Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Litauisches Lesebuch by Alexander KurschatReview by: Oldřich HujerListy filologické / Folia philologica, Roč. 41, Čís. 2 (1914), pp. 146-147Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23444446 .

Accessed: 10/06/2014 17:24

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 91.229.229.36 on Tue, 10 Jun 2014 17:24:06 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

146 Úvahy.

znamenává »der Steinmetz, ein Vogel«, byla by snad na místě

poznámka, že v uvedené sbírce >Lietuviu pasakos» se pták, jenž nechtěl stavětí řeky, jmenuje pieslys, a že se v poznámce k to

muto místu tlumočí slovo pieslys = peslys, antukytis, kultupis.

Buga ve slovníku k těmto povídkám překládá slovo pieslys rus

kým ,KaHfl'. Oldřich Hujer.

Alexander Kurschat: Litauisches Lesebuch. Beilage zum Jahresberieht des Kgl. Gymnasiums zu Tilsit 1911, 1912, 1913

Str. 316. Za 3 25 mk.

Čítanka tato myšlena je především jako citaci kniha pra litevské žáky studující na německém gymnasiu v Tilži, při němž

je zřízeno od r. 1844 jedenáct stipendií pro studenty litevské

národnosti, a má nahraditi delší dobu již rozebranou podobnou knihu R. Jacobyho (Litauische Chrestomathie zurn Schulgebrauch,.

1880). Již z tohoto účelu knihy je zřejmo, že je v knize hleděno

jen k litevštině spisovné, k litevštině pruské, a že nenalezneme

tu textů dialektických nebo textů literárních z Litvy ruské, kde

zejména po stránce lexikální se vliv dialektů silně uplatňuje. Rhesova sbírka Aesopových bajek, Schleicherova chrestomatie,.

překlad bible (zejména Nový zákon z r. 1865 revidovaný Fr.

Kurschatem), Kurschatem vydávaný časopis »Keleiwis« dodaly

největší část ukázek prosaických; k nim druží se poučný článek

Szis tas del hygienos, vyňatý z III. svazku spisů lékaře V. Ku

dirky (je tu článek o čaji, kávě, tabáku a alkoholu). Básnické

ukázky vzaty z Donalitia a z Kudirkova překladu Schillerova

dramatu » Panna Orleánská*.

V celé knížce proveden je systém přizvukovací, jak jej za

vedl ve svých spisích známý litevský grammatik a lexikograf Fr.

Kurschat; proveden systém ten i v pohádkách Schleicherových, a básních Donalitiových, jež ve znění původním, pokud jsou při

zvukovány, nerozeznávají dvojího přízvuku v dlouhých slabikách..

Jsou ostatně učiněny i v textu některé změny proti znění pů

vodnímu, jež uváděno ve shodu s jazykem spisovným tam, kde

se od něho odchylovalo. Tak na př. za Schleicherovo áksa (gen.

sing. od subst. áukšcis ,zlato') je v naší knížce dukso (str. 20),. za Schleicherovo mana je mano (22), za Schleicherova tůs je tus

(21), za Schleicherovo má se píše mán, ale někdy také má (sir. 24, 14) atd.

Vedle pohádek převzatých ze sbírky Schleicherovy jsou tu

dvě pohádky nové,1 které vypravoval pořadateli čítanky jeden

1 První ,Ivaip viens bérnas labai bagóts pastójo' vypravuje o čeledínovi, jenž sedm let sloužil pánovi pouze za to, že po sedmi letech bude jeho pán jemu sloužiti jeden den. Celých sedm let se če ledín ten nemyl, nečesal, neholil, vlasů nestříhal a dal se pak svým pánem zavézti do jeskyně loupežníků, jež svým zjevem tak poděsily

This content downloaded from 91.229.229.36 on Tue, 10 Jun 2014 17:24:06 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Úvahy. 147

z jeho žáků, a pak pohádka o popelce, otištěná F. Kurschatem

v časopise .Keleiwis'. F. Kurschat zastoupen je v čítance nej

hojněji, což je docela oprávněno při spisovateli, jenž si o spi sovnou řeč litevskou získal takové zásluhy. Výňatky ž jeho časo

pisu ,Keleiwis' jsou většinou obsahu historického: jsou to časo

pisecké zprávy o současných událostech z let 1855 — 1856 a

a přirozeně je tu i obsahově leccos zajímavého.

Obsáhlý slovník litevsko-něnaecký (179—315} činí z knížky této pohodlnou příručku při počátečním studiu litevštiny. Není

to chrestomatie poučující o litevské literatuře, ale je to celkem

dobrá knížka pro první litevskou četbu a dobře se druží

k praktické mluvnici Schiekoppově (Litauische Elementar Gram

matik), kterou týž A. Kurschat k druhému vydání upravil a ve

výročních zprávách téhož gymnasia za r. 1901 (Formenlehre. Str. 1—97) a 1902 (Syntax, Str. 98—148) vydal.

Oldřich Hujer.

Josef Kubín: Lidomluva k české dialektologii. (Rozpravy tiská Josefa, třída III., číslo 37.)

Čechů kladských. Příspěvek České Akademie císaře Fran

1913. Str. 265 +XVI. Práce tato jest pozoruhodná jednak hojností nové látky,

jednak tím, že popisuje se v ní mluva odumírající větve určené

k zániku a to na periferii české oblasti jazykové, vzdálené od

kulturního střediska, namnoze zbavené konservujícího a korrigu

jícího vlivu jazyka spisovného. V sousedství cizorodého, vítězí

cího živlu upadá jazykový cit a otvírají se dokořán brány cizím

vlivům. Nejsou to snad jen jednotlivé výrazy, které se přejímají z cizího jazyka

— ty poměrně ještě nejméně porušují individua

litu jazykovou, ač podle nich čistota jazyková obyčejně se po

suzuje, —

vlivy cizí zasahují zde mnohem hlouběji do jazyko vého organismu a komolí r:ejen výslovnost a tvar jednotlivých

slov, nýbrž rozrušují celou spojitost slovní — vazbu slov a vět.

A rány, způsobené jazyku právě v této konstruktivní, větoslovné

stránce jsou nejhlubší a nezhojitelné. Látku auktor sebral a zpracoval svědomitě. Bezpečným

vůdcem při zpracování látky i při výkladech jednotlivých zjevů

jazykových byla mu Historická mluvnice Gebauerova. Rozdělení

jest obvyklé: probírá se hláskosloví, kmenosloví, tvarosloví, skladba

a na konec připojen slovník (str. 163—262). Ve »slově úvod

nímu určuje spisovatel topografii, počet obyvatelstva, národnostní

a kulturní poměry popisované oblasti a otiskuje některé starší

texty. Na začátku jest přehledná mapka, na níž vidíme polohu a rozsah t. zv. «Českého koutku,< skládajícího se z 11 osad

že se rozprchli a všechen svůj lup mu zanechali. S druhou »Api£

barzdutajj žmogút[< Ue srovnati pohádku ve sbírce Brugmanna a Le

skiena, Litauische Volkslieder und Márchen. na str. 248 (6. 40).

10*

This content downloaded from 91.229.229.36 on Tue, 10 Jun 2014 17:24:06 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions