechenland, Landschaften und Bauten. Schilderungen deutscher Reisender herausgegeben von Ernst Beisinger. V Lipsku 1916, Insel-Verlag. 88 str. a 88 obr. na tab. 4° Kart. za 4 mk.

Jak vydavatel vypravuje v předmluvě, bylo jeho účelem

učinili širším kruhům přístupny fotografické snímky, které r. 1910 k přání řecké vlády pořídil vládní stavitel v. Liipke z král. pru ského měřického ústavu v Berlíně. Tyto velmi zdařilé fotografie

týkají se především staveb, proto uznal vydavatel za potřebné

doplniti je obrazy krajin ze všech končin ftecka; při tom byl mu

nápomocen prof. Karo, t. č. první sekretář německého archaeol. ústavu v Athénách. Tak vznikla druhá polovice této vkusně upra vené knihy.

This content downloaded from 185.44.77.62 on Sun, 15 Jun 2014 09:24:57 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions