Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Die historischen Personennamen des Griechischen bis zur Kaiserzeit by Friedrich Bechtel;Namenstudien by Friedrich BechtelReview by: K. SvobodaListy filologické / Folia philologica, Roč. 46, Čís. 1 (1919), pp. 51-53Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23448977 .

Accessed: 15/06/2014 03:16

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 185.2.32.121 on Sun, 15 Jun 2014 03:16:38 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Úvahy. Ht

niti se ještě aspoň o tom. že v Egyptě jeví se velmi názorné, jak

bylo křesťanství náboženstvím utiskovaných. Ptolemaiovci i císa

řové římští udržovali domorodé obyvatelstvo egyptské v tnhém

ppdručíj Koptové byli nejnižší vrstvou obyvatelstva. Ani zákon

Garacallův z r. 212 po Kr. jim nepřinesl úlevy, poněvadž zůstali

i na dále dediticii a nedostali občanského práva římského; pouze kasta kněžská méla z něho prospěch. Převrat způsobilo teprve

křesťanství, jež pomohlo kpptštině k samostatnosti a zbavilo

Egypťany do jisté toíry tlaku přemocné kultury řecké.

Tato druhá část knihy Schubartovy podává látku již známot},

opírajíc se o práce předchůdců, tak v líčení života hospodář ského o Wilckena a Rostovceva, ve zpracování práva o Mitteise

a Partsche, v nástinu zřízení za doby císařské o Mommsena,

Wilckena, Rostovceva a Steina. Literatury nevyčerpává úplně —

tak na př. co se týče autorství historického zlomku o Λαοδί

κειος πόλεμος, chybí zmínka o tom, že se nyní Wilcken sám

(v Hermu 1914) rozhoduje pro Ptolemaia III. — a mnoha problémů se jen dotýká, a to v poznámkách za jednotlivými statěmi; zde se

kromě poukazu na otázky dosud nerozřešené a kromě literatury

uvádějí též prameny ve výboru. Avšak kniha má také své před

nosti, z nichž přední , jest, že první její část jest doplňkem k dě

jinám řecké literatury všech dob, zpracovávajíc všechny papyry

literární, asi pětinu všech nalezených papyrů; mimo to podává

příležitostné ukázky a zprávy o obsahu z papyrů dosud ne

otištěných, tak zejména z velikého papyru berlínského (γνώμιαν τον Ιδιον λόγον). Látka jest zpracována se všech hledisk tak

důkladně, že kniha Schubartova jest vedle díla Mittçisova a

Wilckenova, jež ji ovšem předčí rozsahem, nejlepším souborným dílem o řeckých papyrech; podává nejen spolehlivé poučení za

čátečníku, nýbrž jest i pro badatele praktickou příručkou, v níž

najde v jednotlivostech leccos nového.

Vítanou přílohou jest seznam všech literárních papyrů, při

pojený v, kapitole dvacáté. Kniha jest zakončena seznamem nej

důležitějšíeh publikací a pomůcek, věcným rejstříkem německým a řeckým a sedmi tabulkami, kdež jsou zobrazeny ukázky písma,

pçpci náčiní, mince, roucha, dva portréty mumií a půdorysy

egyptských domů. Vnější úprava knihy co se týče papíru a tiská

jeví až příliš stopy dlouhé války. Ant.. Kolář.

Friedrich Bechtel : Die historischen Personennamen des Griechischen bis zur Kaiserzeit. v Halle η. S. 1917, M. Nieirieyer. Str. XVI a 637. Za 28 rhk.

Týž: Namenstlldien. v Halle .1917, M. Niemeyer. Str. III a 48. Za 2 mk.

Řecká jména osobní počal zkoumati soustavně A. Fick

(Die griechischen Personennamen, v Gottinkách 1874)., V, jeho stopách kráčí jeho žák Bechtel, jenž mu pomáhal při 2. vydání

4*

This content downloaded from 185.2.32.121 on Sun, 15 Jun 2014 03:16:38 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

52 Úvahy.

uvedeného spisu (1894;) a sám sebral a vyložil ženská jména attická (Die attischen Frauennamen, v Gottinkách 1902). V no

vém rozsáhlém díle (Die historischen Personennamen) sestavuje a stručně vysvětluje řecká jména mužská. Ne všechna: nepři hlíží k památkám doby císařské a vylučuje úplně jména bohů,

většinou nejasná. Jména heroů, jež jsou tvořena zpravidla tak

jako jména historická, sice zaznamenává, ale bez dokladů. Hlav

ním pramenem byly mu nápisy a mince. Méně hledí k památ kám literárním, neprávem. Proto hledáme u něho marně jméno

Epirnenidovo, Thukydidovo, Panaitiovo a j., proto uvádí Sofoklea

z III. stol., Hippiu z II. stol., oba z Eretrie, ale nikoliv starší

známé osoby stejného jména. Uvádí vždy jen jeden doklad, místo

a čas. Jako v starších svých sbírkách sestavuje jména do dvou

oddílů. V prvém jsou jména složená, plná i zkrácená, jako

Ζεύξιππος, Ζεύξις. Jsou uváděna podle obou svých části, na

druhém místě bez dokladu. Pozoruhodné je přemísťování částí, íia př. Κρηόδαμος

— Δαμόκριτος, Νίκιππος

— Ίππάνικος. Ve

jmeneeh osob příbuzných objevují se často stejné prvky, na př.

Άγα&όνικος 'Ayaïïoστράτοv, Άντίβονλος Άμφιβούλου. Ně

která jména vysvětluje Bechtel vhodně místy básníků: Έλκε

βία, srov. Eur. Orest. 206 βίοτον... εις τον αΐεν ελκω χρόνον, nebo Έργαμένης, srov. Pind. Nem. 11, 45 εργα τε πολλά

μενοινώντες. Jména Βλέπων, "Επαινος, Κέρδος, Πλούτος

pokládá zbytečně za zkrácená ze složených. Jména ta patří do

druhého oddílu, obsahujícího jména jednoduchá. Jsou seřaděna

podle svého významu; označují lidský věk (na př. Τέρων), čá*t

těla (Κέφαλος), vlastnost tělesnou nebo duševní (Στράβων.

Βίαιος), stav ('Έφορος), slavnost (Λήναιος), vlastnictví boží

(Απολλώνιος), původ od boha ('Ασκλαπιάδης) nebo — m.eto

nymií — boha samého ("Εσπερος), heroa (Τυδεύς). zvíře (ΆρκτΙ

νος), rostlinu (Δάφνος) atd. V samostatném doplňku (Namenstudien) jedná spis. po

drobně o některých (asi 60) jmeneeh; to, co v hlavním díle jen

naznačil, vykládá obšírněji. Jednak tu opravuje nesprávná čtení

některých jmen na mincích a nápisech, jednak vysvětluje původ

různých jmen. Jméno Θευκυλίδης výkládá správně rozlišením,

pro něž nebylo dosud dokladu (á—<5), z Θευκνδίδης. Méně jistý je výklad jména Κρώμαχος přesmyknutím z Κώμαρχος. Z jmen

Άμφήριτος a Άνήριτος (hom. άμφήριστος) usuzuje, že vedle

slovesa ερίζω bylo též ερίω. Podle jména Άρητάδης soudí, že

se skloňovalo též "Αρης, "Αρητος. Z jména Καλλιπάτειρα vy

suzuje, že místo εύπατέρεια má se čisti η Homera (Z 292, A 235, χ 227) ήϋπάτειρα (srov. ληϊβότειρα, δμήτειρα). Jména

Κύναργος, Γόργαι&ος, Λνκαι&ος jsou důkazem, že i v řečtině

byly srovnávací složeniny (rychlý jako pes, zářící jako Gorgo) luk jako v indštině. Delské jméno Χαρίστιος (srov. Θαργήλιος) nasvědčuje, že byla slavnost Χαρίστια, jejíž jméno se zachovalo

This content downloaded from 185.2.32.121 on Sun, 15 Jun 2014 03:16:38 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Úvahy. 53

v římském kalendáři jako Caristia. Tak skýtají osobní jména

poučení grammatikovi i dějepisci. Κ. Svoboda.

Dr. A. Frinta: Náboženské názvosloví československé. Jazykozpytný rozbor s doklady z naší reformační literatury. V Praze 1918 (na obálce 1919). Nákladem Comenia. Str. XXX

a 80. Za 4 K.

Myšlenka probrati a vyložiti náboženské názvosloví české

je zajisté velmi dobrá. Neboť sledovati vývoj výrazových pro středků vztahujících se k určitému oboru představ vždycky je velmi poučné a důležité; jde-li pak o obor, jenž tak dlouho a

tak hluboce ovládal myšleni nejen duchovních vůdců národa

našeho, nýbrž i jeho nejširších vrstev, je věc tím důležitější a

významnější. Je zajisté zajímavé sledovati, jak vyjadřovány pojmy života náboženského se týkající v době nejstarší, jak se termino

logie ta vyvíjela a časem ustalovala, až dospěla stavn nynějšího. V celém tomto rozsahu zvolené thema Frinta ve svém spisku

nezpracoval. Vytkl si úkol menší: obírá se jen výrazy dosud

žijícími a ani těch všech nepojal ve svůj spisek; vynechal

přijatá jména vlastní i zřejmé latinská (po případě řecko-latinská) slova výhradně římsko-katolické terminologie, jakož i filosofické

a ethické terminy, jejichž původ souvisí sice s biblí nebo kultem,

jež však nemají nyní již významu náboženského (str. VI). S ob

mezením tímto spřátelujeme se dost neradi. Proti tomu, že

spisovatel obírá se jen nynějším názvoslovím náboženským, nelze

ovšem nic namítat, ale není zajisté neskromné žádat, aby zpra cováno bylo názvosloví to všechno. A i při obmezení, které auktor

své práci vytkl, je dost výrazů, které v jeho seznam pojaty být

měly. Neboť vykládá-li se o slově opat, smím také očekávat

výklad o slově převor, vykládá-li se o slově hřbitov, krchov, sic.

cinter, bylo by na místě také pojednati o slově pochovali, po chovávali (stá. také schovafá), mluví-li se o slově páter, mělo se

také promluvit o slově pastor, vedle neděle, pondělí a soboty mohlo být také osvětleno pojmenování ostatních dní v týdnu, je-li tu výklad o slově páteř (staročeském, v češtině nové ho není), tím spíše mělo být vyloženo o výrazích otčenáš, zdrávas, desa

tero, vedle spasiti mělo se také vyložiti satratiti a tak podobně

bych rád viděl mezi vykládanými výrazy na př. hromnice, po

pelec (popeleční středa), suché dni, křížové dni, kůr, podo benství, boží muka, socha, adjektiva blažený, velebný (velebný pán, velebná svátost), všemohoucí, vševědoucí nebo sloveso

oddávali a j. Výklad o jednotlivých výrazech náboženské naší terminologie

podává Frinta v pořádku abecedním (celkem 116 hesel); přeil tímto seznamem slov v části úvodní vykládá se, především podle

Jagítíe a Novotného, o počátcích křesťanství u Slovanů a u nás

a předvádí se tak půda. z níž náboženské naše názvosloví vy

This content downloaded from 185.2.32.121 on Sun, 15 Jun 2014 03:16:38 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions