5
Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague Neue deutsche Ausgrabungen. (Deutschtum und Ausland 23/24) by Gerhart Rodenwaldt; Archäologische Entdeckungen im 20. Jahrhundert by Friedrich von Oppeln-Bronikowski Review by: K. Svoboda Listy filologické / Folia philologica, Roč. 60, Čís. 2/3 (1933), pp. 245-248 Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague Stable URL: http://www.jstor.org/stable/23455748 . Accessed: 15/06/2014 04:37 Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at . http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp . JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range of content in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new forms of scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected]. . Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague is collaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica. http://www.jstor.org This content downloaded from 195.34.79.101 on Sun, 15 Jun 2014 04:37:40 AM All use subject to JSTOR Terms and Conditions

Neue deutsche Ausgrabungen. (Deutschtum und Ausland 23/24)by Gerhart Rodenwaldt;Archäologische Entdeckungen im 20. Jahrhundertby Friedrich von Oppeln-Bronikowski

Embed Size (px)

Citation preview

Page 1: Neue deutsche Ausgrabungen. (Deutschtum und Ausland 23/24)by Gerhart Rodenwaldt;Archäologische Entdeckungen im 20. Jahrhundertby Friedrich von Oppeln-Bronikowski

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Neue deutsche Ausgrabungen. (Deutschtum und Ausland 23/24) by Gerhart Rodenwaldt;Archäologische Entdeckungen im 20. Jahrhundert by Friedrich von Oppeln-BronikowskiReview by: K. SvobodaListy filologické / Folia philologica, Roč. 60, Čís. 2/3 (1933), pp. 245-248Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23455748 .

Accessed: 15/06/2014 04:37

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected].

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 195.34.79.101 on Sun, 15 Jun 2014 04:37:40 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 2: Neue deutsche Ausgrabungen. (Deutschtum und Ausland 23/24)by Gerhart Rodenwaldt;Archäologische Entdeckungen im 20. Jahrhundertby Friedrich von Oppeln-Bronikowski

Úvahy. 245

Úvahy. Neue deutsche Ausgrabungen. Herausgegeben von Prof.

Dr. Gerhart Rodenwaldt. (Deutschtum und Ausland 23/24) Miinster i. W. 1930, Aschendorff. Str. XI a 277, 3 příl., 27 obr. a 37 tab. Cena 12 RM.

Friedrich von Oppeln-Bronikowski: Archáologische Ent

deckungen im 20. Jahrhundert. Berlin 1931, H. Keller. Str. 167 a 40 obr. Cena 4 RM.

Oprávněnou chloubou předválečného Německa byly jeho rozsáhlé, odborně prováděné a bohatými výsledky odměněné

archeologické výkopy; uplatňoval se při nich stejně vědecký, technický a hospodářský rozkvět říše jako její politický vliv. Válkou a poválečným rozvratem hospodářským byla tato čin

nost ochromena, ale ne úplně: za války vedlo leckde kopání zá

kopů к archeologickým nálezům a v obsazených územích byly

památky měřeny, fotografovány a ovšem, pokud bylo možno,

i odváženy. A brzy po válce cizí pomocí, hlavně americkou, po dařilo se pokračovati v začatých výkopech a zahájiti též výkopy nové. O této činnosti posledních let podává zprávu dílo ,,Neue

deutsche Ausgrabungen", ale neomezuje se přesně na ona léta,

nýbrž hledí i к dřívějším výkopům, pokud na ně nové výkopy navazují. Vzniklo společnou prací asi třiceti různých archeologů, kteří podávají většinou zprávy o vlastních výkopech. Tato roz

manitost způsobila sice značnou nejednotnost — rozsah pří

spěvků nebývá úměrný významu výkopů, někdy se hledí к star

ším dobám, někdy jen к posledním letům a někdy i к pracím neněmeckým

— ale tento nedostatek je vyvážen bohatstvím

osobních zkušeností různých výkopců, kteří nepopisují jen vý

těžky s^é práce, nýbrž i její způsob, techniku. Dílo je rozděleno ve dvě části, jednající o výkopech mimo Německo a výkopech na německé půdě, a přihlíží к výkopům antickým, východním i к nálezům, objasňujícím německou prehistorii a raný středo

věk. S tímto širokým pojetím lze souhlasiti, neboť všechny vý

kopy jsou si příbuzný nejen technikou, nýbrž leckdy i látkou:

pod římskými stavbami v Německu se nacházejí stavby keltské,

středověké stavby napodobovaly antické atd. My si ovšem

všimneme hlavně příspěvků, jež se týkají antických nálezů. V úvodním článku nastiňuje předseda Archeologického

ústavu německé říše, G. Rodenwaldt, vývoj výkopné práce od

renesance; ukazuje tu, jak se výkopy šíří z antických zemí na

celý téměř svět, jak se z antických vrstev postupuje do hlubších, starších i do vyšších, pozdějších a jak místo bohatých nálezů, o něž usilovali dřívější výkopci, se nyní usiluje spíše o poznání sta-, vebního a vůbec kulturního vývoje odkopávaného místa. Na tento úvod navazuje příspěvek A. v. Gerkanův, líčící názorně na pří

13

This content downloaded from 195.34.79.101 on Sun, 15 Jun 2014 04:37:40 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 3: Neue deutsche Ausgrabungen. (Deutschtum und Ausland 23/24)by Gerhart Rodenwaldt;Archäologische Entdeckungen im 20. Jahrhundertby Friedrich von Oppeln-Bronikowski

246 Úvahy.

kladu města Knidu, jak se odkopává antické město. Stručný přehled nových německých výkopů v oblasti řeckého světa

podává E. Buschor a podobný přehled, částečně s ním se křížící, o Malé Asii dává M. Schede, ale hledí i к památkám neřeckým, hlavně chetským.

O jednotlivých důležitějších výkopech pak pojednávají po drobněji různí archeologové. A. Brueckner líčí nové práce v athénském Kerameiku, při nichž byla odkryta část hradeb a budova, ve které se připravovaly slavnostní průvody. Výkopy v Kerameiku zabírají dobu asi od r. 1000 př. Kr. až do doby byzantské. G. Karo mluví o výkopech v Tiryntu, jež navázaly na starší práce Schliemannovy. Zjištěna při nich různá osídlení od 3. tisíciletí př. Kr. do konce doby mykenské. Dlouhý vývoj kulturní od 1. pol. 3. tisíciletí až do dob historických lze sledo vati též na Aigině dík výkopům, jež popisuje G. Welter a jimiž pokračují němečtí archeologové na dráze zahájené již před sto lety (r. 1811 vykopal Haller aiginské štíty). Na Samu bylo sle dováno sídlení od mladší doby kamenné přes bronzovou do dob

historických a až do středního věku. O příslušných výkopech, jejichž středem byl starý chrám Heřin, pojednává Buschor. Th. Wiegand popisuje výkopy v Pergamu, jež nyní řídí; jeho předchůdci byli K. Humann a A. Conze. V poslední době byly odkryty na vrchole hradu rozsáhlé sýpky a opodál města po

svátný okres Asklepiův. Rakouské výkopy v Efesu, konané před válkou i po válce, popisuje J. Keil; nově byly odkryty zbytky staroionského města, nymfaion a gymnasion z doby císařské a

starokřesťanské pohřebiště i chrámy. Schede líčí práce v Ankyře a v Aizanech (ve Frygii): při oněch odhaleny základy chrámu Augustova, proslulého svým nápisem, při těchto prozkoumány

zříceniny chrámu z II. stol. po Kr. Ostatní zprávy první části

se týkají památek neantických: W. Andrae jedná o Mesopotamii, Welter, A. M. Schneider a A. E. Maděr o Palestině a H. Junker o Egyptě. I tu se leccos dotýká klasické archeologie: tak na pa lestinské hoře Garizim byly nalezeny zbytky svatyně helle

nistické i římské a u Hebronu zbytky staveb Heroda Vel. a

Hadriana. Druhou cast knihy, věnovanou nálezům na domácí pude,

zahajuje C. Schuchhardt článkem, v němž vytýká čtverý hlavní úkol německé prehistorie: na první místo klade další zkoumání římského limitu a za další úkoly prohlašuje prozkoumání krá

lovských tvrzí (curtes regiae), zřízených Karlem Vel. proti Sasům, pak zkoumání t. ř. lužické kultury a konečně rozřešení otázky o původu indoevropských národů. Pokud se týče posledních dvou úkolů, pokládá sám lužickou vzdělanost rozhodně za germánskou — v tom s ním nesouhlasí ani mnozí němečtí badatelé — a v sou

vislosti s tím prohlašuje Germány za praobyvatele Německa. Klasického archeologa zajímají v této části knihy četné zprávy

14

This content downloaded from 195.34.79.101 on Sun, 15 Jun 2014 04:37:40 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 4: Neue deutsche Ausgrabungen. (Deutschtum und Ausland 23/24)by Gerhart Rodenwaldt;Archäologische Entdeckungen im 20. Jahrhundertby Friedrich von Oppeln-Bronikowski

Ovahy. 247

0 výkopech v oblasti římského limitu, jež navazují na jeho sou stavné zkoumání na konci XIX. stol. Tak H. Lehner popsal výkopy stálého římského tábora Vetera u Xanten (u dol. Rýna). Tento tábor byl určen pro dvě legie a měřil 60 ha; z jeho staveb, pocházejících většinou z doby Neronovy, bylo dosud odkopáno rozsáhlé praetorium, příbytky důstojníků, domy vojáků atd. Praetorium a domy důstojníků byly zbudovány z cihel a ka mene, zcela podle jižních vzorů; mnohem ledabylejší bylo opev nění tábora. Zbytky několika táborů z různých dob byly na

lezeny u Haltern (ve Vestfálsku); podle zprávy A. Stierenovy byly dosud odkryty domy důstojníků a vojáků, nemocnice a j. G. Bersu jedná o výkopech římského kastelu u Altrip (= alta

ripa, u stř. Rýna); tvrz měla půdorys lichoběžníku a byla ne

obyčejně důmyslně opevněna. Neméně zajímavé jsou výkopy římských dvorců (villa rustica) u Mayenu (u Koblenze) a v těsné blízkosti Kolína n. R., jež popisuje F. Oelmann a F. Fremers dorf. Na prvém místě byly zjištěny stopy sedmi sídlení nad sebou: nad prostými chatami keltskými s kulturou latenskou

vznikaly postupně římské statky, poslední rozsáhlý s hlavní budovou i četnými stavbami vedlejšími. Na druhém místě bylo rozlišeno šest stavebních období. Bohatou kořist přinesly také

poválečné výkopy v Trevíru, o nichž jedná S. Loeschcke: v údolí Altbachu odkryt posvátný okrsek a v něm asi 40 chrámků po římštěných bohů keltských i germánských a boha Mithry, dále divadlo, vodoyody, domy atd. U města Kemptenu (v j. Bavor

sku) byly nalezeny zbytky římského města Cambodunum, za loženého Tiberiem na místě staršího města keltského. Při vý kopech, o nichž jedná P. Reinecke, odkryto fórum, lázně, hlavní 1 vedlejší ulice, soukromé domy atd. Všecky tyto výkopy jsou pozoruhodný nejen svými výtěžky, nýbrž i svou technikou:

bylo vždy kopáno hluboko, na samou skálu, a při tom byl co

nejpečlivěji zkoumán časový sled staveb. Aby se zjistily zbytky starších staveb, bývaly prořezávány zachované zdi a vždy byly

pečlivě hledány stopy po kolech, zaražených do země. Pro doko

nalou techniku zaujmou klasického archeologa též zprávy o vý

kopech, netýkajících se přímo antiky. Sahají od starší doby kamenné do středního věku: F. Birkner líčí výzkum bavorských

jeskyň, G. Bersu jedná o výkopech na Goldbergu u Nórdlingen, kde odkryty zbytky několika sídlení, počínaje mladší dobou kamennou, A. Kiekebusch popisuje odkopání celé vesnice z doby bronzové u Buchu (u Berlína): domy mají čtyřúhelný půdorys, zpravidla obdélný, a skládají se z hlavní síně s ohništěm a síně

vedlejší; je to půdorys obdobný domu mykenskému. F. Kutsch

popisuje vykopané opevnění na Heunsteinu v Nassavsku, jež bylo namířeno proti Římanům, W. Unverzagt podává výsledky soustavných výkopů na hradištích, převážně slovanských, v sev.

a vých. Německu, a Schuchhardt jedná přehledně o íránských, 15

This content downloaded from 195.34.79.101 on Sun, 15 Jun 2014 04:37:40 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Page 5: Neue deutsche Ausgrabungen. (Deutschtum und Ausland 23/24)by Gerhart Rodenwaldt;Archäologische Entdeckungen im 20. Jahrhundertby Friedrich von Oppeln-Bronikowski

248 Úvahy.

saských a slovanských hradištích. Konečně J. Vonderau líčí,

jak pod románskou basilikou v Hersfeldu (v Hessensku) byly nalezeny zbytky starších staveb z VIII. stol. po Kr., a Ch. Rauch

jedná o paláci Karla Vel. v Ingelheimu (u stř. Rýna); všecky tyto stavby vykazují římské vlivy.

S obsahem knihy ,,Neue deutsche Ausgrabungen" se částečně kříží a částečně jej doplňuje knížka německého spisovatele Oppeln-Bronikowského „Archaologische Entdeckungen im 20. Jahrhundert". Bohužel jej doplňuje nedokonale: spisovatel chce sice jednati o výkopech všech národů a ukázati jednotu mezi národní práce archeologické, ale větší část své knihy věnuje pracím německým. Tak z výkopů na antické půdě uvádí asi dvacet německých a z cizích jen italské výkopy v Ostii, na cí

sařských fórech v Římě, v Pompejích, Herculaneu, Leptidě a

Kyreně, pak švédské výkopy v Midei (u Nauplie) a F. Cumon

tovy nálezy v Europu (u Eufratu). Nemluví tedy o výkopech kretských, protože jsou prý obecně známy (10), ani o francouz

ských pracích na Delu a v Delfech, britských ve Spartě, ame

rických v Korintě atd. Německý podíl zdůrazňuje, byť ne v té míře, též při výkopech mimo antickou oblast, v přední Asii a

Egyptě, a obšírně jedná o nálezech, týkajících se německé pre historie. Slovanského čtenáře tu zaujmou zprávy o výkopech domnělé Retry u Feldbergu v Mecklenbursku, dále Arkony, Kořenice (Garz na Rujáně), Vinety a Opolí. O jednotlivých vý kopech vykládá spisovatel jasně, opíraje se o hojnou literaturu, uvedenou v poznámkách. Odchylně od prvého díla klade větší

váhu na nálezy než na výkopné metody. Nálezy zasazuje do

rámce vzdělanosti toho neb onoho národa a opět a opět vytýká souvislost vzdělaností východních a západních, starých a nových. Své neodbornictví prozrazuje některými unáhlenými úsudky, na př. Tocharům a Libyům přičítá indoevropský původ, poně vadž mají plavé vlasy a modré oči (34, 65), a bez výhrady při jímá pochybné výklady H. Schraderovy o Feidiovi (94). Nehle díme-li к pěkným obrazům, nemůže se jeho kniha nijak srov

nává ti s důkladným dílem A. Michaelisovým „Die archaologi schen Entdeckungen des neunzehnten Jahrhunderts", na něž

svým predmetem navazuje. К. Svoboda.

гб

This content downloaded from 195.34.79.101 on Sun, 15 Jun 2014 04:37:40 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions